Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
útok střelce v Praze 21. prosince 2023 From Wikipedia, the free encyclopedia
Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se odehrála ve čtvrtek 21. prosince 2023 odpoledne v sídle fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze. Jednalo se o útok aktivního střelce, studenta fakulty,[5] který si vyžádal 14 obětí[6] a 25 zraněných, sám útočník pak spáchal sebevraždu.[7] Počtem obětí se útok stal nejhorší masovou střelbou v moderních dějinách samostatného Česka a jednou z nejtragičtějších střeleb v Evropě.[8] Vláda týž den vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek,[9] řada adventních akcí byla zrušena nebo došlo k úpravě programu, fakulta do konce semestru zrušila výuku.
| Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy | |
|---|---|
 | |
| Mrtví lidé | 15 (včetně útočníka) |
| Zranění lidé | 25 |
| Výsledek | útočník spáchal sebevraždu |
| Datum | 21. prosince 2023 |
| Místo | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, náměstí Jana Palacha, Praha |
| Motiv | pomsta společnosti bez zjevného objektivního důvodu, patrně z příčin vycházejících z jeho osobnosti[1] |
| Útočník | David Kozák[2] |
| Použité zbraně | pistole Glock, samonabíjecí puška ZEV typu AR-10, pistole SIG Sauer, brokovnice Francolin Guardian[3][4] |
| Souřadnice | 50°5′21″ s. š., 14°24′58″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dne 21. prosince 2023 krátce po poledni obdržela kamarádka[10][11] 24letého studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy krátkou textovou zprávu, ve které vyjádřil sebevražedné myšlenky. Byla informována zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, která toto oznámení ve 12.19 předala Policii ČR.[12] Policisté si vyžádali lokalizaci jeho mobilního telefonu a vyjeli do místa jeho bydliště v Hostouni, kde vzápětí v rodinném domě nalezli zavražděného jeho otce.[13] Pyrotechnická prohlídka později zjistila, že se v domě nacházel nástražný výbušný systém ve formě kanystrů s benzínem, plynových lahví a fénu s časovačem; dle policejního mluvčího Jana Daňka pyrotechnik celý systém odpojil a zajistil,[14] a podle záznamu Policie ČR z důvodu ochranných prvků spotřebičů k iniciaci systému ani nedošlo.[15]
Ve 13.15 policie vyhlásila celostátní pátrání po podezřelém z vraždy, který pravděpodobně jede do Prahy a přesunuje se veřejnou dopravou.[16][17][18][19] Policisté ze Středočeského kraje varovali pražskou policii před ozbrojeným podezřelým, který se může pohybovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[20] Krátce po 12. hodině se pachatel přesouval autobusem do Prahy. Ze stanice metra Nádraží Veleslavín na lince A dojel do stanice metra Staroměstská, která se nachází přímo vedle sídla FF UK.[21] Podle záznamu kamery se podezřelý nacházel ve stanici metra Staroměstská ve 13.20.[22] Policejní hlídka se k sídlu FF UK na náměstí Jana Palacha dostavila krátce poté,[23] pouze o minutu později než střelec, který podle záznamů z kamer do budovy dorazil s objemným kufrem ve 13.23 a následně se zhruba půldruhé hodiny připravoval na útok na toaletách ve 4. patře.[21][15] Podle Univerzity Karlovy policisté na návrh pracovníka fakulty spolu s ním do 14.20 prohledávali prostory knihovny a toalety a poté podle zaměstnance knihovny odešli „neznámo kam“. Ve 14.30 na studijní oddělení přišel neuniformovaný kriminalista, který se ptal na rozvrh hodin pachatele.[24]
Přibližně ve 13.45 získala policie informaci,[24] že podezřelý se má od 14 hodin účastnit přednášky v budově FF UK v Celetné ulici (budovy jsou od sebe vzdálené cca 700 m). Policie se zaměřila na tuto adresu, kam se kromě pořádkové policie dostavili i kriminalisté a zásahová jednotka.[12] Policie provedla vyklizení budovy v Celetné ve 14.22. Vyklizení hlavní budovy filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha nebylo nařízeno, vedení univerzity nebylo informováno o případné hrozbě pro tuto budovu a někteří evakuovaní z Celetné tak zamířili právě sem. Policejní hlídka byla z budovy na náměstí Jana Palacha v době před začátkem střelby odvolána.[20][25]
Krátce po 14. hodině si pachatel zapnul telefon, aby zkontroloval, jestli se o jeho útoku v Hostouni nepíše v médiích,[zdroj?] a ve 14.38 policie na krátkou chvíli lokalizovala oblast, ve které se pachatel nacházel, a došla k závěru, že se pohybuje v Pařížské ulici, která se nachází pouze několik desítek metrů od budovy na náměstí Jana Palacha. Do Pařížské ulice byla následně vyslána zásahová jednotka.[26][21] Krátce po útoku byla v médiích zveřejněna informace, že policie pachatele lokalizovala v Revoluční ulici (cca 300 m od budovy v Celetné a cca 1 km od budovy na náměstí Jana Palacha),[12][25] ale směr jeho pohybu nemohl být zjištěn.[25][27][19]
Ve 14.45 byl kvestor UK informován o přítomnosti policie na Ovocném trhu 5, kde se nachází sídlo Univerzity Karlovy Karolinum. Ve 14.50 mu byla policií doporučena evakuace budovy na Ovocném trhu.[28]
Útok v sídle fakulty začal přibližně ve 14.55 a ve 14.57 policie přijala první tísňové volání.[24] Ve 14.59 přijala policejní tísňová linka oznámení o střelbě v budově sídla FF UK od několika studentů.[29][19] Policie je instruovala, ať se zabarikádují v místnostech.[12] Pachatel zahájil útok v učebně č. 423, kde se nacházelo 20 studentů a vyučující. V této učebně usmrtil devět osob a dalším dvanácti způsobil těžká zranění. Kolem 15. hodiny se pokoušel dostat do zabarikádované učebny č. 417.[3] V 15.05 dorazily policejní jednotky k budově. Zásah policistů komplikoval fakt, že střelba nebyla slyšet a že vstup do čtvrtého patra nevede přímo z centrálního schodiště, a policisté tak nemohli vstup do čtvrtého patra najít, protože si nepřevzali dokumentaci od hasičů, kteří stáli před domem.[30][nenalezeno v uvedeném zdroji] V 15.11 již byl pachatel na střešní terase a střílel i po osobách na náměstí a v přilehlé ulici, včetně lidí, které policie poslala ven z budovy.[31] Celé okolí budovy fakulty bylo uzavřeno včetně stanice metra Staroměstská.[32] Když se ke střelci začali policisté přibližovat, tak se v 15.19 zastřelil, pravděpodobně brokovnicí Francolin Guardian.[3] V 15.20 jeho tělo nalezli policisté a policejní operační středisko dostalo zprávu, že aktivní střelec byl eliminován.[20] Jeho smrt byla veřejně potvrzena v 15.59.[33][34]
Záchranáři aktivovali traumatologický plán a vyslali na místo DVI Team, určený pro události hromadného neštěstí.[12] Po 17. hodině byl traumaplán ukončen, na místě však z preventivních důvodů zůstal menší počet posádek.[35] Budova FF UK byla zcela evakuována a podrobena pyrotechnické prohlídce, při které policie nalezla množství zbraní a munice.[36] Zasedl krizový štáb univerzity. V 15:30 nechal operační důstojník vyklidit Mánesův most.
Policejní prezident Martin Vondrášek na tiskové konferenci večer po události uvedl, že střelba měla celkem 14 obětí, 25 lidí bylo zraněných, z nich 10 těžce.[37] 13 lidí zemřelo přímo na místě činu a jeden později v nemocnici; patnáctým zemřelým byl sám útočník.[6] Někteří ze zraněných utrpěli zlomeniny a jiné úrazy po skocích či pádech z výšky, když se pokoušeli uniknout. Pád z výšky zapříčinil též jedno úmrtí. Jedním případem hospitalizace byla zrychlená srdeční činnost.[38] Mezi zraněnými byly dvě osoby ze Spojených arabských emirátů, které byly postřeleny při střelbě ze střešní terasy,[3] a jedna z Nizozemska.[6]
Jednou z obětí byla ředitelka Ústavu hudební vědy a badatelka středověké hudby Lenka Hlávková.[39] Další potvrzenou obětí z pedagogických řad byl odborný asistent z Ústavu germánských studií, oddělení finských studií, Jan Dlask, překladatel, editor a autor odborných článků týkajících se finské literatury.[13]
Mezi dále potvrzenými oběťmi byla Lucie Špindlerová, studentka 1. ročníku češtiny v komunikaci neslyšících, která současně pracovala jako korektorka v redakci Lidových novin.[40][13] Týž obor studovali i Magdaléna Křístková, členka evangelického sboru v Roztokách u Prahy,[41][42] Aneta Richterová z Litíče,[41][43][44] Lucie Fríbertová ze Strakonic,[45][46] a další student, o jehož úmrtí informoval Nový PORG Praha.[47] Redakce serveru PrahaIN bez bližšího upřesnění sdělila, že jednou z obětí byla i redaktorka tohoto serveru studující na fakultě.[48][49] Český atletický svaz kondoloval pozůstalým 20leté koulařky, několikanásobné medailistky Kláry Holcové, která na fakultě studovala obor archivnictví a bohemistiku.[50][51] Dalšími oběťmi byly i 23letá studentka Tereza Skolková z Blatné, absolventka Gymnázia v Písku,[52][53][54] a médii nejmenovaná absolventka Gymnázia Česká v Českých Budějovicích.[55] Těžkému zranění podlehl 22. prosince 2023 v nemocnici Adam Jurák ze Suchdola nad Lužnicí,[56] který studoval slavistiku a translatologii na Vídeňské univerzitě a na FF UK vykonával stáž.[57][58] ZŠ Mšec potvrdila úmrtí své bývalé žákyně Sáry Lidické.[59] O život přišla rovněž Eliška Šimůnková z Čelákovic. Eliška studovala FHSV a poté Komunikaci a řeč neslyšících. Její matka uspořádala 26. ledna 2024, v den jejích nedožitých 21. narozenin, rozlučkový happening na náměstí.[60] Poslanec Jan Richter (ANO) ve svém projevu v poslanecké sněmovně 11. ledna 2024 řekl, že mezi postřelenými byla jeho dcera a stále leží v nemocnici.[61] Postřelena byla také studentka Eliška K.[62][63]
Řadu lidí, kteří se na místě v době útoku nacházeli, postihla posttraumatická stresová porucha (PTSP). Zasahující policisté i studenti pak pro pořad Reportéři ČT popsali, že se potýkali s problémy se spánkem a dalšími příznaky PTSP. Na místo události byli právě pro pomoc traumatizovaným vyslány týmy psychologů a policejních interventů.[64]
