Ivanofrankivská oblast
územně-správní jednotka v jihozápadní části Ukrajiny From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ivanofrankivská oblast (ukrajinsky Івано-Франківська область / Ivano-Frankivska oblasť) je samosprávná jednotka Ukrajiny ležící v jihozápadní části země. Hlavním městem je Ivano-Frankivsk.
| Ivanofrankivská oblast Івано-Франківська область Ivano-Frankivska oblasť | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Ivano-Frankivsk |
| Souřadnice | 48°39′30″ s. š., 24°30′18″ v. d. |
| Rozloha | 13 900 km² |
| Časové pásmo | +2 +3 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 351 822 (1. 1. 2022) |
| Hustota zalidnění | 97,3 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština |
| Národnostní složení | Ukrajinci (včetně Rusínů a Huculů) 97 %, Rusové |
| Náboženství | řeckokatolické a pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 6 rajónů |
| Vznik | 4. prosince 1939 |
| hlava administrace | Denys Šmyhal |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +380-34 |
| Označení vozidel | AT a KT |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oblast byla zřízena 4. ledna 1939 a do roku 1962, kdy bylo její hlavní město přejmenováno, nesla název Stanislavská oblast.
Před rokem 2020 se oblast členila na 16 rajónů, poté byl jejich počet zredukován na šest. [1]
Oblast leží v historickém regionu Halič a její součástí je i Pokutí a Huculsko. Její rozsah přibližně odpovídá Stanislavovskému vojvodství meziválečného Polska. Jihozápadní hranici tvoří hřeben Karpat s nejvyšší ukrajinskou hora Hoverla (2061 m). V Karpatech pramení řeka Prut. Severovýchodní hranici částečně tvoří řeka Dněstr.
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 1 351 822 obyvatel.
Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,351 milionů osob žilo ve městech jen 602,6 tisíc lidí (44,6 %), zatímco na venkově žilo 749,2 tisíc lidí (55,4 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[2]
| 1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 431 400 | 1 442 900 | 1 466 800 | 1 430 100 | 1 393 600 | 1 380 700 | 1 382 600 | 1 368 100 | 1 351 800 |
Za rok 2021 se narodilo 10 545 živě narozených dětí, zemřelo však 20 590 lidí, z nichž 70 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 51 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 9 287 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 6,6 ‰.[2]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 97,5 % Ukrajinců, 1,8 % Rusů a 0,1 % Poláků.[3] 97,8 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 1,8 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[4]
Přehled měst
Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou).[5]
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Polský název | Obyvatelstvo 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|---|
| Ivano-Frankivsk | Івано-Франківськ | Ивано-Франковск | Stanisławów | 238 196 |
| Kaluš | Калуш | Калуш | Kałusz | 65 088 |
| Kolomyja | Коломия | Коломыя | Kołomyja | 60 821 |
| Nadvirna | Надвірна | Надворная | Nadwórna | 22 504 |
| Dolyna | Долина | Долина | Dolina | 20 417 |
| Burštyn | Бурштин | Бурштын | Bursztyn | 14 737 |
| Perehinske | Перегінське | Перегинское | 12 681 | |
| Bolechiv | Болехів | Болехов | Bolechów | 10 259 |
| Sňatyn | Снятин | Снятын | Śniatyń | 9 718 |
| Tysmenycja | Тисмениця | Тысменица | Tyśmienica | 8 958 |
| Horodenka | Городенка | Городенка | Horodenka | 8 812 |
| Tlumač | Тлумач | Тлумач | Tłumacz | 8 689 |
| Kosiv | Косів | Косов | Kosów | 8 351 |
| Jaremče | Яремче | Яремче | Jaremcze | 7 907 |
| Rohatyn | Рогатин | Рогатин | Rohatyn | 7 521 |
| Halyč | Галич | Галич | Halicz | 6 086 |
Remove ads
- Zakarpatská oblast (západ)
- Lvovská oblast (severozápad)
- Ternopilská oblast (severovýchod)
- Černovická oblast (jihovýchod)
- Maramureš (Rumunsko; jih)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads