Anežka Hodinová-Spurná, rozená Zavadilová, (12. ledna 1895 Doubravice – 1. dubna 1963 Praha) byla česká politička, funkcionářka Komunistické strany Československa a bojovnice za práva žen.
| Anežka Hodinová-Spurná | |
|---|---|
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1929 – 1938 | |
| Poslankyně Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslankyně Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1960 | |
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1963 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sociální demokracie Komunistická strana Československa |
| Narození | 12. ledna 1895 Doubravice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1. dubna 1963 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hrdlořezský hřbitov |
| Choť | Josef Hodina Jindřich Spurný |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
Pocházela z velmi chudé rodiny; její otec František Zavadil pracoval jako bednář (výroba a opravy beček a sudů).
Po sňatku s Josefem Hodinou v roce 1922 přesídlila do Prahy, kde nejprve pracovala jako služebná, krátce na to pak jako dělnice ve zbrojní továrně. Členkou Československé strany sociálně demokratické dělnické byla již od roku 1918, v roce 1921 pak aktivně pomáhala spoluzakládat Komunistickou stranu Československa, která se v důsledku ruské Říjnové revoluce odštěpila od československé sociální demokracie. Angažovala se v organizaci Mezinárodní rudá pomoc. V roce 1927 se stala zastupitelkou pražského městského zastupitelstva za KSČ, v listopadu téhož roku byla zvolena i do pražské městské rady, stala se tedy městskou radní.
V roce 1929, kdy se v KSČ výrazně radikalizovalo Gottwaldovo křídlo, se stala jeho členkou a v témže roce pak úspěšně kandidovala v parlamentních volbách v roce 1929 do Národního shromáždění a stala se poslankyní za KSČ. Mandát obhájila v parlamentních volbách v roce 1935 a v parlamentu setrvala až do prosince 1938, kdy byla zbavena mandátu v důsledku rozpuštění KSČ.[1][2][3][4]
V roce 1932 se s Josefem Hodinou rozvedla a zakrátko nato se podruhé provdala za o 11 let mladšího komunistického novináře Jindřicha Spurného, od té doby pak používala obě svá příjmení.
Kromě své politické práce v dělnickém hnutí se také angažovala v hnutích za práva žen a v tehdejším mírovém hnutí. V roce 1934 poprvé navštívila Sovětský svaz. V roce 1938 jí vedení KSČ uložilo emigrovat před Hitlerem přes Polsko do Velké Británie, kde, mimo jiné, také v Londýně[5] předsedala Klubu československých žen, později se stala i členkou exilové Státní rady Československé.[6]
Do vlasti zpět se vrátila na jaře 1945 a opět se zapojila do politiky. Byla členkou Ústředního výboru KSČ. V letech 1945–1946 byla poslankyní Prozatímního Národního shromáždění za komunisty (byla místopředsedkyní parlamentu). Po parlamentních volbách v roce 1946 se stala poslankyní Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ a opět byla místopředsedkyní parlamentu. Mandát poslankyně získala i ve volbách do Národního shromáždění roku 1948, kdy se stala členkou Národního shromáždění a jeho místopředsedkyní. Poslanecký i místopředsednický post opětovně získala ve volbách v roce 1954. V parlamentních volbách roku 1960 byla zvolena do Národního shromáždění ČSSR, nyní již jen jako řadová poslankyně. Zde setrvala až do své smrti roku 1963.[7][8][9][10][11]
V roce 1948 se aktivně zapojila do organizace únorového státního převratu, kde pracovala zejména na půdě Národního shromáždění. V parlamentu vytvořila nový zasedací pořádek a pomocí zastrašování dokázala přesvědčit velkou většinu poslanců, aby hlasovali pro program poúnorové druhé vlády Klementa Gottwalda. Vzhledem ke svému válečnému působení v Londýně však byla ona sama v roce 1949 dočasně řazena mezi lidi podezřelé z protistátní činnosti.[6]
Stala se posléze i členkou Ústředního výboru Národní fronty, od roku 1952 pak až do své smrti byla také předsedkyní Výboru československých žen a působila i jako předsedkyně Československého výboru obránců míru.[6][12]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
