Remove ads
Jiří Winter, znám také pod pseudonymem Neprakta (12. července 1924 Praha – 30. října 2011 Praha[1][2]), byl český kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista.
| Jiří Winter | |
|---|---|
 Jiří Winter Neprakta | |
| Narození | 12. července 1924 Praha  Československo |
| Úmrtí | 30. října 2011 (ve věku 87 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | spisovatel, malíř, ilustrátor, grafik, karikaturista, designér, básník, animátor, kreslíř, antropolog, orientalista a sběratel |
| Rodiče | Karel Winter a Marie Winterová |
| Podpis |  |
| Webová stránka | neprakta.com |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Po studiích na Reálném gymnáziu pokračoval na Státní grafické škole. Po válce studoval několik semestrů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Jiří Winter byl aktivním účastníkem protifašistického odboje, za který mu byl navržen trest smrti. K soudnímu jednání se nedostavil hlavní svědek a soudce, který nechtěl jednání odročovat a bez svědka ho nemohl odsoudit k trestu smrti, snížil trest na šest let v nacistické káznici. Tento trest strávil Jiří Winter v bavorské nacistické káznici Bernau u jezera Chiemsee. Podařilo se mu přežít a po osvobození dojít z vězení pěšky až do Čech.
Po válce se Jiří Winter shledal jen se svou matkou, jeho otce umučilo gestapo při výslechu na Pankráci, zbytek jeho rodiny zahynul v Osvětimi.
Jiří Winter byl členem Českého svazu bojovníků za svobodu a nositelem medaile za protifašistický odboj. Svou odbojovou činností se nikdy nechlubil.
Remove ads
Jiří Winter byl velmi plodný autor, který za svůj život nakreslil více než 35 000 kreslených vtipů (je uveden v Guinnessově knize rekordů /2001/) a ilustroval stovky[pozn. 1] humoristických knih. Věnoval se i animovanému filmu, knižním ilustracím a návrhům hraček.
Kromě 35 tisíc kreslených vtipů a dalších kreseb v podobně knižních ilustrací vytvořil Jiří Winter přibližně 10 tisíc obrázků pro televizi, pro film, pro reklamní průmysl, byl autorem četných plakátů a letáků.
Svoji uměleckou dráhu zahájil v roce 1948 a po mnoho let tvořil uměleckou dvojici Neprakta s námětářem Bedřichem Kopecným.[3] Později spolupracoval s českým spisovatelem a humoristou Miloslavem Švandrlíkem. Oba patřili mezi hlavní autory československého satirického a humoristického časopisu Dikobraz.[4] Jiří Winter byl hlavním ilustrátorem knih Miloslava Švandrlíka, společně např. vytvořili několik knih o dvou žácích Kopytovi a Mňoukovi a několik knih o majorovi Haluškovi řečenému Terazky. Od roku 1994 kreslil Jiří Winter vtipy na náměty Emila Schneidera.[5]
Roku 1957 se zúčastnil první výstavy skupiny Máj 57.[6] Spolu s Bedřichem Kopecným, Jaroslavem Weigelem, Karlem Neprašem, Adolfem Bornem a dalšími byl členem uměleckého spolku Polylegran.
Jiří Winter začínal jako ilustrátor odborných přírodovědných knih (původně chtěl být přírodovědcem, nikoliv výtvarníkem), později ilustroval několik set knih zábavných a vědecko-populárních. Mimo to se zabýval divadelní i filmovou tvorbou (návrhy kostýmů, scén, kulis) – z této oblasti patří k jeho nejznámějším počinům například film Šíleně smutná princezna a Rakev ve snu viděti... nebo divadelní hry Těžká Barbora a Osel a stín. Spolupracoval též s Laternou magikou na přípravě nového programu.[7]
S Janem Werichem Jiřího Wintera nepojila pouze dlouholetá spolupráce, ale i stejně dlouholeté osobní přátelství, právě tak jako s Jiřím Trnkou, s nímž spolupracoval Jiří Winter v oblasti animovaného filmu. Stejně tak se přátelil i se spisovatelem Bohumilem Hrabalem, Jiřím Suchým, Miroslavem Horníčkem nebo se zakladatelem a prvním ředitelem Západočeské galerie v Plzni Oldřichem Kubou.
