Třinec
statutární město v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
statutární město v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Třinec (v místním nářečí a polsky Trzyniec; německy Trzynietz) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy. Třinec je jednou z přirozených metropolí Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 34 tisíc[1] obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Vendryně, Bystřice, Ropice, Vělopolí, Smilovice a další pak okolo 60 tisíc obyvatel. Město má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 1045 m n. m. (vrchol Ostrého).[4] Třincem protéká z jihu na sever říčka Tyrka a řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkově je Třinec druhým nejvýchodnějším městem celého Česka.
Statutární město Třinec | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | statutární město |
Pověřená obec | Třinec |
Obec s rozšířenou působností | Třinec (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°40′39″ s. š., 18°40′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 34 266 (2024)[1] |
Rozloha | 85,36 km²[2] |
Nadmořská výška | 306 m n. m. |
PSČ | 739 55, 739 61, 739 94 |
Počet ulic | 109 |
Počet domů | 5 573 (2021)[3] |
Počet částí obce | 13 |
Počet k. ú. | 12 |
Počet ZSJ | 39 |
Kontakt | |
Adresa magistrátu | Jablunkovská 160 Staré Město 739 61 Třinec 1 sekretariat@trinecko.cz |
Primátorka | Věra Palkovská (nezávislá) |
Oficiální web: www | |
Třinec | |
Další údaje | |
Kód obce | 598810 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na počátku vývoje bylo (písemně nedoložené) jméno Trstnec odvozené od obecného trest – „rákos“ (od odvozeniny trstina pochází moderní třtina), respektive z přídavného jména trstný – „rákosový“. Místní jméno tedy zprvu označovalo potok tekoucí rákosovým porostem a posléze bylo přeneseno na osadu u něj založenou. Z nepřímých pádů (např. genitivu Trstencě) vznikl nový tvar Trstenec, který se hláskově zjednodušil v Třenec, což je v prvních dokladech z 15. století. Podoba Třinec je nářeční (Třenec bylo používáno ještě v 19. století).[5]
Obec Třinec byla založena ve 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1461[6]. V roce 1799 koupil Třinec těšínský vévoda Albert Kazimír Sasko-Těšínský. V roce 1839 zde byly otevřeny železárny. Koncem 19. století po likvidaci hutě v Ustroni a přemístění některých provozů do Třince se huť stala největší v rakouské monarchii. Důvody pro umístění hutě byly místní ložiska železné rudy a hojnost lesů pro výrobu dřevěného uhlí. V té době měla vesnice přes 300 obyvatel, ale nebyla zde škola ani kostel.
Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.
V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543 (50 %), k německé 1190 (23,4 %), k polské 1134 (22,3 %), k české jen 195 obyvatel (necelá 4 %).[17] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.[18]
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
642 | 1 792 | 2 291 | 3 214 | 3 849 | 5 995 | 6 128 | 15 619 | 21 946 | 30 172 | 44 739 | 45 210 | 38 953 | 36 263 | 33 782 |
Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel.[20] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2020 zde vyvíjí činnost komunita noachidů.[21] Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.
V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká. Sousedními obcemi sídla jsou Košařiska, Vendryně, Smilovice, Řeka, Ropice, Morávka, Český Těšín a Gmina Holešov.
Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový, Ostrý a Velká Čantoryje.
Nejúspěšnějším sportovním klubem ve městě je hokejový klub HC Oceláři Třinec (současný název nese od roku 1999, založen jako SK Třinec). V sezóně 2010/11 vyhrál historicky první mistrovský titul,[22] aby pak roku 2018 vstoupil do zlaté éry své historie a učinil z Třince hegemona českého hokeje, který se může pochlubit mistrovským kvintetem ze sezón 2018/19, 2020/21, 2021/22, 2022/23 a 2023/24 (zdánlivé přerušení šňůry je způsobeno nedohráním jednoho ročníku extraligy kvůli epidemii covidu-19).[23] Do nejvyšší soutěže přitom klub vstoupil prvně až v sezóně 1995/96. Brzy se ale ukázalo, že bude patřit k lídrům, již ve své třetí extraligové sezóně bral stříbro. Oceláři se mohou pochlubit také stříbrem ze Spenglerova poháru (2019), pravidelnou účasti v Lize mistrů ze které mají bronz (2017/18).[24][25] Velkou úlohu v dějinách třineckého hokeje sehrál trenér Alois Hadamczik, pod zlatou érou jsou podepsáni trenéři Václav Varaďa a Zdeněk Moták. K velkým hráčským osobnostem patřili Ladislav Lubina, Roman Čechmánek, Pavel Francouz, Jan Marek, Vladimír Vůjtek, Martin Vojtek, Richard Král, Jan Peterek, Radek Bonk, Erik Hrňa, Tomáš Kundrátek, Marek Zadina, Matěj Stránský, Martin Růžička, Šimon Hrubec, Ondřej Kacetl, Daniel Voženílek, David Cienciala, Libor Hudáček, nebo Petr Vrána. Oceláři mají k dispozici jednu z nejmodernějších hal v republice Werk Arenu, jež byla otevřena v roce 2014, a nahradila tak starou halu z roku 1967 jejíž kapacita byla 5200 diváků. Kapacita nové haly je 5400 diváků. Od 26. prosince 2019 do 5. ledna 2020 Werk Arena hostila Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020.
V Třinci sídlí také florbalový klub FBC Intevo Třinec (současný název nese od roku 2020, založen jako FBC Steel Třinec, dříve také FBC Ossiko Třinec), který byl založen v roce 2011 a svá domácí utkání odehrává ve sportovní hale STARS Třinec, která se svou kapacitou 900 diváků plní standardy Českého florbalu pro nejvyšší soutěže mužů i žen. Hala se nachází ve sportovním komplexu STARS Třinec. Mužský tým Třince hraje od sezóny 2023/2024 Národní ligu (3. nejvyšší soutěž), do které postoupil v sezóně 2022/23.[26] Ženský tým hraje od sezóny 2023/2024 Extraligu žen (nejvyšší soutěž), do které postoupil v roce 2023, kdy zvítězil v baráži nad týmem Panthers Praha 3–1 na zápasy.[27][28][29]Mezi největší úspěchy týmu patří také postup do čtvrtfinále Poháru Českého florbalu v sezóně 2022/2023, kde prohrál s týmem 1. SC Vítkovice 2–11.[30][31] V posledních letech se Třinci povedlo přivést do ženského týmu několik zajímavých jmen včetně dvou bývalých reprezentantek Romany Kieckové, Veroniky Třinecké (ta nyní v týmu působí jako asistentka trenéra) a několikanásobné vítězky ženské extraligy Kláry Kociánové. Mezi odchovance klubu patří Vendula Maroszová, která v roce 2022 dovedla jako kapitánka českou juniorskou reprezentaci ke stříbrným medailím na mistrovství světa a v roce 2023 získala s českou ženskou reprezentací bronzovou medaili na seniorském Mistrovství světa žen.
Také fotbalový klub FK Třinec se může pochlubit účastí v nejvyšší domácí soutěži, v té strávil šest ročníků (1963/64, 1970/71, 1971/72, 1972/73, 1974/75, 1975/76). Nejlepším umístěním v ní bylo 10. místo. Tehdy třinecký dres oblékali i reprezentanti Československa František Karkó a Miroslav Pauřík. Odchovanci klubu byli i reprezentanti Tadeáš Kraus a Karel Kula, jenž byl později devět let generálním manažerem i předsedou představenstva klubu.[32] V novější éře za Třinec hráli i reprezentanti Radomír Chýlek, Zdeněk Pospěch, Libor Sionko či keňský reprezentant Patrick Oboya. Od sestupu v roce 1976 se klub pohyboval mezi druhou a třetí ligovou úrovní, od sezóny 2023/2024 působí ve třetí nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Rudolfa Labaje, který má kapacitu 2200 diváků.
Dalším úspěšným sportovním klubem je golfový klub Golf Club Třinec, jehož mužský i ženský tým soutěží v české extralize družstev. Ženský tým je mnohonásobný mistr ligy.[33] Domovským hřištěm klubu je Golf Resort Ropice, který má nyní 27 jamek, hřiště tak patří do pomyslné „Velké sedmy“. K lokalitám s minimálně 27 jamkami, a tedy s třemi plnohodnotnými devítkami, (dalšími takovými v Česku jsou středočeský Karlštejn a Panorama Kácov, západočeský Darovanský Dvůr a brněnská Kaskáda).[34]
Čestný občan Třince
Významné osobnosti města[37]:
Datum voleb | Zvolení zastupitelé | Starosta / od 2018 primátor(ka) města |
1. místostarosta | 2. místostarosta | 3. místostarosta | Rada města |
---|---|---|---|---|---|---|
18. 11. – 19. 11. 1994 | [39] | Ing. Jan Starý | Ing. Karel Bardoň | neobsazen | neobsazen | Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek |
1998 | [40] | Ing. Igor Petrov | Ing. Jaromír Procházka | RNDr. Věra Palkovská | neobsazen | Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura |
1. 11. – 2. 11. 2002 | [41] | Ing. Igor Petrov | RNDr. Věra Palkovská | Ing. Miroslav Boublík | neobsazen | Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok |
20. 10. – 21. 10. 2006 | [42] | RNDr. Věra Palkovská | Ing. Ivo Kantor | PhDr. Milada Hejmejová | Radim Kozlovský | Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka |
15. 10. – 16. 10. 2010 | [43] | RNDr. Věra Palkovská | PhDr. Milada Hejmejová | Mgr. Ivo Kaleta | Ing. Ivo Kantor | Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna |
10. 10. – 11. 10. 2014 | [44] | RNDr. Věra Palkovská | Ing. Michael Trojka | Mgr. Ivo Kaleta | Radim Kozlovský | Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Bohdan Sikora, Bc. Regina Szpyrcová Mgr. Martina Wolna, JUDr. Jana Kantorová a Bohuslav Kokotek (zemřel 24. 7. 2016) Ing. Wiesław Wania, Mgr. Ladislav Vrátný |
5. 10. – 6. 10. 2018 | [45] | RNDr. Věra Palkovská[46] | Mgr. Ivo Kaleta | Radim Kozlovský | neobsazen | Vojtěch Dohnal, Jana Kantorová, MUDr. CSc. Štěpán Rucki, Bohdan Sikora Bc. Regina Szpyrcová, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna, Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS. |
23. 9. – 24. 9. 2022 | [47] | RNDr. Věra Palkovská | Mgr. Ivo Kaleta | Radim Kozlovský | Ing. Ivo Kantor Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS. | Ing. Lucie Fremrová, Bc. MSc. Bohdan Sikora, JUDr. Jana Kantorová, Bc. Regina Szpyrcová, MUDr. CSc. Štěpán Rucki a Ing. Wiesław Wania. |
Město Třinec se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích.
V letech 1980–1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980–1999 také Ropice.[48]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.