Ternopilská oblast (ukrajinsky Тернопільська область, Ternopilska oblasť; nebo též ukrajinsky Тернопільщина / Ternopilščyna) je jednou z nejmenších samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země; její jižní část náleží historickému regionu Halič, severní Krem'janeččyna je součástí Volyně. Většina oblasti má pahorkatinný ráz. V současné době zde žije zhruba 1 020 000 lidí; oblast má největší podíl Ukrajinců a velmi malé zastoupení národnostních menšin. Sídlem správy je historické město Ternopil.
| Ternopilská oblast Тернопільська область Ternopilska oblasť | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Ternopil |
| Souřadnice | 49°33′21″ s. š., 25°35′33″ v. d. |
| Rozloha | 13 823 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 021 713 (1. 1. 2022) |
| Hustota zalidnění |  73,9 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština |
| Národnostní složení | Ukrajinci 98 % |
| Náboženství | řeckokatolické a pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Nadřazený celek | Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 3 rajóny |
| Vznik | 4. prosince 1939 |
| gubernátor | Oleh Syroťuk |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +380-35 |
| Označení vozidel | BO |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ternopilská oblast je jedna z nejchudších oblastí Ukrajiny, obyvatelé se živí převážně zemědělstvím a průměrný měsíční výdělek začátkem roku 2022 byl kolem 11 450 hřiven (asi 424 eur, nebo 10 600 Kč).[1]
Geografie
Ternopilská oblast se nachází na západě Ukrajiny. Ze severu je ohraničena Rovenskou oblastí, ze západu Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí, z jihu Černovickou oblastí a z východu Chmelnyckou oblastí. Oblast má rozlohu 13 823 km² (2,29 % celkové rozlohy Ukrajiny, 23. místo v rámci země), což je srovnatelné s rozlohou Izraele. Jihovýchodní cíp oblasti patří do historického regionu Podolí (region).
Obyvatelstvo
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 1 021 713 obyvatel.
Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,021 milionů osob žilo ve městech jen 471,1 tisíc lidí (46,1 %), zatímco na venkově žilo 550,3 tisíc lidí (53,9 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[2]
| 1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 171 500 | 1 175 100 | 1 177 700 | 1 156 900 | 1 119 800 | 1 088 900 | 1 069 900 | 1 038 700 | 1 021 700 |
Za rok 2021 se narodilo 7 275 živě narozených dětí, zemřelo však 16 841 lidí, z nichž 39 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 43 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 8 849 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 5,4 ‰.[1]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 97,8 % Ukrajinců, 1,2 % Rusů.[3] 98,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 1,2 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[4]
Rajóny
| Rajón | Sídlo | Počet obyvatel (2021) |
|---|---|---|
 Čortkivský rajón (Чортківський район) |
Čortkiv | 328 362 |
 Kremenecký rajón (Кременецький район) |
Kremenec | 140 900 |
 Ternopilský rajón (Тернопільський район) |
Ternopil | 565 037 |
Dnes je oblast rozdělena do tří rajónů před reformou v roce 2020 se v oblasti nacházelo 17 rajónů. Oblast obsahuje 18 měst, 17 sídel městského typu a okolo tisíc vesnic.
Přehled měst
Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (označena kurzívou).[5]
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Polský název | Obyvatelstvo 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|---|
| Ternopil | Тернопіль | Тернополь | Tarnopol | 225 004 |
| Čortkiv | Чортків | Чортков | Czortków | 28 279 |
| Kremenec | Кременець (Крем'янець) | Кременец | Krzemieniec | 20 476 |
| Berežany | Бережани | Бережаны | Brzeżany | 17 139 |
| Zbaraž | Збараж | Збараж | Zbaraż | 13 346 |
| Terebovlja | Теребовля | Теребовля | Trembowla | 13 226 |
| Bučač | Бучач | Бучач | Buczacz | 12 171 |
| Borščiv | Борщів | Борщев | Borszczów | 10 632 |
| Zališčyky | Заліщики | Залещики | Zaleszczyki | 8 928 |
| Kozova | Козова | Козова | Kozowa | 8 750 |
| Lanivci | Ланівці | Лановцы | Łanowce | 8 215 |
| Pidvoločysk | Підволочиськ | Подволочиск | Podwołoczyska | 7 632 |
| Počajiv | Почаїв | Почаев | Poczajów | 7 633 |
| Chorostkiv | Хоростків | Хоростков | Chorostków | 6 652 |
| Zboriv (Zborov) | Зборів | Зборов | Zborów | 6 621 |
| Kopyčynci | Копичинці | Копычинцы | Kopyczyńce | 6 502 |
| Monastyryska | Монастириська | Монастыриска | Monasterzyska | 5 380 |
| Šumsk | Шумськ | Шумск | Szumsk | 5 300 |
| Skalat | Скалат | Скалат | Skałat | 3 739 |
| Pidhajci | Підгайці | Подгайцы | Podhajce | 2 609 |
Reference
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