Jiří Winter byl též autorem několika komiksů pro děti (a jedním z průkopníků tohoto typu výtvarné tvorby u nás), neúnavným návštěvníkem přírodovědných kroužků, kde pořádal besedy s dětmi a iniciátorem (a posléze členem porot) mnoha přírodovědných soutěží a dalších aktivit v oblasti poznávání a ochrany přírody. Jeho zásluhou začal studovat přírodovědu MVDr. Přemysl Rabas, nynější ředitel ZOO Dvůr Králové nad Labem a aktivní ochránce přírody a životního prostředí, s nímž se Jiří Winter při jedné takovéto soutěži seznámil.
Málo známá a přitom neobyčejně záslužná je též Winterova činnost antropologická, neboť antropologie (společně s historií, orientalistikou a přírodovědou) byla dalším oborem, v němž měl tento renesanční člověk neobyčejné znalosti, které aktivně užíval při své práci. Dlouholetá spolupráce s profesorem Emanuelem Vlčkem, naším předním antropologem světového formátu, vyústila v sérii antropologických portrétů našich historických osobností (např. Karla IV.), jejichž kosterní pozůstatky profesor Vlček zkoumal. Jedním z nejzajímavějších děl z této oblasti je portrét Zdislavy z Lemberka, který Jiří Winter vytvořil na přání papeže Jana Pavla II. pro Kongregaci pro blahořečení a svatořečení před svatořečením tehdy blahoslavené Zdislavy z Lemberka.
Mimo tuto výtvarnou činnost byl Jiří Winter též vynikajícím orientalistou a sběratelem, jehož sbírky si často půjčovalo Národní muzeum i Náprstkovo muzeum k vystavení.
Aktivně se podílel na ochraně přírody a životního prostředí, mimo jiné byl několik let předsedou pražského Spolku ochránců zvířat.
Jiří Winter byl jedním z nejvýraznějších a veřejnosti nejznámějších výtvarníků dvacátého století. Jeho výtvarná tvorba v oboru karikatury má navíc jednu zvláštnost, v oblasti karikatury a kresleného humoru ojedinělou přírodovědnou a historickou přesnost. Pokud nakreslil Jiří Winter živočicha či rostlinu, jejich zobrazení přesně odpovídalo realitě do nejmenších detailů. Stejně tak je tomu u zobrazování historických reálií. Encyklopedické znalosti, užívané ve výtvarné tvorbě, byly pro Jiřího Wintera charakteristické a mezi přáteli mu vysloužily přezdívku chodící „slovník naučný“.
Remove ads
Jiří Winter pro děti navrhoval stolní hry, hračky (např. populární houpací koníky[8] a houpací kohouty[9], kteří se v nezměněné podobě vyrábějí více než půl století).
- Magnetická křižovatka
- Raketou do vesmíru[10]
- Dobývání hradu
- Obrázkové loto[11]
- Zahradní restaurace
- Veselé cestování Spejbla a Hurvínka
- Sběr léčivých bylin
- Kdo jinému jámu kopá
- Smolíček pacholíček[12]
- Detektiv[13]
- Dlouhý, Široký a Bystrozraký[14]
- Dědeček automobil vítězí[15]
- Ostrov pokladů
- Pohádkový kubus (6 pohádek)
- Houpací kohout[9]
- Houpací kůň[8]
- Houpací slon
Remove ads
Po válce začal psát s autorem námětů Bedřichem Kopecným drobné humoristické články do novin a časopisů. Jakmile zahájili společnou tvorbu, vymysleli si onen známý pseudonym Neprakta. Jeho vznik vysvětluje Jiří Winter ve svých vzpomínkách takto:
| „ | …v roce 1948 jsme při lahvi ovocného vermutu dohodli, že založíme podnik na výrobu kresleného humoru. Vymyslet jméno firmy nebylo těžké. Po Vítězném únoru začaly vznikat národní a družstevní podniky s názvy jako Masna, Druča, Obuna, Chemodroga, Vodotechna a další zkomoleniny končící písmenem ‚a‘. Noviny si nemohly vynachválit tuto vymoženost, soudily, že když si někdo chce koupit deset deka salámu a vidí kolem sebe nápisy ‚Prodej uzenin‘, ‚Řezník a uzenář‘, ‚Uzeniny‘, ‚Maso, sádlo, uzeniny‘, ‚Výroba uzenin‘, je úplně zmaten a neví, kam vlézt. Kdežto krásný a jednotný název ‚Masna‘ ho nenechá na pochybách, že je to ten obchod, který hledal. Jak praktické! A protože my jsme chtěli prodávat něco, co nikdo moc nechtěl, co byl v tom osmačtyřicátém roce nápad vskutku nepraktický, založili jsme firmu Neprakta. Dnes už nikdo neví, že to bylo míněno jako firma, a já na to jméno slyším. | “ |
| — (Úryvek z knihy ‚Na návštěvě u Neprakty‘[16]) | ||
Remove ads
Dne 1. května 1981 byl Jiřímu Winterovi udělen titul Zasloužilého umělce; paradoxně přesto, že komunistický režim ČSSR mu ztrpčoval život, například pro jeho spolupráci s Miloslavem Švandrlíkem na knize Černí baroni.
