česká herečka From Wikipedia, the free encyclopedia
Dana Medřická (11. července 1920 Praha – 21. ledna 1983 Praha) byla česká divadelní, televizní a filmová herečka.
| Dana Medřická | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. července 1920 Praha |
| Úmrtí | 21. ledna 1983 (ve věku 62 let) Praha |
| Choť | Václav Vydra Artemio Precioso Ugarte |
| Děti | Václav Vydra |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| manžel | Václav Vydra |
|---|---|
| syn | Václav Vydra |
| snacha | Jana Boušková |
Již od své první návštěvy divadla v šesti letech toužila stát se herečkou. Když jí přísný tatínek nedovolil jít na konzervatoř, odmaturovala na pražském dívčím gymnáziu v Dušní ulici (1939).[1] Studium na konzervatoři sice zahájila, ale nedokončila a už na jaře 1940 nastoupila do svého prvního angažmá v Brně, kam ji jako „novou naději českého divadla“ doporučil režisér Jaroslav Kvapil. Další kroky vedly herečku do Plzně (1942–1943)[2] a ještě před koncem války do Prahy. Zde začínala v Lidovém divadle Uranie, první poválečnou sezonu zahájila v Divadle 5. května, ale již od září 1945 působila v Městském divadle na Královských Vinohradech (později Divadle čs. armády).[1]
První velký úspěch jí přinesla role Slávky Hlubinové ve Šrámkově Měsíci nad řekou, kterou hrála na jevištích v Plzni i Praze, ale v níž zazářila především ve stejnojmenném filmu Václava Kršky z roku 1953. Na scénách Městských divadel pražských v letech 1954–1959 a Národního divadla (1959–1983) vytvořila desítky různorodých ženských postav světového repertoáru. Její interpretace se vyznačovaly neokázalostí, prostou i jedinečnou schopností vystihnout komické i tragikomické charaktery. K jejím životním rolím kromě Šrámkovy Slávky patřila Blanche v Tramvaji do stanice Touha T. Williamse, titulní role v Brechtově Matce Kuráži, ale především Erži Orbánová v Kočičí hře maďarského autora Istvána Örkényho. Zásluhou mistrovského výkonu Dany Medřické se Kočičí hra stala jednou z divácky nejúspěšnějších inscenací v historii Národního divadla a dosáhla 403 repríz.[3] Dávala vždy divadlu přednost před filmem, přesto vytvořila na pět desítek filmových rolí.
Málokdo z filmových režisérů jí však nabídl roli, jaká by odpovídala herečce jejího formátu. A tak její Slávka Hlubinová zůstala pro diváky po desetiletí vrcholem jejího filmového umění. Také na televizní obrazovce se objevila v několika seriálech, jako Taková normální rodinka, F. L. Věk nebo Nemocnice na kraji města. Nezapomenutelným zůstal herecký koncert dvojice Dana Medřická – Karel Höger v televizním komorním dramatu Romeo a Julie na konci listopadu.
V roce 1979 zemřel po delší nemoci její celoživotní partner Václav Vydra mladší, s nímž žila od roku 1945. Za zmínku stojí i fakt, že spolu s ním podepsala v roce 1948 výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.[4] Se svým partnerem vychovávala syna Václava Vydru nejmladšího, dnes dalšího pokračovatele herecké dynastie Vydrů.
Všechny své role brala vážně a zodpovědně, a to jak na jevišti, tak v osobním životě, zapomínala jen sama na sebe. Jejímu „babímu létu“, vztahu se Španělem Artemiem, který v padesátých letech žil v Praze a patřil tehdy k jejím obdivovatelům, nebylo už dopřáno mnoho času. Jejich manželství trvalo jen něco přes rok.
Dana Medřická byla hospitalizována se srdečním infarktem, na jehož následky zemřela 21. ledna 1983.
| „ | V jedné scéně jsem ji přinesl růže a měli jsme pak dlouhý dialog. Říkám tomu – herecké hvězdné okamžiky, setkáte se s partnerem a pojednou vznikne takový vzájemný kontakt, že se stačí už jen dívat, poslouchat a odpovídat. A to je pro mě dodneška něco nezapomenutelného. Nezapomenutelného jako Dana sama. | “ |
| — Zdeněk Řehoř[5] | ||
V roce 1995 vyšla kniha vzpomínek Vaše Dana Medřická.[6]
Dana Medřická byla oceněna státní cenou a získala titul Zasloužilá umělkyně. Národní umělkyní se přes svoji výjimečnost a oblibu nikdy nestala.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
