Období od 1. ledna1880 do 31. prosince1889 neboli osmdesátá léta 19. století je charakterizováno výrazným rozvojem vědy a techniky, koloniální expanzí západních velmocí, rostoucím důrazem na sociální otázku i sílícími modernistickými tendencemi v umění. Světová ekonomika se zotavila z krize následující po krachu na vídeňské burze 1873 a nastalo období prosperity. Narůstá produktivita průmyslu, budují se nové komunikace, roste počet obyvatelstva. Z přelidněné Evropy směřují proudy vystěhovalců na nová území, zejména v Severní Americe a Austrálii, probíhá také migrace z venkova do měst. V Německu zavádí kancléř Otto von Bismarck první celostátní systém sociálního zabezpečení. V Británii vrcholí viktoriánské období s důrazem na racionalismus a modernizaci.
Na českém území podle sčítání z roku 1880 žilo 8222013 obyvatel, z toho 62,7% se hlásilo k české a 36,1% k německé národnosti. Ve městech nad dva tisíce obyvatel žilo 37,5% osob, největšími městy byla Praha (397000), Brno (138000) a Ostrava (71000).[1]
Začíná tzv. Závod o Afriku. Cestovatelé otevřeli cestu do vnitrozemí černého kontinentu a evropské státy se snaží zajistit si kontrolu nad přírodními zdroji. Roku 1884 byla svolána Berlínská konference, na níž se jednalo o rozdělení sfér vlivu.
Deodoro da Fonseca svrhl roku 1889 vojenským převratem brazilského císaře Pedra II., zanika tak poslední domácí monarchie na americkém kontinentu (státy Commonwealth Realm se nepočítají, protože jejich panovník sídlí jinde).
V letech 1880 až 1881 proběhla první búrská válka. V roce 1882 Britové dobyli Káhiru a zahájili okupaci Egypta, roku 1885 proti nim na jihu země vypuklo nábožensky motivované Mahdího povstání.
V českých zemích je toto desetiletí charakterizováno rostoucím národnostním napětím, jehož projevem byla Chuchelská bitka v červnu 1881 a rozdělení pražské univerzity na českou a německou část o rok později, přijetí jazykových nařízení, která zrovnoprávnila češtinu v úředním styku, vedlo k pasivní rezistenci německých poslanců českého zemského sněmu. Rostl také počet dělnických stávek a demonstrací.
Thomas Alva Edison zakládá Edison Illuminating Company a v roce 1882 je v New Yorku uvedena do provozu první elektrárna na světě Pearl Street Station.
Roku 1884 vzlétla ve Francii první řiditelná vojenská vzducholoď La France.
V české literatuře dozníval spor mezi ruchovci a lumírovci, významným představitelem historického realismu byl Alois Jirásek, nastupuje generace modernistů: roku 1887 vydává Josef Svatopluk Machar debutovou sbírku Confiteor.
Spor o Rukopisy: roku 1886 publikoval Jan Gebauer článek zpochybňující pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského, následovaly prudké polemiky, přinášející názorové i generační tříbení uvnitř české vlastenecké inteligence.
V roce 1883 vybuchla sopka Krakatoa nedaleko Jávy, zahynulo asi 36000 lidí a množství popela vyvrženého do atmosféry způsobilo celosvětový pokles teploty o více než jeden stupeň Celsia.
V říjnu 1884 se ve Washingtonu konala mezinárodní konference, na které byl stanoven základní poledník.
12. srpna 1883 pošel poslední žijící exemplář zebry kvagy.