V květnu 1983 byla Jiřímu Winterovi udělena Cena národního výboru hl. m. Prahy za „společensky angažovanou tvůrčí práci v oblasti karikatury a kresleného humoru“.
1. května 1988 udělila salonní akademie kresleného humoru Jiřímu Winterovi čestný titul HUDr. (Doctor Humoris Causa).[17]
16. března 2001 byl do České databanky rekordů zaevidován údaj o vytvoření českého rekordu Nejvíce uveřejněných kreslených vtipů. Certifikát byl Jiřímu Winterovi slavnostně předán 9. června 2001 v rámci 11. ročníku festivalu Pelhřimov – město rekordů.
V roce 2004 udělila Česká unie karikaturistů Jiřímu Winterovi Řád bílé opice za celoživotní přínos české karikatuře.
Dne 18. ledna 2024 udělilo Hnutí Brontosaurus Jiřímu Winterovi osvědčení o přijetí Síně slávy Ekofóru za jeho mnohaletou účast v soutěži a celoživotní zápal o ochranu přírody.
Remove ads
V roce 2010 se objevila neověřená zpráva o spolupráci Jiřího Wintera s StB pod krycím jménem Gráf. Jeho evidence v archivech StB byla předmětem soudního jednání. Neprakta se krátce před svou smrtí domohl rozsudku, který potvrzoval, že byl v materiálech bývalé Státní bezpečnosti evidován neoprávněně.[18]
V roce 2022 byl založen Nadační fond Jiřího Wintera – Neprakty,[19] jehož účelem je soustředění a ochrana veškerého díla Jiřího Wintera – Neprakty a jeho sbírek, péče o ně, rozšiřování sbírek, nákupy, prezentace formou výstav, besed, komentovaných prohlídek a projekcí a založení a provozování muzea Jiřího Wintera – Neprakty s doplňkovými expozicemi o historii Ořechovky a jejích osobnostech, zejména o prvním vlastníkovi vily architektu Aloisu Kubičkovi.
Nadační fond Jiřího Wintera – Neprakty se rozhodl připojit k pravidelným vzpomínkovým akcím u hrobu Jiřího Wintera – Neprakty, které pořádá jeho manželka Daniela (dcera Oldřicha Kuby, zakladatele a prvního ředitele Západočeské galerie v Plzni).
24. dubna – u příležitosti svátku Sv. Jiří
12. července – u příležitosti dne narození Jiřího Wintera – Neprakty (* 1924)
30. října – u příležitosti dne úmrtí Jiřího Wintera – Neprakty (+ 2011)
Správa pražských hřbitovů pořádá komentované procházky Olšanskými hřbitovy s názvem „Malíři a výtvarníci.“ V rámci těchto procházek se účastníci zastavují též u hrobu Jiřího Wintera – Neprakty a Bedřicha Kopecného, který se nachází nedaleko nové obřadní síně Olšanských hřbitovů v úseku IX, oddělení 10a, hrob č. 23.
| „ | Hladina oblečení či spíše neoblečení mých dívek, tedy to, co se smí či nesmí odhalovat, závisí na současné politické situaci. Když je relativně klidná, mohou být kresleny docela nahé. Stoupá-li politické napětí, mohou být sice nahoře bez, ale od pasu dolů musí být zahaleny. A při krizové situaci, ať již celosvětové či domácí, musí být upjaty až ke krku. | “ |
| „ | Nejradši maluju situace. Pokud možno vyhraněné. Musí se něco dít. Člověk na takovém obrázku má stát tváří v tvář proti osudu. Odsouzenec proti katovi, vojevůdce bez vojska proti přesile nepřátel, dívka, která přišla pozdě domů proti rozzuřenému tatínkovi. A v tu chvíli musí ten, kdo je poražený nebo ten, kdo poráží, říci něco, co celou situaci změní v legraci… | “ |
| „ | Vždycky se mi líbil citát anglického filozofa Elberta Hubbarda: ‚Neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí.‘ Dalo by se říct, že ten citát byl mým celoživotním krédem. | “ |
Knihy, jejichž autorem je Jiří Winter
- Motivy z amfor[20], 1960, Mladá Fronta, s Wernerem Formanem
- 106 od Neprakty[21], 1961, Krajské nakladatelství (Havlíčkův Brod)
- Třináctero návštěv[22], 1963, Východočeské nakladatelství
- Špehýrky[23], 1969, Vysočina
- Männer im Harnisch[24], 1971, Dausien Verlag.
- Sek a Zula[25], 1971, Mladá Fronta, s Miloslavem Švandrlíkem
- Neprakta – Výstava kresleného humoru a ilustrací, 1980, Galerie hlavního města Prahy, s Bohumilem Hrabalem a Miloslavem Švandrlíkem
- 929× Neprakta[26], 1984, Práce
- EkoNeprakta[27], 1988, Správa Krkonošského národního parku
- Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka[28], 1991, Olympia, s Miloslavem Švandrlíkem
- Nepraktův atlas sexu[29], 1994, Artemis, s MUDr. Radimem Uzlem, CSc.
- Nepraktův erotický depozitář[30], 1998, HAK – Humor a kvalita, s Ladislavem Bezděkem
- Na návštěvě u Neprakty[31], 2002, Petrklíč
- Z archívů krále humoru[32], 2002, Epocha, s Emilem Schneiderem
- Z archívu krále humoru 2[33], 2003, Epocha, s Miloslavem Švandrlíkem
- S Nepraktou v hospůdce[34], 2007, Epocha
- Tučná linka černou tuší[35], 2012, Epocha, s Jaroslavem Kopeckým
- Nepraktovi muži v plechu[36], 2014, Epocha, s Bedřichem Kopecným
- Kouzelný míč[37], 2016, Filip Konečný, s Miloslavem Švandrlíkem
- Velká kniha vtipu[38], 2017, Cosmopolis (Grada)
Knihy, které Jiří Winter ilustroval
- Máchorky[39], Ilona Daňková, 1964, Krajské nakladatelství (České Budějovice)
- Epigramy: 12 pohlednic, Karel Havlíček Borovský 1966, Okresní museum Havlíčkův Brod
- Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky[40], Miloslav Švandrlík, 1969, Vysočina
- Mořský vlk a veselá vdova aneb proti všem[41], Miloslav Švandrlík, 1970, Vysočina
- O slušném chování[42], Milena Majorová, 1970, SPN – pedagogické nakladatelství (SPN – Státní pedagogické nakladatelství)
- Praha plná strašidel[43], Miloslav Švandrlík, 1970, Pragopress – ČTK
- Hrdinové a jiní podivíni, Miloslav Švandrlík, 1972, Středočeské nakladatelství
- Anekdoty z dávných dob, Václav Holub, 1973, Lidové nakladatelství
- Anekdoty s Nepraktou, Václav Holub, 1973, Lidové nakladatelství
- Jak jsem zachránil fotbalovou republiku: neuvěřitelné vyprávění o podivuhodných dobrodružstvích leningradského pionýra Gennadije Stratofontova, který se ve škole dobře učil a vyznal se v tlačenici, Vasilij Pavlovič Aksenov, 1975, Olympia
- V pátek se koupeme, Kurt David, 1979, Lidové nakladatelství
- Doktor od Jezera hrochů[44], Miloslav Švandrlík, 1980, Mladá fronta
- 99 národních specialit sovětské kuchyně[45], Miloslav Švandrlík, Alena Vlčková & kolektiv autorů, 1981, Lidové nakladatelství
- Anekdoty z ateliérů, Jan Holub, 1981, Lidové nakladatelství
- Když Krakonoš nekouká, František Janalík, 1981, Plot
- Houby v kuchyních světa, Jiří Baier, 1981, Práce
- Přežijí muži rok dva tisíce?[46], Jaromíra Kolárová, 1982, Československý spisovatel
- Dívka na vdávání[47], Miloslav Švandrlík, 1983, Mladá Fta
- Strašidla a krásné panny[48], Zdeněk Šmíd, 1983, Západočeské nakladatelství
- Blahoslavený sládek - kapitoly z dějin piva[49], Josef Staněk, 1984, Práce
- Brevi racconti di un grande maestro : [výbor satirických povídek], Jaroslav Hašek, 1984, Orbis
- Chemie na zahrádce, Jaroslav Zapletal & kolektiv autorů, 1984, SZN - Státní zemědělské nakladatelství
- Kleine Erzählungen eines grossen Meisters, Jaroslav Hašek, Jaroslav Machaň, Radko Pytlík, 1984, Orbis
- In pivo veritas, Boris Andrejevič Grušin, 1985, Merkur
- 3x 99 specialit sovětské kuchyně[50], Miloslav Švandrlík, Alena Vlčková, Oldřich Dufek & kolektiv autorů, 1986, Lidové nakladatelství
- Starosti korunovaných hlav[51], Miloslav Švandrlík, 1986, Středočeské nakladatelství a knihkupectví
- Epištoly k nesmělým kuřákům, Jiří Kandus, 1987, Avicenum
- Epištoly k smělým kuřákům, Jiří Kandus, 1988, Avicenum
- Lékař léčí, příroda uzdravuje[52], Jiří Noha, 1987, Avicenum
- Ženské otazníky[53], MUDr. Radim Uzel, CSc., 1987, Práce
- Průpovídky ze špitálu[54], Jiří Noha, 1989, Naše Vojsko
- Šance jako hrom[55], Miloslav Švandrlík, 1989, Mladá fronta
- Člověk na celý život[56], Zuzanna Celmerová, 1990, Avicenum
- Dívčí válka[57], František Ringo Čech, 1990, Severočeské nakladatelství
- Injekce, které nebolí[58], MUDr. Svatopluk Káš, CSc., 1990, Středočeské nakladatelství a knihkupectví
- Kalendář pravidel pro manžele, snoubence a rodiče[59], František Pávek, 1990, Mladá fronta
- Veselá akupunktura[60], Vladko Bydžovský, 1990, Jihočeské nakladatelství
- Humor pod okapem : Soubor 48 humoristických povídek, Luboš Forejt, 1991, Art Agency Rapin
- Ještě máme co jsme chtěli[61], Miloslav Švandrlík, 1991, Rozmluvy
- Lásky černého barona[62], Miloslav Švandrlík, 1991, Práce
- Nechoďte k nám na večeři – hubneme![63], Jiřina Stoklasová, 1991, Petit (Ostrava)
- Poručíme větru dešti aneb v bouři kulturní revoluce[64], Miloslav Švandrlík, 1991, Česká expedice
- Rakev do domu[65], Miloslav Švandrlík, 1991, SNTL – Státní nakladatelství technické literatury
- Říkali mu Terazky[66], 1991, Miloslav Švandrlík, 1991, Naše Vojsko
- Tlustý muž pod Jižním křížem[67], Miloslav Švandrlík, 1991, Magnet Press
- Žáci Kopyto a Mňouk na stopě[68], Miloslav Švadrlík, 1992, Naděje (Praha)
- Osudy dobrého vojáka Švejka po druhé světové válce[69], Josef Jaroslav Marek, 1992, Jan
- Unesli Mňouka, Baskerville![70], Miloslav Švandrlík, 1992, Petrklíč
- Kniha kuchařských zajímavostí 1.[71], Jaroslav Vašák, 1993, RO-TO-M
- Pět sekyr poručíka Hamáčka[72], Miloslav Švandrlík, 1993, Naše Vojsko
