moravský podnikatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Vilém Mundy, také Wilhelm von Mundi (1742, Montjoie – 17. května 1805, Předklášteří u Tišnova)[1][p 1] byl na Moravě usazený podnikatel, majitel statků a panství Drnovice, Hvozdec, Říčany, Tišnov a Veveří.
| Vilém Mundy | |
|---|---|
| Narození | 1742 Montjoie, vévodství Jülich, Svatá říše římská |
| Úmrtí | 22. května 1805 (ve věku 62–63 let) Předklášteří, Markrabství moravské, Rakouské císařství |
| Povolání | podnikatel |
| Děti | Jan Mundy |
| Příbuzní | Jan Mundy a Jaromír Mundy (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| syn | Jan Mundy |
|---|---|
| vnuk | Jaromír Mundy |
| bratr | Michal Mundy |
| synovec | Mathias Mundy |
Roku 1773 přišel Mundy do Brna z Montjoie (dnešní Monschau), kde ho Johann Leopold Köffiller zaměstnal jako mistra ve své soukenické manufaktuře. V roce 1776 dostal Mundy v Brně občanské právo a jako člen soukenického cechu si pronajal malou dílnu (na dnešní Mlýnské ulici), kde začal se dvěma tkalcovskými stavy samostatně podnikat. V roce 1780 rozšířil živnost (v na dnešním Cejlu č. 66) na regulérní soukenickou manufakturu se 12 stavy, barevnou a úpravnou sukna, ke které dostal o rok později podnikatelské oprávnění. V roce 1786 pronajal za 2000 zlatých zrušený klášter v Předklášteří u Tišnova, kde zřídil druhou manufakturu, takže v roce 1791 vyrobil v obou provozech s cca 2000 zaměstnanci na 120 ručních stavech asi 6600 kusů jemných vlněných a polovlněných tkanin (cca 150 000 m2 s hrubým výnosem 1 milion zl.[2]).[3]
V roce 1789 byl rakouským císařem povýšen do šlechtického stavu a směl se jmenovat Freiherr von Mundy. V témže roce koupil panství Tišnov a Veveří (včetně reprezentačního domu v Brně) (celkem za 720 000 zl). Celkovou plochu panství s asi 2500 ha zčásti zpachtoval a využíval k těžbě dřeva, rybníkářství, lovu a pod.
Koncem 18. století byl Vilém Mundy největší mezi cca 15 brněnskými soukeníky a jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v Habsburské monarchii. Jeho mimořádný talent byl všeobecně uznáván. Z dostupných informací jsou známé některé jeho metody (větší část produkce přemístil z Brna na venkov, kde byly levnější pracovní síly, dlouhodobými smlouvami si zajistil dodávky vlny za pevnou cenu atd.). O vlastních příčinách razantního růstu jeho bohatství a moci se šířily v jeho době různé dohady, včetně pověstí o tom, že mu pomáhaly jakési nadpřirozené síly.[3]
Dědicem majetku se stal Vilémův nezletilý syn Jan Vilém (1798-1872). Všechny tři soukenické manufaktury přišly asi rok po Vilémově smrti do dražby, Jan Vilém po nabytí zletilosti postupně prodal panství Veveří a Tišnov a v roce 1830 koupil panství Račice (za 335 000 zl).[4] [5] [3]
Vilém byl třikrát ženatý. První manželství bylo ale bezdětné.
_-_zámek,_pohled_od_severu_obr02.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
