česká šlechtičná a světice; zakladatelka klášterů a nemocnic From Wikipedia, the free encyclopedia
Svatá Zdislava z Lemberka (1220? Křižanov – 1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. V roce 1995 požádal litoměřický biskup o změnu patrocinia diecéze a od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.
| Svatá Zdislava z Lemberka | |
|---|---|
 Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky | |
| Církev | římskokatolická |
| Sídlo | Lemberk |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Zdislava Berka, Zedislava Berkiana, něm. Zdislava von Lämberg |
| Datum narození | 1215 nebo 1220 |
| Místo narození | Křižanov, |
| Datum úmrtí | 1252 |
| Místo úmrtí | Lemberk |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy |
| Rodiče | Přibyslav a Sibyla z Křižanova |
| Choť | Havel z Lemberka |
| Potomci | Havel II. z Lemberka Markéta z Lemberka Jaroslav z Lemberka Zdislav z Lemberka |
| Příbuzní | Alžběta z Křižanova a Eufémie z Křižanova (sourozenci) |
| Povolání | řeholnice |
| Známý díky | založení špitálu a charitě |
| Svatořečení | |
| Začátek procesu | 1895 |
| Beatifikace | 1907 Vatikán beatifikoval Pius X. |
| Kanonizace | 21. května 1995 Olomouc kanonizoval Jan Pavel II. |
| Svátek | 30. května |
| Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | její děti, ošetřuje nemocné |
| Patronka | rodin, libereckého kraje, kongregace sester dominikánek, litoměřické diecéze, českého národa... |
| Místo úcty | Jablonné v Podještědí |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě[1] a matka Sibyla, původem ze Sicílského království na jihu Itálie, která přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců – dospělého věku se dožily sestry Alžběta (neboli Eliška), provdaná za Smila z Lichtemburka, a Eufémie, manželka Bočka z Obřan.
O jejím mládí nevíme prakticky nic, je třeba zmínit velmi vřelý vztah jejích rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, takže je teoreticky možná její výchova v některém z moravských klášterů, nebo alespoň jejich vliv na Zdislavinu výchovu. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1238, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim snad čtyři děti: spolehlivě doložení synové Havel, Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika.
Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou. Její jméno je spojováno s dominikánskými kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí, zde zároveň se špitálem, do kterého, navzdory svému vysokému postavení, osobně docházela a nemocných se ujímala. Zemřela předčasně přibližně v 33 letech, tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil. Pohřbena byla v kostele sv. Vavřince v Jablonném, jehož stavbu začala, dokončení stavby se ale nedožila.
V roce 1994 byl o jejím životě natočen film V erbu lvice podle stejnojmenného románu Aleny Vrbové; známá je také kniha Světlo ve tmách od Jaroslava Durycha.
.JPG)
O její beatifikaci požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Roku 1895 byl zahájen proces blahořečení Zdislavy. Impulzem pro beatifikaci byla aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci.[2] Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež sv. Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.[3]
Roku 1995 byla papežem sv. Janem Pavlem II. uznána za svatou (byl uznán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky; v roce 1989 se jeho příbuzní modlili ke Zdislavě a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti). 21. května 1995 papež sv. Jan Pavel II. při své návštěvě České republiky na stotisícovém shromáždění na letišti v Olomouci-Neředíně svatořečil blahoslavenou Zdislavu z Lemberka spolu s blahoslaveným Janem Sarkanderem.[4] Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla prohlášena v témže roce za hlavní patronku litoměřické diecéze a její hrob v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem.
Roku 2002 vydala ČNB k 750. výročí úmrtí Zdislavy pamětní stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč.
V roce 2018 proběhla z podnětu komtura Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a velitele Komendy sv. Zdislavy Augustina Karla Andrleho Sylora a s podporou Diecéze litoměřické rekonstrukce podoby sv. Zdislavy z kosterních pozůstatků hlavy. Lebka byla zdigitalizována do 3D modelu českou společností Geo-cz a následně byla brazilským odborníkem na 3D grafiku a designérem Cícero Moraesem navrácena sv. Zdislavě její nejpravděpodobnější podoba.[5]
Zdislava z Lemberka se stala předobrazem více než 15 ztvárnění v beletristických textech:[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