- Žáci Kopyto a Mňouk opět zasahují[73], Miloslav Švandrlík, 1993, Ametyst
- Když se smějí paragrafy[74], Ivo Jahelka, 1994, Madagaskar
- Gehe, 1996, Petr Juřena, 1995, nezjištěno, kalendář s výběrem karikaturistů
- Kdo se bojí, nesmí na hřbitov[75], Miloslav Švandrlík, 1995, XYZ
- Kopyto, Mňouk a mimozemšťané[76], Miloslav Švandrlík, 1995, Madagaskar
- Kuchařka nejen na neděli: Jednou v roce na Vánoce, Jaroslav Vašák, 1995, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Levné letní pokrmy a saláty, Jaroslav Vašák, 1995, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Maso pokaždé jinak, Jaroslav Vašák, 1995, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Vánoční cukroví a nápoje, Jaroslav Vašák, 1995, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Vaříme, pečeme, smažíme a připravujeme kuře, Jaroslav Vašák, 1995, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Aneb jak vaří čerti, Jaroslav Vašák, 1996, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Polovegetariánská kuchyně, Milan Haluška, 1996, Turpress
- Kopyto, Mňouk a tajemství džungle[77], Miloslav Švandrlík, 1996, Madagaskar
- Kopyto, Mňouk a maharadžova pomsta[78], Miloslav Švandrlík, 1996, Madagaskar
- Kopyto, Mňouk a lesní netvor[79], Miloslav Švandrlík, 1996, Madagaskar
- Válka skřetů[80], Miloslav Švandrlík, 1996, Naše Vojsko
- Kuchařka nejen na neděli: Připravujeme zvěřinu, Jaroslav Vašák, 1996, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Bramborová jídla, Jaroslav Vašák, 1997, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Osvědčené rady do kuchyně, Jaroslav Vašák, 1997, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Vaříme dětem, Jaroslav Vašák, 1997, Turpress
- Kopyto, Mňouk a divá Elvíra[81], Miloslav Švandrlík, 1997, Madagaskar
- Kopyto, Mňouk a vesmírná brána[82], Miloslav Švandrlík, 1997, Madagaskar
- Kuchařka nejen na neděli: Pomazánky, Jaroslav Vašák, 1997, Turpress
- Bernský salašnický pes[83], Hans Räber, 1997, Dona
- Draculův zlověstný doušek[84], Miloslav Švandrlík, 1997, Madagaskar
- Jak jsem lezl Krakonošovi do zelí[85], František Janalík, 1997, LIT - Poligrafia
- Robot Emil znovu nastupuje[86], 1997, Jiří Melíšek, Eminent
- Kopyto, Mňouk a Indiáni[87], Miloslav Švandrlík, 1998, Madagaskar
- Kopyto, Mňouk a ohnivý myslivec[88], Miloslav Švandrlík, 1998, Madagaskar
- Kuchařka nejen na neděli: Minutky z čínské a asijské kuchyně, Jaroslav Vašák, 1998, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Ovocné a zeleninové pokrmy, Jaroslav Vašák, 1998, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Připravujeme guláše, Jaroslav Vašák, 1998, Turpress
- Kuchařka nejen na neděli: Sváteční jídla a moučníky, Jaroslav Vašák, 1998, Turpress
- Minimum na cesty[89], Ilona Borská, Ivo Štuka, 1998, Olympia
- Černí baroni po čtyřiceti letech[90], Miloslav Švandrlík, 1998, Camis
- Černí baroni. V., Kam to kráčíš, Kefalíne?, aneb, Ještě máme, co jsme chtěli, Miloslav Švandrlík, 1999, Camis
- Kopyto, Mňouk a únos policajtovy ženy[91], Miloslav Švandrlík, 1999, Madagaskar
- Kopyto, Mňouk a ryšavý upír[92], Miloslav Švandrlík, 1999, Madagaskar
- Kopyto, Mňouk a Akta X[93], Miloslav Švandrlík, 1999, Madagaskar