Pachatelem střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byl posluchač této fakulty, 24letý David Kozák,[65][5] považovaný za premianta.[66] Po ukončení Malostranského gymnázia na fakultě studoval dějiny se zaměřením na polskou historii. V červnu 2022 obhájil bakalářskou práci Problematika antagonismu haličského rolnického a krakovského povstání v roce 1846,[67] za kterou v dubnu 2023 obdržel od Polského institutu v Praze cenu Mariana Szyjkowského v kategorii nejlepší bakalářské práce.[68] Podle svého dědečka plánoval studijní pobyt v Polsku.[69]
Policie zjistila, že pachatel se na svůj čin připravoval delší dobu.[21][10][70] Na internetu hledal zbraně a doplňky k nim,[1] našel si tam několik videí s odstřelovacími kurzy a také si vyhledal mapu budovy a jednotlivých tříd na fakultě, i program přednášek a seminářů.[21] Asi tři měsíce před útokem navštívil kurz Hard Task Training v areálu bývalé průmyslové zóny Poldovka Kladno, konkrétně kurz obrany domova (Home Defense) zaměřený na taktický postup jednotlivce v objektech s krátkou zbraní s cílem objekt propátrat.[71] V listopadu 2023 pak navštěvoval střelecké kurzy v Solenicích.[72] V září 2023 na svém počítači procházel rozvrhy hodin, které se konaly ve čtvrtek v místnostech ve čtvrtém patře budovy na Palachově náměstí. Systematicky si poznamenával nejen kapacitu místností, ale zjišťoval i to, kolik studentů tam chodí na jednotlivé předměty. Své kamarádce pak v listopadu psal, že posiluje, protože „za měsíc až dva bude potřebovat odnosit najednou solidní náklad“. K tomu si koupil posilovací nářadí.[73]
V minulosti se pachatel údajně dostal do konfliktu na svém pracovišti na Letišti Václava Havla v Praze, když tam donesl zbraň.[74] Znalecký posudek popsal pachatele jako člověka se schizoidní osobností. Podle dozorující státní zástupkyně byl pachatel fascinován násilím a byl konzumentem „bizarní a násilné“ pornografie, ale se svými myšlenkami se nikomu nesvěřoval.[28]
Pachatel se měl podle zpráv některých médií v minulosti léčit s psychickými problémy,[75] což však nebylo na překážku tomu, aby získal zbrojní průkaz kategorie B a E (sportovní střelba a ochrana zdraví, života, majetku)[76] a mohl si na své jméno legálně zaregistrovat střelné zbraně. K získání zbrojního průkazu je potřebná lékařská prohlídka prováděná praktickým lékařem. Ten by měl být o případných psychických problémech zpraven odborným lékařem (zpráva někdy není předána) a může tyto informace zjistit z online přístupu do lékového registru (pokud jsou problémy takového rázu, že pacient užívá léky).[77][78][79] V dubnu 2024 uvedla státní zástupkyně, že pachatel žádnou psychickou nemocí netrpěl, přestože využíval služeb psychiatra.[80] Podle policejních dokumentů, které byly zveřejněny v médiích v červnu 2024, pachatel se o sebevražedných úmyslech a o své vášni ke zbraním zmínil ve zprávách své blízké kamarádce a ta mu na podzim 2022 zařídila sezení u psychologa a také u psychiatra, kterému se podle policie svěřil s vražednými i sebevražednými sklony. Po čtyřech sezeních přestal k psychiatrovi docházet.[1][81]
V usnesení o odložení případu z června 2024 policie uvedla, že „pro objasnění jeho motivace jsou zásadní informace, které poskytl při psychiatrickém vyšetření. Zde gradovalo jeho uvažování o smrti, kdy se posouvá od autoagrese k heteroagresi, připouští homicidní myšlenky vůči rodiči, ale i vůči jinému cíli.“[1]
Na žádost psychiatra prošel dne 20. prosince 2022 psychologickým vyšetřením.[82] Psychiatr mu předepsal lék Rivotril a tato informace byla uvedena v lékovém záznamu.[1] Praktický lékař, který mu vystavil souhlas potřebný pro získání zbrojního průkazu, o možných psychických problémech pachatele nevěděl. Podle platných zákonů lékař specialista má povinnost informovat praktického lékaře „jen když jej zná“ (pachatel jméno svého praktického lékaře odmítl sdělit)[83] a přestože praktický lékař má možnost nahlížet do lékového záznamu pacienta, tak ze zákona to není jeho povinnost.[82][21] Znalecké posudky z oblasti forenzní psychologie a psychiatrie došly k závěru, že útočník netrpěl žádnou duševní poruchou, která by narušovala vnímání reality, ale měl schizoidní povahu s narcistními a disociálními rysy.[82]
Lékařský posudek pro získání zbrojního průkazu získal pachatel v březnu 2023 a zkoušky složil 10. května 2023.[1] V dopise pro policii pachatel napsal, že zbraně si koupil, aby mohl vraždit, a složit zkoušku na zbrojní průkaz bylo podle pachatele velmi jednoduché.[84]
Policie na tiskové konferenci uvedla, že pachatel měl u policie zaregistrováno osm zbraní, dvě z nich dlouhé,[13] včetně samonabíjecí pušky s výkonnou optikou[85] a samonabíjecího modelu pistole vz. 61 Škorpion.[86] Sedm z těchto zbraní si pořídil během krátké doby na jaře 2023.[87] Na nákup zbraní získal peníze z pravidelného příjmu z práce na letišti Václava Havla, za promoci od rodiny a ze stavební spořitelny. Celkem se mělo jednat o milion korun.[1][88]
Samotný útok byl proveden legálně drženými zbraněmi, a to pistolí Glock a moderní verzí americké pušky AR-15, pistolí SIG Sauer, a brokovnicí Francolin Guardian (sebevražda). Pachatel si zbraně a příslušné střelivo přinesl ve velkém kufru na kolečkách.
V dopise pro Policii, který měl pachatel u sebe, vyslovil přání, aby jeho popel nebyl uložen v rodinné hrobce, ale aby byl rozptýlen neznámo kde, a on tak zcela zmizel ze světa.[89] V obálce nechal Policii peníze na kremaci.[90] Dopis v srpnu 2024 zveřejnil Ekonomický deník.[91][92]
Vražda v Klánovicích
Pachatelův čin v budově FF UK zpočátku nebyl spojován s dvojnásobnou vraždou v Klánovicích, ke které došlo několik dní předtím. Na odpolední tiskové konferenci v den útoku sice ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že souvislost se potvrdit nedá,[93] na večerní tiskové konferenci už však policejní prezident Martin Vondrášek potvrdil, že policie toto možné propojení prověřuje na základě nálezů v rodinném domě pachatelova otce.[94] Následující den bylo balistickou expertizou potvrzeno, že zbraň použitá při střelbě v lese se našla v domě střelce a že šlo o jedinou osobu.[13] Dne 27. prosince policejní mluvčí oznámil Novinkám.cz, že předchozí týden byl při ohledání místa činu nalezen dopis na rozloučenou, ve kterém se vrah ke klánovické vraždě přiznává.[95] Informaci o dopisu na rozloučenou přinesl toho dne jako první Deník N, jemuž ji potvrdil mluvčí policie.[95][96] Podle oddělení vražd pražské policie byl pachatel mezi podezřelými z vražd v Klánovickém lese a ještě před útokem na Filozofické fakultě začali policisté pátrat v jeho blízkém okolí.[31]
Údajná spojitost s útokem v Rusku
Policejní prezident Vondrášek 22. prosince zmínil, že se pachatel inspiroval nedávným útokem v Rusku.[97] Novináři usoudili, že vycházel z údajného pachatelova rusky psaného kanálu na sociální síti Telegram, jehož autor odkazoval na střelbu na gymnáziu v ruském Brjansku dne 7. prosince 2023.[98] Informaci o účtu na Telegramu zveřejnil i ministr vnitra Vít Rakušan[97] a o textech z tohoto kanálu informovala řada médií. Novinář Ondřej Soukup, zabývající se Ruskem a postsovětskými státy, však po konzultaci s ruskými novináři Davidem Frenkelem a Timurem Olevským zveřejnil svůj závěr, že tento účet na Telegramu byl falešný. Vedl je k tomu údaj, že jeden příspěvek byl editován po smrti pachatele, a názor, že příspěvky psal rodilý mluvčí ruštiny hluboce ponořený do ruského mládežnického kontextu a s pravopisnými chybami typickými pro ruské žáky. Podle Soukupa si někdo nejspíš vedl deníček s příslušnou tematikou, kde si ulevoval, a když se doslechl o střelbě na FF UK, přejmenoval kanál na útočníkovo jméno a upravil první příspěvek na svém kanálu.[97][99] Autorství útočníka zpochybnil i rozbor ruského nezávislého a investigativního portálu Agentstvo, který dospěl k názoru, že stejně falešný mohl být i účet psaný jménem studentky Aliny z Brjansku a že oba účty mohla vytvořit stejná osoba.[100]
Prezident republiky Petr Pavel se k události vyjádřil na sociální síti X a urychleně se vrátil ze služební cesty z Francie. Předseda vlády Petr Fiala odsoudil střelbu a vyjádřil soustrast pozůstalým. Ministr vnitra Vít Rakušan čin odsoudil a zdůraznil, že pachateli nemá být poskytována mediální publicita a pozornost.[6] Rakušan také apeloval na občany, aby nešířili fámy a dezinformace,[101] ale pouze informace ověřené policií. Poslanec SPD Jiří Kobza 28. prosince na Facebooku uvedl, že pachatel byl „produkt inkluzivního progresivistického školství“ a v podstatě naznačil, že fakulta takové střelce sama vychovává. Po kritice svůj příspěvek odstranil a hnutí SPD se od jeho výroků distancovalo.[102][103] Univerzita se rozhodla na poslance podat trestní oznámení.[104][64]
Na 21. hodinu večerní byla svolána mimořádná schůze Vlády České republiky s účastí prezidenta Petra Pavla, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové a ředitele BIS. Na následné společné tiskové konferenci prezidenta Petra Pavla, premiéra Fialy a ministra vnitra Rakušana bylo oznámeno, že vláda vyhlásila státní smutek na sobotu 23. prosince.[6]
Ze zahraničí zaslali projevy účasti například polský prezident Andrzej Duda, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a premiér Robert Fico, rakouský prezident Alexander Van der Bellen, britský král Karel III. s chotí, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kanadský premiér Justin Trudeau nebo německý prezident Frank-Walter Steinmeier a kancléř Olaf Scholz.[105][106] Kondolence vyjádřil i prezident USA Joe Biden s tím, že Spojené státy jsou připraveny poskytnout Česku v případě potřeby podporu.[107] Soustrastný telegram zaslal také papež František.[108]
Večer po útoku Nadační fond Univerzity Karlovy (NF UK) vyhlásil humanitární online sbírku Darujme.cz na pomoc zasaženým touto tragédií.[109] Podobná sbírka byla zveřejněna i na webu Znesnáze21.[110] Den po tragédii 25 tisíc lidí darovalo celkem více než 31 milionů korun. K 9. lednu částka vybraná ve sbírce NF UK již přesahovala 50 milionů korun.[111] K 17. lednu bylo ve sbírce NF UK vybráno přes 51,5 milionu korun, v projektu Nadačního fond pomoci Znesnáze21 více než 7 milionů.[63] K finanční pomoci vyzvala také Masarykovy univerzita, jež k 22. lednu 2024 shromáždila necelý milion.[63][112]
Filozofická fakulta nabídla po tragédii svým studentům a pedagogickému sboru psychologickou pomoc, zrušila výuku až do konce semestru, tedy do 12. ledna 2024, a zkoušky ve zkouškovém období učinila výhradně dobrovolnými. Budova na náměstí Jana Palacha zůstala nejméně do konce ledna 2024 uzavřená.[113][114] Fakulta připravila úpravu studijního a zkušebního řádu umožňující prodloužení maximální doby studia o půl roku, odpuštění poplatků za delší studium nebo možnost rozložit studijní ročník do dvou let.[115] Měsíc po události děkanka fakulty Eva Lehečková uvedla, že v jejím důsledku vznikly škody v hodnotě zhruba 10 milionů korun. Zničeno bylo mimo jiné bezmála 140 dveří. Na část škody se vázala pojistka, o části škola jednala s ministerstvem vnitra s ohledem na policejní zásah a část přislíbilo uhradit ministerstvo školství. Podle odhadu děkanky by mělo být možné opravit první tři patra budovy do začátku letního semestru 19. února 2024, čtvrté patro by mělo být uzavřené do září téhož roku.[115]
Dne 14. února 2024 vystoupilo hnutí ANO s požadavkem na zřízení sněmovní vyšetřovací komise.[116][117] Poslanci bezpečnostního výboru sice obdrželi začátkem února padesátistránkovou zprávu vnitřní kontroly Policejního prezidia k průběhu zásahu na Filozofické fakultě, nicméně ta byla z větší části začerněna.[118] Podle poslankyně Jany Vildumetzové, která je členkou bezpečnostního výboru, byl postup policie a ministerstva vnitra „nestandardní, netransparentní a necitlivý vůči všem, kterých se tragická událost dotkla“.[119] Vyšetřovací komise byla Poslaneckou sněmovnou zřízena v červnu 2024.[120]
Dne 20. června 2024 obvinila matka jedné z obětí ministra vnitra Rakušana, policejního prezidenta Vondráška a ředitele pražské policie Matějčka ze lhaní a z nedostatku sebereflexe, a vyzvala je k rezignaci.[121] Matějček totiž tvrdil, že policie hledala sebevraha, i když interní policejní informace hlídkám obsahovaly poznatky, že je David Kozák podezřelý z vraždy svého otce, že je ozbrojen a že může zbraně použít kdykoliv.[122][123]
Policejní prezident Martin Vondrášek v odpovědi na stížnost uvedl, že pravdivé jsou podle něj obě verze. Tedy, že policisté hledali sebevraha, a zároveň i vraha.[124]
Ministr vnitra Rakušan v červnu 2024 zhodnotil postup policie jako „excelentní“ a odmítl výzvy opozice k rezignaci, protože dle svých slov za tuto „šílenou tragédii“ necítí žádnou zodpovědnost a zodpovědný je pouze pachatel. Policejní prezident Vondrášek uznal, že komunikace s vedením Filozofické fakulty „nebyla ideální“, ale upozornil, že podle šetření GIBS „objektivně těm následkům nešlo zabránit“. Zákrok policie označil za „extrémně rychlý“ a „odvážný“ a policistům vyjádřil svůj „obdiv“ a podporu.[28]
Uctění obětí
.jpg)
Několik měst zrušilo či upravilo adventní akce, některé televizní stanice změnily program.[43] Před Karolinem na Ovocném trhu bylo vytvořeno pietní místo, kde se hned v pátek 22. prosince dopoledne shromáždila akademická obec v čele s rektorkou, aby vyjádřila úctu obětem.[125] Lidé začali spontánně nosit svíčky také před hlavní budovu Filozofické fakulty a ještě týž den večer proběhla v kostele Nejsvětějšího Salvátora ekumenická modlitba pod vedením Tomáše Halíka.[125]
V sobotu 23. prosince, v den státního smutku, se konaly po celé České republice další bohoslužby a modlitby k uctění obětí této tragédie.[126] Největší z nich se konala v pražské katedrále sv. Víta za hojné účasti akademické obce v čele s rektorkou Univerzity Karlovy a děkankou Filozofické fakulty, a dalších osobností veřejného života včetně prezidenta republiky, předsedů obou komor parlamentu či pražského primátora. Během této mše za oběti byly na oltář položeny bílé růže, jedna za každou oběť a jedna i „za toho, který se nechal zlem tak ovládnout a tak zmanipulovat, že se stal nástrojem příšerné smrti,“ jak v kázání uvedl arcibiskup Jan Graubner a vysvětlil: „Chceme tím vyjádřit víru, že láska musí nakonec vždycky zvítězit.“[127][128][129] V poledne se držela minuta ticha, rozezněly se kostelní zvony (včetně největšího zvonu Zikmund) a hasiči vyjeli s technikou před stanice.[43] Ztišení za oběti střelby se odpoledne konalo i v evangelickém kostele sv. Martina ve zdi pod vedením Pavla Pokorného.[130][125] Masarykova univerzita zaštítila zádušní mši v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla, jíž se zúčastnil i předseda vlády.[131] V rámci programu Rybovka na Hlaváku zazněla kromě České mše vánoční Jakuba Jana Ryby navíc i Lacrimosa z Mozartova Requiem a Modlitba pro Martu.[132]
Ministr vnitra Rakušan 27. prosince zveřejnil výzvu, aby města a obce i občané upustili při silvestrovských oslavách od odpalování zábavní pyrotechniky.[133] Výzvu podpořila i ředitelka Sdružení místních samospráv ČR Jana Přecechtělová, předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl uvedl, že rozhodnutí je na vedení jednotlivých radnic, ačkoli jako starosta Kyjova návrh podpořil. Tuto výzvu některá města vyslyšela, např. Olomouc, Karviná, Vítkov, Náchod, Ústí nad Orlicí, Jindřichův Hradec, jiná města jako Ostrava, Zlín, Plzeň, Ústí nad Labem, Svitavy či Chrudim plánované ohňostroje nezrušila, stejně tak např. Kolín, který však vyzval občany, aby sami pyrotechniku neodpalovali.[134][135][136][137]
Česká filharmonie změnila program svého novoročního koncertu a místo slavnostního pochodu Josefa Suka V nový život zařadila Nokturno H dur Antonína Dvořáka.[138][139] Tradiční novoroční ekumenická bohoslužba organizovaná Ekumenickou radou církví byla též věnována památce obětí útoku a jejich blízkým. Konala se v Husově sboru CČSH na Vinohradech.[125]
Ve čtvrtek 4. ledna pak studenti uspořádali pietní průvod z Ovocného trhu na náměstí Jana Palacha, kde účastníci vytvořili lidský řetěz a symbolicky objali budovu fakulty. Na památku čtrnácti obětí se přitom po dobu čtrnácti minut rozezněly zvony. Na náměstí před Rudolfinem pak byl zapálen pietní oheň, který hořel po celý leden v rámci akce Měsíc pro fakultu.[140]
Patnáctičlenná skupina studentů z Vysoké školy uměleckoprůmyslové ze svíček přinesených před budovu Filozofické fakulty a Karolina a posbíraných do asi 150 pytlů vytvořila měsíc po události instalaci v podobě „společné krajiny“.[141][142]
Spory o postup policie
Samotný zákrok v budově hodnotí většina expertů jako dobře zvládnutý.[143] Policie je ale kritizována za svůj postup v době od nalezení zastřeleného otce pachatele Davida Kozáka do začátku střelby na fakultě. Zároveň jí je dáváno za vinu špatné informování až mlžení ohledně faktu, že hledali pachatele vraždy a nikoliv sebevraha. Podle Hany Kordové Marvanové, která zastupuje některé postižené rodiny a má tak přístup do spisu, nelze ani ze spisu určit, kdo policejnímu zásahu vlastně velel.[144]
Za sporný byl v některých médiích označen moment, kdy střelec nejméně pět minut chodil s dlouhou ruční zbraní na ochozu u střechy budovy a střílel po lidech na ulici.[143][145] Některá média poukázala na skutečnost, že policejní hlídka dorazila do sídla fakulty na náměstí Jana Palacha už po 13. hodině, ale poté budovu opět opustila, ačkoliv policie věděla, že pachatel je ozbrojený a míří do Prahy.[146][147] Po útoku vyšlo také najevo, že policisté v sídle fakulty nevyužili možnost kontaktovat vedení fakulty, přestože je zaměstnanci fakulty informovali o právě probíhající schůzi kolegia děkanky v 1. patře budovy.[148] Přestože policie hledala pachatele v blízké Pařížské ulici a policisté sdělili proděkanům v budově fakulty na Palachově náměstí, že se „k FF asi blíží“ psychicky narušený a nebezpečný student a „hrozí riziko jeho vniknutí do budovy a může být ozbrojen“, tak policie nenařídila evakuaci budovy a ještě před střelbou byli policisté z budovy odvoláni, místo aby na místě zůstali z preventivních důvodů.[31]
Postup policie během pátrání po pachateli, rozhodnutí nevyklidit sídlo FF UK na náměstí Jana Palacha, a reakci ministra vnitra a vedení policie kritizovali i někteří přeživší a pozůstalí.[149][121] Advokátka a senátorka Hana Kordová Marvanová, která zastupovala některé pozůstalé a má proto přístup k usnesení o odložení trestní věci z června 2024 i k celému spisu,[15] prohlásila, že o některých věcech policie neříkala pravdu nebo dávala neúplné informace.[150]
