Dikobraz je satirický časopis-týdeník, který vznikl v červenci 1945 jako nezávislé periodikum a vycházel až do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na první straně v záhlaví bylo heslo „S úsměvem jde všechno líp“.
| Dikobraz | |
|---|---|
| Datum založení | 1945 |
| Datum zániku | 1990 |
| Jazyk | čeština |
| Země původu |  Československo a Česko |
| Odkazy | |
| ISSN | 0012-284X |
| Číslo ČNB | cnb000358009 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zakladatelem časopisu se stal autor a epigramatik Jaroslav Vojtěch. Zabýval se především anglickým humorem a již v době první republiky postrádal satirické periodikum, které by se vyrovnalo úrovní britskému Punchi (1841–1992), který v roce 1940 dosáhl počtu 175.000 výtisků.
Po 2. světové válce, v červenci 1945, sestavil Vojtěch z několika nadšenců redakční radu (Zdena Ančík, Václav Lacina a Ondřej Sekora). Vedou se spory, zda název „Dikobraz“ navrhl autor Ferdy Mravence, Ondřej Sekora.[zdroj?!] nebo Jaroslav Seifert. V roce 1947 se k Dikobrazu připojil velice vlivný ředitel pražského Divadla satiry Zbyněk Vavřín. Tím získal „Dikobraz“ společenskou i finanční stabilitu a stal se neodmyslitelnou součástí českého humoru a satiry.
Po únoru 1948 ovládli Dikobraz komunisté, ačkoliv levicové nebo protizápadní zaměření bylo možné pozorovat už u některých vtípků předchozích let. Komunistický režim používal humor jako účinnou zbraň v boji proti tzv. třídnímu nepříteli poměrně často. Hlavním podporovatelem Dikobrazu se od roku 1948 stal ministr informací Václav Kopecký. Ten chtěl dát Dikobrazu haškovský styl satirického zaměření, a proto angažoval komunistického haškologa Zdenu Ančíka. Tím se dostal do sporu s bigotní stalinistkou Anežkou Hodinovou-Spurnou, která Jaroslava Haška nenáviděla a po jeho útěku z bolševického Ruska jej považovala za zrádce komunismu.
V letech 1950–1952 byl šéfredaktorem Dikobrazu Pavel Kohout, prosazující stalinskou koncepci.[1] Anežka Hodinová-Spurná dočasně zvítězila nad Kopeckým.
Nástupem Dr. Eduarda Littmana v letech 1957–1958 dostal Dikobraz uvolněnější styl a začal se vzdalovat kultu osobnosti, zavedenému Pavlem Kohoutem. Littman byl vášnivým přívržencem Nikity Chruščova a časopis se pod jeho vedením liberalizoval.
Littman nemohl vybočit z ideologické linie KSČ a politická satira byla namířena pouze proti „Západu“. Uvnitř ČSR a později ČSSR se uplatňovaly výhradně tzv. komunální humor a satira, které nesměly překročit kritiku úrovně podnikového ředitele.
Littman se obklopil novými autory a prosadil je ve všech rubrikách Dikobrazu. V roce 1961 udělil čestná uznání Zdeňkovi Nejedlému (84 let) jako nejstaršímu spolupracovníkovi a Janu Kopeckému (15 let) jako nejmladšímu spolupracovníkovi časopisu Dikobraz od doby jeho založení v roce 1945.
Od 60. let přispívali do Dikobrazu autoři, jejichž díla si získala i mezinárodní pozornost: Vladimír Jiránek, Jaroslav Kerles, Jan Kristofori, Jiří Winter Neprakta, Vladimír Renčín, Miroslav Slejška, Jan Vyčítal, Pavel Kantorek a mnoho dalších.
V době tzv. Dubčekova pražského jara 1968 začal Dr. Littman tajně spolupracovat s vídeňskou pobočkou vysílače Svobodná Evropa (RFE), jehož redaktorovi Tiboru Zlochovi zasílal různá kurýrní hlášení o poměrech v ČSSR.[2] Zlocha materiály zpracovával a RFE je pak z Mnichova vysílala.
Po srpnu 1968 zůstal Dr. Littman v redakci Dikobrazu a pomáhal celé řadě zakázaných autorů uveřejňovat jejich příspěvky pod různými pseudonymy. V březnu 1977 náhle ve svých 49 letech zemřel.
Od března 1990 vycházel jako Nový Dikobraz, později opět jako Dikobraz, poslední číslo vyšlo v září 1995.
V letech 2004–2005 došlo k pokusu opět časopis obnovit pod názvy Dikobraz a Zabaveno.
V červnu 2020 došlo k dohodě mezi majitelem autorských práv Dikobrazu a Kryštofem Bernatem, provozovatelem kreslenyvtip.cz, na převzetí, která obsahovala fúzi obou značek, na jejímž konci došlo k přejmenování webu kreslenyvtip.cz a jeho produktů a služeb na Dikobraz. „Cílem nového online Dikobrazu je humornými a satirickými prostředky předávat hodnoty se společensko-sociálním přesahem: Svobodu projevu a kritické myšlení. Nejde nám teď o to, že s úsměvem jde všechno líp. Chceme vyjadřovat respekt k druhým, rovnost před zákonem a bránit slabé. Dikobraz vidím jako umělecké inteligentní noviny — moderní médium pro lidi, kteří se nebojí zjistit, že je více než jedna pravda,“ říká Kryštof Bernat, provozovatel nového online Dikobrazu.
Šéfredaktor Dikobrazu Jindřich Bešta (vlevo) otevírá výstavu kresleného humoru (byl šéfredaktorem v letech 1971-1989)
Kreslíř Jiří Petrák a redaktorka Dikobrazu Vlasta Smržová
Pracovníci Dikobrazu u hrobu Jaroslava Haška; kytici pokládá kreslíř Jiří Daniel
Kreslíř Adolf Born na výstavě kresleného humoru (u panelu s kresbami Jiřího Wintera Neprakty)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