- Růžové sny pilného hňupa aneb Poručíme větru dešti...[94], Miloslav Švandrlík, 1999, Camis
- Kopyto, Mňouk a černá magie[95], Miloslav Švandrlík, 1999, Madagaskar
- Černí baroni těsně před kremací[96], Miloslav Švandrlík, 1999, Camis
- Deset pozdravů z Plzně: 10 x přední českoslovenští karikaturisté, Jiří Winter Neprakta [et al.], 1999, Allan 13
- Čínská kuchařka, Antonín Jakeš, Lü Yong-zhu, 2000, Dona
- Jak se seznámit snadno a rychle : příručka pro nezadané od 18 do 81 let, Jan Štětina, 2000, Archa 90
- Kopyto, Mňouk a konec světa[97], Miloslav Švandrlík, 2001, Madagaskar
- Avantýry zámeckého pána[98], Vladimír Cerha, 2002, Plot
- Když lovce miluje Diana[99], František Janalík, 2002, Nuga
- Krkonošská kuchařka[100], Jiří Marhold, 2002, Ikar
- Manželství a jiné pohromy[101], Radka Skácelová, 2002, Triton
- Terazky na Hrad[102], Miloslav Švandrlík, 2002, Camis
- Terazkyho poslední džob[103], Miloslav Švandrlík, 2002, Camis
- Kopyto, Mňouk a keltští duchové[104], Miloslav Švandrlík, 2002, Madagaskar
- Kopyto, Mňouk a hromada zlata[105], Miloslav Švandrlík, 2003, Madagaskar
- Antikuchařka aneb žvanec – náš úhlavní nepřítel[106], Miloslav Švandrlík, 2003, Camis
- Černý baron od Botiče aneb Miloslav Švandrlík o sobě[107], Miloslav Švandrlík, 2003, Camis
- Dráculův temný stín[108], Miloslav Švandrlík, 2003, Epocha
- Rozmarná zelená krev[109], František Janalík, 2003, Plot
- Terazky v tunelu doktora Moodyho[110], Miloslav Švandrlík, 2003, Camis
- Dospělým vstup zakázán[111], MUDr. Miroslav Plzák, CSc., 2003, Státní pedagogické nakladatelství
- Vaříme s Jiřím Wintrem-Nepraktou[112], Jaroslav Vašák, 2003, Hart
- Velká ilustrovaná encyklopedie sexy anekdot[113], Jiří Plachetka, 2003, Levné knihy
- Biftek s oblohou: 300 nejlepších anekdot z Velké Británie, Pavel Jeřábek, 2004, Plot
- Černí baroni II., Říkali mu Terazky, aneb Šest půllitrů u Jelínků, Miloslav Švandrlík, 2004, Camis
- Kopyto, Mňouk a náměsíčníci[114], Miloslav Švandrlík, 2004, Madagaskar
- 100 nejlepších hororů[115], Miloslav Švandrlík, 2004, Epocha
- Hříšníci hor krkonošských,[116], František Janalík, 2004, Plot
- Kopyto a Mňouk v jihlavských katakombách[117], Miloslav Švandrlík, 2004, Madagaskar
- Jak byli vyhubeni draci v Čechách[118], Miloslav Švandrlík, 2004, Epocha
- Někdo to rád jinak[119], Rudolf Čechura, 2004, Camis
- Czarni baronowie,albo, Walczyliśmy za Čepički, Miloslav Švandrlík 2005, Ikar
- Antikuchařka aneb žvanec – náš úhlavní nepřítel[106], Miloslav Švandrlík, 2005, Camis
- Kopyto, Mňouk a stříbrňáci[120], Miloslav Švandrlík, 2005, Madagaskar
- Jak to, že jsme tady[121], Miloslav Švandrlík, 2005, Knižní klub, Epocha
- Proč se to říká?[122], Miloslav Švandrlík, 2005, Epocha
- S humorem na suchary: politické i nepolitické fejetony k zasmání i pláči z dávné i nedávné doby o lidech známých i neznámých[123], Jindřich Lion, 2005, Akcent
- Stoletý major Terazky[124], Miloslav Švandrlík, 2005, Camis
- Nesmiřitelný Terazky, Miloslav Švandrlík, 2005, Camis
- NEPRAKTYcká historie[125], Miloslav Švandrlík, 2006, Epocha
- S Nepraktou za zvířenou[126], Miloslav Švandrlík, 2007, Epocha
- S Nepraktou v mokrém živlu[127], Miloslav Švandrlík, 2008, Epocha
- S Nepraktou u výprasku[128], Miloslav Švandrlík, 2008, Epocha
- Hrdinové a nebojsové[129], Miloslav Švandrlík, 2008, Epocha
- Lásky komické a tragické[130], Miloslav Švandrlík, 2008, Epocha
- Živil mě sex[131], Jiří Miller, 2008, Epocha
- Draculův švagr[132], Miloslav Švandrlík, 2009, XYZ
- Lázenští Asklépiové a jejich pacienti[133], Balnearius, 2009, Knihy 555
- 100 legend z hradů, měst a katakomb[134], Miloslav Švandrlík, 2010, Epocha
- Album strašidel a děsuplných přízraků[135], Jaroslav Kopecký, 2010, Epocha
- Nové příběhy Seka a Zuly[136], Miloslav Švandrlík, 2010, Epocha
- Dráculův poslední doušek[137], Miloslav Švandrlík, 2011, Epocha
- Hambaté anekdoty[138], Václav Vlk, 2011, Levné knihy
- Kam se na nás život hrabe[139], Pavel Kravěc, 2012, Nová Forma
- Kuchyně mnoha tváří[140], Jaroslav Kopecký, Vladimír Suchý, 2013, Arista Books
- Cesty za romantikou a erotikou[141], MUDr. Radim Uzel, CSc., 2014, Epocha
- Staré říkanky české[142], Jiří Teper, 2016, Vega-L
- Neprakta[143], Pavel Ryška, 2016,Galerie výtvarného umění v Chebu
- Tajemný svět strašidel[144], Jiří Pecha, 2016, Beránek knihy
- Čertova bažina[145], Miloslav Švandrlík, 2017, Epocha
- Svlékněte se, prosím![146], Jiří Noha, 2019, Epocha
- Kočkolásky aneb kniha o kočkách a pro kočky, Lucie Gebouská, 2021, Nová vlna
- Zlatá kniha komisů Neprakty a Švandrlíka[147], Miloslav Švandrlík, 2022, XYZ
Knihy o Jiřím Winteru-Nepraktovi
- Český kreslený humor dvacátého století[148], Radko Pytlík, 1988, Odeon
- Průšvihy firmy Neprakta[149], Oldřich Dudek, 1997, Oskar Gag
- Hovory s Nepraktou[150], Helen Valentová, Jiří Müller, 2008, Naše Vojsko
- Pamlsky firmy Neprakta[151], Pavel Šmidrkal, 2019, Nová tiskárna Pelhřimov
- 2009 Retro (Česká televize)
- 2008 Třináctá komnata Jiřího Wintera – Neprakty (Česká televize)
- 2003 Toulavá kamera (Česká televize)
- 2002 Osobnosti okolo obrazovky (Česká televize)
- 2001 Barvy života (Česká televize)
- 1998 Nikdo není dokonalý (TV Prima)
- 1991 Telefony (Československá televize)
- 1986 Manželský pětiboj (Československá televize)
- 1983 Sejdeme se za radnicí (Československá televize)
- 1981 Čemu se směji Jiří Winter – Neprakta (Československá televize)
Filmy
- 1960 Červená aerovka[152]
- 1961 Neodpočívej v pokoji[153]
- 1963 Poselstvo krále Jiříka[154]
- 1964 Hra o naftu[155]
- 1964 Sparta – Slavia[156]
- 1966 Pražská strašidla[157]
- 1968 Rakev ve snu viděti...
- 1968 Šíleně smutná princezna
- 1976 Hadrián z Římsu[158]
- 1982 Když rozvod, tak rozvod
- 1982 Příště budeme chytřejší, staroušku!
- 1986 Španělská paradentóza[159]
- 1995 Divoké pivo
Televizní pořady
- 1987 Receptář nejen na neděli (Československá televize)
Divadelní hry
- Osel a stín
- Těžká Barbora
- On a jeho žena
- Plný notes anekdot
- Úderka – vesele do žní
- Melodie letního podvečera
- Tramp Kokrnoha
- U Táboráku
- Jeden všecko nestačí
- Vzhůru po Rio Botičo
- Kam s flintou
- Smějeme se se Setlery již 30 let
- Nanebevzetí plukovníka Heiliga
- Krvavý Bill a viola
- Robot Emil
- Raubíř a jeho dítě
- Nebojte se, jsem jen upír!
- Vzhůru na nebesa
- 1. kabaretní pásmo Divadélka Paraván
- Limonádový Joe
- Mamselle Nitouche
- Šediny páně Casanovy
- Ženichové
- Černí baroni aneb Muzeum stalinismu
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads