Račice-Pístovice

Račice-Pístovice (původně Ratzici) jsou obec Jihomoravského kraje ležící v severozápadní části okresu Vyškov s přibližně 1 300^[1] obyvateli. Obě vesnice, Račice a Pístovice, jsou v jednu obec spojeny od roku 1960. Nachází se 9 km severozápadně od města Vyškov v údolí říčky Rakovec na úpatí Drahanské vrchoviny.^[4]

Račice-Pístovice
východní okraj Račic, v pozadí zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vyškov
Obec s rozšířenou působností	Vyškov (správní obvod)
Okres	Vyškov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°16′33″ s. š., 16°52′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 314 (2024)[1]
Rozloha	18,88 km²[2]
Nadmořská výška	340 m n. m.
PSČ	683 05
Počet domů	518 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Račice 72 68305 Račice-Pístovice [e-mail]
Starostka	Hana Sotolářová
Oficiální web: www.racice-pistovice.cz
Račice-Pístovice
Další údaje
Kód obce	593516
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po sloučení byla v obci zahájena výstavba čistírny odpadních vod a také byla provedena plynofikace obou částí vsí. Stojí zde mateřská škola, obecní úřad i pošta. Obcím dominuje Račický zámek stojící na kopci nad vesnicí Račice. Obec je též rekreačním a odpočinkovým místem okolo Pístovické riviéry.^[5] Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina. V obci je pár podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, rekreaci a zemědělství.^[5]

Historie obce

Račice 1846

Historie obce Račice-Pístovice se začíná psát v roce 1227, kdy nalézáme v testamentu Kojaty IV. Hrabišice první písemnou zmínku o Račicích. V roce 1960 došlo ke sloučení Račic s Pístovicemi v jednu obec, nesoucí název Račice-Pístovice. V roce 1996 byla zahájena výstavba čistírny odpadních vod. V roce 1999 začala plynofikace obou částí obcí, která byla v následujícím roce dokončena.^[5]

Obyvatelstvo

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1193 obyvatel. Z nich bylo 594  mužů a 599 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,8 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1107 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,2 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,4 %. Z celkem 941 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 9 % a bez vzdělání bylo naopak 0,2 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 538 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,1 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 71 % patřilo mezi zaměstnance, 2,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,2 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.^[6] Úhrnem 541 obyvatel obce (což je 48,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 191 obyvatel bylo Moravanů a 11 Slováků. Celých 481 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.^[6] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 327, z toho k římskokatolické církvi 293 věřících. Druhá v pořadí, Církev československá husitská, zde má 4 věřící, všechna ostatní vyznání méně než čtyři.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[7]

Místní části (rok přičlenění k obci[7])		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Pístovice (1960)	482	482	510	440	502	474	531	450	485	444	411	375	385	478
část Račice	809	861	942	929	953	909	876	897	914	835	736	625	633	629
celá obec	1291	1343	1452	1369	1455	1383	1407	1347	1399	1279	1147	1000	1018	1107
Počet domů	část Pístovice (1960)	72	76	79	85	96	103	120	143	-	129	127	156	188	204
část Račice	128	135	146	150	173	177	208	252	374	237	218	256	273	282
celá obec	200	211	225	235	269	280	328	395	374	366	345	412	461	486

Vývoj počtu obyvatel

Data pocházejí z datové položky Wikidat

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Obecní správa a politika

Zastupitelstvo a starosta

Obec náleží k Jihomoravskému kraji a je jedním z bývalých městysů v okrese Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů obecního zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jednoho místostarostu a další členy obecní rady, která má dohromady 5 členů. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Račicích-Pístovicích volební účast 61,07%^[8] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci ČSSD, Moravané, KSČM, Nezávislí a KDU-ČSL):^[9][10]

Volby 2006	Počet hlasů	Počet mandátů
ČSSD	1 509	4
KSČM	1 498	3
KDU-ČSL	1 434	3
Nezávislí	1 330	3
Moravané	1 085	2

V letech 2014 a znovu v roce 2018 byl starostou zvolen Lubomír Pospíšil.

Znak a vlajka

Jsou popisovány vyhláškou takto:^[11]

V heraldicky pravém modrém poli je umístěn zlatý vpravo kráčející jelen vyrůstající z dělicí čáry nesoucí parohy o čtyřech výsadách, který byl odjakživa součásti obecní pečeti. V levém zeleném poli je umístěno šikmé stříbrné břevno a pod ním stříbrná radlice špičkou dolů postavená, ostřím vlevo otočená, která symbolizuje zemědělský charakter obce. Ve stejných barvách je nesen i obecní prapor, jenž tvoří čtyři vodorovné pruhy v barvách modré, žluté, bílé a zelené.

Hospodářství

Autobusová zastávka a socha Immaculaty v pozadí

V minulém století mělo račické panství rozlohu 2725 ha. Obyvatelé se živili převážně polním hospodářstvím, prací v lese, v kamenolomech, na pile, ve mlýně a na velkostatku. Z řemeslných oborů zde bývalo nejvíce rozšířeno soukenictví. Ještě za první republiky zde fungovala ruční tkalcovna, mlýn a jeden kamenolom. Po válce v Račicích působilo lidové družstvo uměleckých řemesel, truhlářská provozovna a pekárna.^[12] Dnes v obci působí pila, pekárna, několik rekreačních zařízení a hostinců. Dále se tu nachází mateřská škola, obecní úřad a pošta.^[13]

Zemědělské družstvo s pastvinářskou farmou bylo založeno v roce 1950 a obhospodařovalo přibližně 250 ha půdy. Po sloučení obcí bylo k družstvu připojeno i JZD Pístovice se 40 ha půdy.^[12] V roce 1922 byla v obci zahájena autobusová doprava a to na trati Vyškov - Krásensko. V šedesátých letech zde již jezdilo 12 spojů ve směrech na Brno, Vyškov a Blansko.^[12] Po vzniku IDS JMK je veřejná doprava zajišťována autobusy ČSAD Vyškov do Vyškova, do Brna (přes Bukovinku a Ochoz u Brna) a do Adamova.^[5]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Račicích-Pístovicích.

• Kostel Zvěstování Páně – filiální (dříve farní) kostel, jenž byl zřízen v roce 1773 Antonínem Pavlem Braidou z hradní kaple pocházející z přelomu 15. a 16. století.
• Zámek Račice – byl postaven na místě bývalého hradu v letech 1275–1285. Hrad nechaly postavit neteře Kojaty z Hněvína Eufemie a Svatochňa. Hrad byl v letech 1568–1585 Hanušem Haugvicem přestavěn na renesanční zámek a v 30. letech 19. století baronem Mundym empírově upraven. Po roce 1945 sloužil jako rekreační středisko a od roku 1959 v něm sídlila zvláštní škola internátní a odborné učiliště.

Osobnosti

S obcí Račice je svým narozením spojena řada slavných a významných osobností, následující tabulka zachycuje některé z nich:

Jméno	nar.	zem.	povolání
Alois Hudec	1908	1997	absolutní mistr světa v nářaďovém tělocviku z Paříže roku 1931 a olympijský vítěz v rozporu na kruzích z Berlína roku 1936
Alois Kotzmann	1868	1938	průkopník hasičského hnutí v Rakousko-Uhersku
ThDr. František Bulla	1868	1929	český papežský komoří, biskupský rada, předseda Ústřední jednoty Raiffeisenek, člen správní rady Moravské banky
Ing. Karel Šrogl	1860	1938	dlouholetý správce račického panství a lesnický odborník habsburské monarchie
Josef Matěj Šrogl	1861	1924	učitel a významný hudební skladatel, jenž zemřel v Jakartě
Vladimír Šťastný	1919	1997	hudební skladatel známý především v Japonsku.

Region

Mikroregion Drahanská vrchovina

Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován již v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice.^[14] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.^[15] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí Drahanská vrchovina vstoupil dne 22. června 2006 do Národní sítě zdravých měst.^[16]

Galerie

• Račice
• 
  brána zámku
• 
  obecní úřad
• 
  sokolovna
• 
  restaurace a penzion U Pastorků
• 
  škola

• Pístovice
• 
  náves se zvonicí
• 
  náves
• 
  Pístovický mlýn
• 
  Pístovický rybník
• 
  pomník Rudé armády