Narodil se jako nemanželský syn advokáta, později starostyBesançonu a soudcerevolučního tribunálu. Byl zázračné dítě, ve dvanácti letech měl již projevy před jakobínským Spolkem přátel ústavy (Société des amis de la Constitution). Věnoval se přírodním vědám (zvláště entomologii), dějinám literatury i lingvistickým teoriím. Roku 1802 složil básnický pamflet proti Napoleonovi, byl pronásledován a často musel měnit místa svého pobytu. Nějaký čas byl učitelem literatury, později tajemníkem bohatého Angličana. Později se ale stal Napoleonovým příznivcem.[3]
Nodier významně přispěl k vytváření francouzského romantismu a jeho estetiky. Byl vychován osvícenskou filozofií, nesouhlasil s Chatebriandovoumystikoukřesťanství a naopak zdůrazňoval úlohu svobody, imaginace a citu. Sám psal básně, romány, povídky a novely (především fantastické, jimiž navázal na Jacquese Cazotta), odborná pojednání, eseje a úvahy, v nichž se zamýšlel nad úlohou snu a fantastična v životě lidí a v umění.[4]
Krásná literatura
Stella, ou Les Proscrits (1802, Stella aneb Psanci), román.
Le Dernier Chapitre de Mon Roman (1803, Poslední kapitola mého románu), román.
Le Peintre de Salzbourg. Journal des Émotions d’un Cœur Souffrant (1803, Malíř salcburský. Deník emocí trpícího srdce), román psaný formou deníku, ve kterém autor zpracoval wertherovský román nešťastné lásky.
Une Heure ou la Vision (1806, Hodina aneb Vidění).
Jean Sbogar, Histoire d’un Bandit Illyrien Mysterious (1818), politický gotický román odehrávající se v Ilyrii, ve kterém autor zpracoval téma bandity, který je zároveň benátským šlechticem a který se snaží sociální nespravedlnost napravovat tím, že olupuje boháče a obdarovává chudé.
Thérèse Aubert, Roman d’Amour Pendant les Guerres Vendéennes (1819, Tereza Aubertová), novela, milostný příběh odehrávající se během francouzské revoluce.
Adèle (1820, Adéla), novela napsaná formou dopisů.
Smarra, ou les Démons de la Nuit (1821, Mora aneb Démoni noci), novela, autorovo nejslavnější dílo. Slovo Smarra v originálním názvu je převzato z dalmatského výrazu pro noční běsy. V této novele dal autor volný průchod děsivým obrazům, sužujícím jeho podvědomí.
Trilby, ou le Lutin d’Argail, conte fantastique (1822, Trilby aneb Argailský rarášek), fantastická povídka odehrávající se ve Skotsku o raráškovi, který se zamiloval do mladé paní, v jejímž domě přebýval.
Les Aveugles de Chamouny (1830, Slepci ze Chamouny), povídka.
Úval mrtvého muže, Havran, Praha 2006, přeložil Jiří Našinec, svazek obsahuje příběhy Úval mrtvého muže, Inès de Las Sierras a Devítník.
Démoni noci, Havran, Praha 2016, přeložil Jiří Našinec, svazek obsahuje příběhy Mora aneb Démoni noci, Slepci ze Chamouny, Baptiste Montauban a Lydie aneb Zmrtvýchvstání