Remove ads
Račice-Pístovice (původně Ratzici) jsou obec Jihomoravského kraje ležící v severozápadní části okresu Vyškov s přibližně 1 300[1] obyvateli. Obě vesnice, Račice a Pístovice, jsou v jednu obec spojeny od roku 1960. Nachází se 9 km severozápadně od města Vyškov v údolí říčky Rakovec na úpatí Drahanské vrchoviny.[4]
| Račice-Pístovice | |
|---|---|
_-_východní_okraj_vsi,_pohled_od_mostu.jpg) východní okraj Račic, v pozadí zámek | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vyškov |
| Obec s rozšířenou působností | Vyškov (správní obvod) |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′33″ s. š., 16°52′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 314 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,88 km²[2] |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| PSČ | 683 05 |
| Počet domů | 518 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Račice 72 68305 Račice-Pístovice podatelna@racice-pistovice.cz |
| Starostka | Hana Sotolářová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Račice-Pístovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593516 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Po sloučení byla v obci zahájena výstavba čistírny odpadních vod a také byla provedena plynofikace obou částí vsí. Stojí zde mateřská škola, obecní úřad i pošta. Obcím dominuje Račický zámek stojící na kopci nad vesnicí Račice. Obec je též rekreačním a odpočinkovým místem okolo Pístovické riviéry.[5] Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina. V obci je pár podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, rekreaci a zemědělství.[5]
Remove ads
Historie obce Račice-Pístovice se začíná psát v roce 1227, kdy nalézáme v testamentu Kojaty IV. Hrabišice první písemnou zmínku o Račicích. V roce 1960 došlo ke sloučení Račic s Pístovicemi v jednu obec, nesoucí název Račice-Pístovice. V roce 1996 byla zahájena výstavba čistírny odpadních vod. V roce 1999 začala plynofikace obou částí obcí, která byla v následujícím roce dokončena.[5]
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1193 obyvatel. Z nich bylo 594 mužů a 599 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,8 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1107 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,2 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,4 %. Z celkem 941 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 9 % a bez vzdělání bylo naopak 0,2 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 538 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,1 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 71 % patřilo mezi zaměstnance, 2,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,2 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6] Úhrnem 541 obyvatel obce (což je 48,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 191 obyvatel bylo Moravanů a 11 Slováků. Celých 481 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 327, z toho k římskokatolické církvi 293 věřících. Druhá v pořadí, Církev československá husitská, zde má 4 věřící, všechna ostatní vyznání méně než čtyři.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]
| Místní části (rok přičlenění k obci[7]) | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Pístovice (1960) | 482 | 482 | 510 | 440 | 502 | 474 | 531 | 450 | 485 | 444 | 411 | 375 | 385 | 478 |
| část Račice | 809 | 861 | 942 | 929 | 953 | 909 | 876 | 897 | 914 | 835 | 736 | 625 | 633 | 629 | |
| celá obec | 1291 | 1343 | 1452 | 1369 | 1455 | 1383 | 1407 | 1347 | 1399 | 1279 | 1147 | 1000 | 1018 | 1107 | |
| Počet domů | část Pístovice (1960) | 72 | 76 | 79 | 85 | 96 | 103 | 120 | 143 | - | 129 | 127 | 156 | 188 | 204 |
| část Račice | 128 | 135 | 146 | 150 | 173 | 177 | 208 | 252 | 374 | 237 | 218 | 256 | 273 | 282 | |
| celá obec | 200 | 211 | 225 | 235 | 269 | 280 | 328 | 395 | 374 | 366 | 345 | 412 | 461 | 486 | |
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Remove ads
Zastupitelstvo a starosta
Obec náleží k Jihomoravskému kraji a je jedním z bývalých městysů v okrese Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů obecního zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jednoho místostarostu a další členy obecní rady, která má dohromady 5 členů. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Račicích-Pístovicích volební účast 61,07%[8] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci ČSSD, Moravané, KSČM, Nezávislí a KDU-ČSL):[9][10]
V letech 2014 a znovu v roce 2018 byl starostou zvolen Lubomír Pospíšil.
Remove ads
Jsou popisovány vyhláškou takto:[11]
- V heraldicky pravém modrém poli je umístěn zlatý vpravo kráčející jelen vyrůstající z dělicí čáry nesoucí parohy o čtyřech výsadách, který byl odjakživa součásti obecní pečeti. V levém zeleném poli je umístěno šikmé stříbrné břevno a pod ním stříbrná radlice špičkou dolů postavená, ostřím vlevo otočená, která symbolizuje zemědělský charakter obce. Ve stejných barvách je nesen i obecní prapor, jenž tvoří čtyři vodorovné pruhy v barvách modré, žluté, bílé a zelené.
Remove ads
V minulém století mělo račické panství rozlohu 2725 ha. Obyvatelé se živili převážně polním hospodářstvím, prací v lese, v kamenolomech, na pile, ve mlýně a na velkostatku. Z řemeslných oborů zde bývalo nejvíce rozšířeno soukenictví. Ještě za první republiky zde fungovala ruční tkalcovna, mlýn a jeden kamenolom. Po válce v Račicích působilo lidové družstvo uměleckých řemesel, truhlářská provozovna a pekárna.[12] Dnes v obci působí pila, pekárna, několik rekreačních zařízení a hostinců. Dále se tu nachází mateřská škola, obecní úřad a pošta.[13]
Zemědělské družstvo s pastvinářskou farmou bylo založeno v roce 1950 a obhospodařovalo přibližně 250 ha půdy. Po sloučení obcí bylo k družstvu připojeno i JZD Pístovice se 40 ha půdy.[12] V roce 1922 byla v obci zahájena autobusová doprava a to na trati Vyškov - Krásensko. V šedesátých letech zde již jezdilo 12 spojů ve směrech na Brno, Vyškov a Blansko.[12] Po vzniku IDS JMK je veřejná doprava zajišťována autobusy ČSAD Vyškov do Vyškova, do Brna (přes Bukovinku a Ochoz u Brna) a do Adamova.[5]
Remove ads
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Račicích-Pístovicích.
- Kostel Zvěstování Páně – filiální (dříve farní) kostel, jenž byl zřízen v roce 1773 Antonínem Pavlem Braidou z hradní kaple pocházející z přelomu 15. a 16. století.
- Zámek Račice – byl postaven na místě bývalého hradu v letech 1275–1285. Hrad nechaly postavit neteře Kojaty z Hněvína Eufemie a Svatochňa. Hrad byl v letech 1568–1585 Hanušem Haugvicem přestavěn na renesanční zámek a v 30. letech 19. století baronem Mundym empírově upraven. Po roce 1945 sloužil jako rekreační středisko a od roku 1959 v něm sídlila zvláštní škola internátní a odborné učiliště.
Remove ads
S obcí Račice je svým narozením spojena řada slavných a významných osobností, následující tabulka zachycuje některé z nich:
| Jméno | nar. | zem. | povolání |
|---|---|---|---|
| Alois Hudec | 1908 | 1997 | absolutní mistr světa v nářaďovém tělocviku z Paříže roku 1931 a olympijský vítěz v rozporu na kruzích z Berlína roku 1936 |
| Alois Kotzmann | 1868 | 1938 | průkopník hasičského hnutí v Rakousko-Uhersku |
| ThDr. František Bulla | 1868 | 1929 | český papežský komoří, biskupský rada, předseda Ústřední jednoty Raiffeisenek, člen správní rady Moravské banky |
| Ing. Karel Šrogl | 1860 | 1938 | dlouholetý správce račického panství a lesnický odborník habsburské monarchie |
| Josef Matěj Šrogl | 1861 | 1924 | učitel a významný hudební skladatel, jenž zemřel v Jakartě |
| Vladimír Šťastný | 1919 | 1997 | hudební skladatel známý především v Japonsku. |
Remove ads
Mikroregion Drahanská vrchovina
Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován již v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice.[14] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[15] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí Drahanská vrchovina vstoupil dne 22. června 2006 do Národní sítě zdravých měst.[16]
- Račice
brána zámku
obecní úřad
sokolovna
restaurace a penzion U Pastorků
škola
_-_zámek,_brána_obr01.jpg)
_-_obecní_úřad_obr02.jpg)
_-_sokolovna.jpg)
_-_restaurace_a_penzion_U_Pastorků.jpg)
_-_S_část_vsi,_škola_obr03.jpg)
- Pístovice
náves se zvonicí
náves
Pístovický mlýn
Pístovický rybník
pomník Rudé armády
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads