Remove ads
Rovenská oblast (ukrajinsky Рівненська область, Rivnenska oblasť, někdy též Рівненщина, Rivnenščyna) je jednou z menších a méně zalidněných samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v severozápadní části země při hranicích s Běloruskem a tvoří centrální část historického území Volyně. Povrch je převážně rovinatý, na jihu se mírně zvedá ke Kremeneckým horám. Největší řeky jsou Horyň a Sluč (v povodí Prypjati).
| Rovenská oblast Рівненська область Rivnenska oblasť | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Rovno |
| Souřadnice | 50°44′24″ s. š., 26°21′ v. d. |
| Rozloha | 20 047 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 141 784
18, místo v rámci Ukrajiny (1. 1. 2022) |
| Hustota zalidnění |  56,9 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština (97 %), ruština, běloruština |
| Národnostní složení | Ukrajinci 96 %, Rusové (2,5 %), Bělorusové (1 %) |
| Náboženství | pravoslavní (okolo 70 % obyv.; převážně moskevský, též kyjevský patriarchát) |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 4 rajóny |
| Vznik | 4. prosince 1939 |
| gubernátor | Serhij Rybačok |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +380-53 |
| Označení vozidel | BK |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Remove ads
Oblast byla ustavena 4. ledna 1939 při sovětské anexi západní Ukrajiny. Hlavním městem je Rovno (známé též pod ukrajinským názvem Rivne), další větší města jsou Varaš, Dubno, Kostopil; železničními uzly jsou města Sarny a Zdolbuniv. Oblast je spjatá také s Volyňskými Čechy, kteří se však až na malé výjimky (v roce 2001 zhruba 300 osob) vrátili do vlasti.
Vlajka
Vlajka Rovenské oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 s pěti vodorovnými pruhy – bílým, žlutým, modrým, žlutým a bílým o poměru šířek 3:2:2:2:3. Uprostřed je, přes všechny pruhy, umístěn oblastní znak.
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 1 141 784 obyvatel.
Rovenská oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,141 milionů osob žilo ve městech jen 541,8 tisíc lidí (47,5 %), zatímco na venkově až 600 tisíc lidí (52,5 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[1]
| 1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 173 300 | 1 176 800 | 1 194 500 | 1 183 300 | 1 160 700 | 1 151 600 | 1 161 200 | 1 153 000 | 1 141 800 |
Za rok 2021 se narodilo 11 691 živě narozených dětí, zemřelo však 17 028, z nichž 111 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 69 živě narozených, což je jeden z nejlepších poměrů v rámci Ukrajiny. Celkový úbytek obyvatel byl 6 672 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 9,5 ‰.[1]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti (95,9 % Ukrajinců, 2,57 % Rusů a 0,09 % Bělorusů.[2] 97 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 2,7 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[3]
Remove ads
Následující tabulka podává přehled všech měst a sídel městského typu oblasti.[4]
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Polský název | Obyvatelstvo 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|---|
| Rovno | Рівне | Ровно (Ривне) | Równe | 243 873 |
| Varaš | Вараш | Вараш | Warasz | 41 711 |
| Dubno | Дубно | Дубно | Dubno | 36 901 |
| Kostopil | Костопіль | Костополь | Kostopol | 30 838 |
| Sarny | Сарни | Сарны | Sarny | 28 626 |
| Zdolbuniv | Здолбунів | Здолбунов | Zdołbunów | 24 501 |
| Ostroh | Острог | Острог | Ostróg | 14 894 |
| Berezne | Березне | Березно | Bereźne | 13 126 |
| Radyvyliv | Радивилів | Радивилов | Radziwiłłów | 10 427 |
| Rokytne | Рокитне | Рокитное | Rokitno | 10 395 |
| Dubrovycja | Дубровиця | Дубровица | Dąbrowica | 9 343 |
| Volodymyrec | Володимирець | Владимирец | Włodzimierzec | 9 135 |
| Kvasyliv | Квасилів | Квасилов | Kwasiów | 8 075 |
| Mlyniv | Млинів | Млинов | Młynów | 8 036 |
| Korec | Корець | Корец | Korzec | 6 914 |
| Klevaň | Клевань | Клевань | Klewań | 7 570 |
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads