moravský historik, politik a vysokoškolský pedagog From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří Pernes (* 4. července 1948 Svitavy) je moravský historik, politik[1] a v únoru až květnu 2010 též ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
| doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr. | |
|---|---|
 Jiří Pernes na Dnu za Moravu, pořádaném 25. září 2010 Moravskou národní obcí | |
| 2. ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů | |
| Ve funkci: 1. dubna 2010 – 13. května 2010 | |
| Předchůdce | Pavel Žáček |
| Nástupce | Daniel Herman |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ODA Moravané |
| Narození | 4. července 1948 (76 let) Svitavy  Československo |
| Národnost | moravská |
| Choť | PhDr. Jitka Pernesová |
| Děti | tři děti |
| Sídlo | Brno-střed |
| Alma mater | UJEP v Brně Slezská univerzita v Opavě |
| Ocenění | Cena Egona Erwina Kische (1995) Cena Egona Erwina Kische (2009) Cena města Brna (2019) |
| Commons | Jiří Pernes |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vystudoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na Filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykova univerzita) v Brně a v letech 1978 až 1980 na téže škole postgraduální studium muzeologie. V roce 1996 získal vědecký titul Dr. (ekvivalent Ph.D.) a v roce 2008 se habilitoval s prací Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a stal se docentem pro obor Historie se zaměřením na české a československé dějiny.[2]
Od roku 1977 pracoval v několika muzeích (mj. v muzeu v Slavkově u Brna, kde byl i ředitelem), v letech 1990–1992 byl ředitelem Moravského zemského muzea v Brně. Od roku 1994 je zaměstnán v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a mezi lety 2003 až 2017 byl vedoucím jeho brněnské pobočky.[3] Je též externím vyučujícím na Masarykově univerzitě, působí mimo jiné i na Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem[4].
Mezi lety 2008 až 2010 zastával post předsedy Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů.[5] V únoru 2010 byl Jiří Pernes zvolen na místo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, kde od 1. dubna téhož roku nahradil Pavla Žáčka.[6] Dne 12. května 2010 byl pro podezření z plagiátorství Radou ústavu z pozice ředitele ke dni 13. května 2010 odvolán.[7] Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR dne 12. července 2010 podezření nepotvrdila[8], dalšího zadostiučinění se však Pernesovi již nedostalo.
Jako historik se odborně zaměřuje zejména na moravské, české, československé a středoevropské moderní a soudobé dějiny. Mezi předměty jeho zájmu patří zejména dějiny pozdního období existence habsburské monarchie a Rakousko-Uherska, dějiny osobností z řad Habsburků a z oblasti soudobých dějin pak zejména dějiny Československa 50. a 60. let a dějiny jeho politických elit. Zabýval se také dějinami čs. exilu po roce 1948.[3] Známým se stal také jako host, odborný poradce a spolutvůrce dokumentárních pořadů a jako autor velkého množství přehledových a popularizačních prací. Pro jeho odborná díla je typický akcent na politické dějiny s přesahy k dějinám společnosti, dále pak velký důraz na čtivost textu a na představení široké palety faktografických detailů a dobových souvislostí.
V letech 1995, 2002 a 2009 obdržel Cenu Egona Erwina Kische za lieraturu, v roce 2006 Cenu Miroslava Ivanova.[9]
V roce 2020 obdržel Cenu města Brna v oblasti společenských věd.[10]
V roce 1994 byl zvolen jako člen ODA do brněnského zastupitelstva. V roce 1996 neúspěšně kandidoval za tutéž stranu do senátu v obvodu č. 58 - Brno-město.[11] Dnes je členem politické strany Moravané a v krajských volbách v roce 2008 byl jejím lídrem pro Jihomoravský kraj.[12] Za tuto stranu též kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009.[13] Měl také působit v odborné historické komisi ČSSD.[14] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval na 3. místě kandidátky strany Moravané, ale neuspěl.[15]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako člen strany Moravané za koalici stran ODS a Moravané v obvodu č. 58 – Brno-město.[16] Se ziskem 9,63 % hlasů skončil na 5. místě a do druhého kola nepostoupil.[17] V souběžných krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako člen strany Moravané také do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale rovněž neuspěl.[18]
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 3. místě kandidátky strany Moravané, ale nebyl zvolen.[19] V komunálních volbách v roce 2022 kandiduje jako člen strany Moravané do Zastupitelstva města Brna, a to v rámci uskupení „SPD, TRIKOLORA, MORAVANÉ a nezávislí“.[20] Za stejné uskupení zároveň kandiduje i do Zastupitelstva městské části Brno-střed.[21]
Po zvolení ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů byla na Jiřího Pernese upřena značná pozornost médií. Byla zveřejněna informace, že Pernes byl rok studentem Večerní univerzity marxismu-leninismu. Tuto informace neuvedl do svého životopisu pro výběrové řízení a sám tvrdí, že ji nepovažuje za důležitou.[22]
Před svým nástupem na VUML připravil knihu o dějinách Slavkova, která vyšla v roce 1987 a obsahuje část velebící úlohu komunistů v únoru 1948 a po něm. Pernes přiznává, že je autorem knihy, ale tvrdí, že kapitolu o událostech roku 1948 napsal někdo jiný, pravděpodobně regionální výbor KSČ.[23]
Z plagiátorství byl obviněn u své knihy Svět Lidových novin 1893–1993, kde využil diplomovou práci Blanky Maškové Arnošt Heinrich a Lidové noviny z roku 1958. Opsal celé odstavce i kapitoly, aniž v citacích přiznal autorství Blance Maškové.[24] Upozornila na to v roce 2009 ve své diplomové práci na Masarykově univerzitě v Brně studentka Libuše Janáčková.[25] Z plagiátorství byl obviněn i u své knihy Emanuel Moravec: až na dno zrady, kde využil diplomovou práci Josefa Vytlačila.[26] V tomto případě však Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR pod předsednictvím Heleny Illnerové 12. července 2010 konstatovala, že „posuzovanou práci Jiřího Pernese Až na dno zrady: Emanuel Moravec není možné jako celek považovat za plagiát ve smyslu definice obsažené v normě ISO 5127-2003“, neboť „Jiří Pernes nezastírá a naopak opakovaně uvádí, že znal a použil ve své práci i diplomovou práci Josefa Vytlačila. Přestože jeho kniha jako dílo popularizační nepoužívá klasický poznámkový aparát, na několika místech na práci Josefa Vytlačila přímo odkazuje“.[8]
Po zvolení do čela Ústavu pro studium totalitních režimů bylo zveřejněno, že Pernes byl veden jako kandidát tajné spolupráce Státní bezpečnosti; lustrační zákony se však na tuto kategorii osob nevztahují, neboť o záměrech StB nemusely vůbec vědět.[27]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