V červnu 2024 byly v médiích zveřejněny nové informace z policejních dokumentů,[15] ze kterých vyplývá, že pachatel do budovy dorazil ve 13.23 a na útok se připravoval na toaletách ve 4. patře. Šest policistů, kteří do budovy vešli přibližně ve stejnou dobu jako pachatel, prohledalo jen přízemí budovy a nahlédli do prvního patra.[21] Podle představitelů FF UK si policisté mohli nechat přehrát kamerový záznam a zjistili by, že pachatel vešel do budovy jen několik desítek vteřin před nimi, ale této možnosti policie nevyužila.[151][152] Informace, že někteří studenti viděli pachatele chodit po budově Filozofické fakulty už hodinu před útokem, se dostala do médií v dubnu 2024, ale vedení policie se k této informaci odmítlo vyjádřit.[149] Sporný zůstává i moment, kdy mezi zasahujícími policisty působil i publicista, jenž se snažil strhnout pozornost pachatele na sebe a následně šířil vlastní video ze zásahu, o kterém policie prohlásila, že s ním nemá nic společného.[153] V době útoku se v budově nacházel bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který si stěžoval, že nikdo z jeho posluchárny ve třetím patře nebyl během útoku varován.[154] V budově přednášel také v exilu žijící ruský politolog a publicista Sergej Medveděv, který se během útoku se svými studenty zabarikádoval v posluchárně.[155]
Z policie unikl ještě 21. prosince interní záznam sledu událostí.[19] Policejní prezidium potvrdilo pravost záznamu a policie dotyčnou ženu, která záznam vynesla, propustila.[156]
Na tiskové konferenci v lednu 2024 i při jiných příležitostech ředitel pražské policie Petr Matějček prohlásil, že policie až do útoku pracovala s verzí, že pachatel „jede do Prahy spáchat sebevraždu“,[157] čímž byl vytvořen dojem, že středočeská policie nepředala do pražské centrály dostatek informací, ale dne 19. června 2024 na jednání sněmovního bezpečnostního výboru Petr Matějček řekl, že kolem 13.20 policie zjistila, že „osoba má na sebe legálně držené zbraně, a to ve velkém počtu, jedna zbraň, která mezi tím byla, byla typově stejná jako zbraň použitá v Klánovickém lese. Neměl jsem to prokázáno, ale jsem policista a cvakne mi, že to může souviset s Klánovickým lesem. Bylo to tam a byla to další indicie. Dále jsme tedy hlásili, že je nebezpečný, vysoce nebezpečný.“[158] Ministr vnitra Vít Rakušan ještě v červnu 2024 při rozhovorech v médiích tvrdil, že policie zjistila až v 16 hodin, tedy po střelbě na fakultě, že pachatel zavraždil svého otce, ale podle zveřejněným policejním záznamů to policie věděla už ve 13.15.[158]
Ministr vnitra Vít Rakušan krátce po události pochválil „kvalitní práci Policie ČR.“[159] Policejní prezident Martin Vondrášek prohlásil, že „Nebýt rychlého zákroku PČR, tak by obětí bylo uvnitř objektu násobně více.“[160] Při zákroku zasahovalo až 230 policistů.[17] Bývalý elitní detektiv Karel Tichý vyslovil názor, že policejní zásah by měla prošetřit GIBS a v případě pochybení „je to na zvážení politické odpovědnosti ministra vnitra nebo policejního prezidenta“, protože „celá policie měla být koordinována přes operační a policejní prezidium a všechno mělo být vzhůru nohama.“[161] Policejní útvar vnitřní kontroly po vnitřním šetření 9. ledna 2024 oznámil, že postup byl v souladu s vnitřními předpisy, nebyl laxní ani nedbalý.[111] Úřad vnitřní kontroly nicméně doporučil, aby policie zlepšila krizovou komunikaci se zástupci institucí, které by se mohly stát cílem podobného útoku.[162]
Vzhledem k tomu, že legálně koupené zbraně se musí zaregistrovat u policie, advokát a odborník na problematiku střelných zbraní Radek Ondruš vyjádřil údiv nad tím, že nikomu nepřišlo podezřelé, když si mladý člověk koupil rozsáhlý útočný arzenál, a připomněl, že při nákupu zbraní se nedělají „žádná psychologicko-psychiatrická vyšetření. Poloautomatický kulomet lze dnes získat podobně snadno jako loveckou pušku.“ Pochybení v tomto směru připustil i pražský policejní ředitel Petr Matějček, který slíbil, že „Prověříme, zda šlo o selhání systému, nebo jednotlivce.“[143] Policie začala interně prošetřovat postup policistů z Centrálního registru zbraní.[78]
Dne 27. prosince 2023 oznámila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), že analyzuje veškeré informace a vyhodnocuje podněty, které dostává od veřejnosti.[163] V červnu 2024 bylo oznámeno, že GIBS v neveřejné hodnotící zprávě identifikovala slabá místa zásahu a policii doporučila přijmout opatření a zlepšit se v několika oblastech. Mezi nimi jmenovala zjišťování a sdílení informací, komunikaci s dalšími subjekty a osobami mimo policii, změny v souvislosti se zbraňovou legislativou, zdokonalení, pokud jde o lokalizaci mobilních telefonů a také samotný zásah proti aktivnímu střelci.[28]
Po střelbě na Filozofické fakultě se začalo mluvit o zpřísnění legislativy, která by znemožnila lidem s psychickými problémy vlastnit zbraně a mít zbrojní průkaz. O stejném problému probíhala veřejná debata už před osmi lety po střelbě v Uherském Brodě dne 24. února 2015, kdy muž s psychickými problémy zastřelil legálně vlastněnou zbraní 8 hostů a zaměstnanců restaurace a poté spáchal sebevraždu.[164]
V červnu 2024 podala Univerzita Karlova stížnost proti rozhodnutí policie odložit případ „s návrhem na úplné došetření všech souvislostí útoku i jemu předcházejících událostí“, protože „se UK prostřednictvím svého právního zástupce nemohla podrobněji seznámit se spisem, ačkoli se jedná o skutečnosti, které se jí jako poškozené bezprostředně týkají“.[24] Stejnou stížnost podala jménem části pozůstalých také advokátka a senátorka Hana Kordová Marvanová.[15]
Kritika ministerského večírku
Na den, kdy došlo k útoku, mělo ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém sídle naplánovaný vánoční večírek, který byl zahájen ještě před incidentem. Účastnil se jej také osobně ministr Marian Jurečka, který z akce odešel na jednání vlády, a akce byla poté podle původního tvrzení ministerstva ukončena.[165] Později ministr přiznal, že akce probíhala i nadále a že se na ni po vládním jednání vrátil.[166] Jurečka se opakovaně omluvil za akci probíhající v době, kdy byly veřejně známy informace o tragické události, a za své chybné vyhodnocení situace. Kritiku však vyvolalo jak neukončení akce dříve, tak i údajné ministrovo lhaní či mlžení a jeho pozdní omluva.[167][168] Média poté spekulovala o jeho případné rezignaci.[169]
Spory o publicitu
V době střelby byl na náměstí Jana Palacha přítomen také Jiří Forman,[170] publicista zaměřující se na krimi zpravodajství,[171] který stál v těsné blízkosti zasahujících policejních jednotek a útočníka nahrával, v jednu chvíli na něj i pokřikoval, podle vlastního tvrzení ve snaze upoutat jeho pozornost na sebe.[153][171][172][173] Televizní stanice TV Nova a CNN Prima News i ČT24[zdroj?] ve svém zpravodajství zveřejnily neupravené záběry z místa činu, včetně střelce na ochozu budovy. Policie ČR v reakci několikrát požádala o nesdílení záběrů a fotografií z události i nezveřejňování jména pachatele[174] a uvedla, že s jedním z nejšířenějších videí právě od Formana nemá nic společného.[171][175] Formanovo angažmá i šíření jeho videa kritizovalo více novinářů, např. Jan Beránek z ČT,[176] Zuzana Černá z pořadu Reportéři ČT[177] nebo analytička Kateřina Mahdalová, která kritizovala jeho rizikové chování, jež mohlo ohrozit jeho i okolí, a dále jeho výroky, že podobné události se mohou v Česku kdykoli opakovat. Zpochybnila také rozhodnutí policie ponechat ho jako aktivního účastníka zásahu.[178]
Proti problematickému jednání některých médií se v otevřeném dopise vymezili někteří studenti Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK, k nimž se připojili i studenti dalších oborů.[179][180] Kromě zveřejňování detailních popisů či snímků vyděšených studentů fakulty ještě v průběhu události kritizovali i zveřejnění útočníkovy identity. Novináře a novinářky vyzvala ke zdrženlivosti také vedoucí katedry žurnalistiky Alice Němcová Tejkalová.[181] Některé postupy médií kritizoval Matěj Schneider ze serveru Voxpot, konkrétně např. uveřejňování záznamů či fotografií z místa činu v době, kdy ještě nebylo známo, zda byl pachatel eliminován, nebo odhalování jeho identity, uvádění jeho fotografií z incidentu na titulních stranách či publicita poskytnutá jeho domnělým prohlášením.[182] Za některá pochybení Seznam Zpráv se záhy omluvil či je vysvětlil šéfredaktor Jiří Kubík.[183]
Mediální etik Jan Motal upozornil na nebezpečí nakažlivosti masových útoků, inspiraci střelců minulými útoky, kterému napomáhá i extenzivní mediální pokrytí.[184] Bývalý náčelník Vojenské policie a aktuálně příslušník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn se přimluvil za co nejmenší medializaci osobního příběhu pachatele a prohlásil, že nejlepší prevencí proti hrozbě nápodoby je, že jeho jméno se zapomene a neštěkne po něm ani pes.[185]
V anonymním e-mailu s podpisem truchlící studenti obdržely 18. ledna redakce některých českých médií jména a fotografie obětí střelby s žádostí o jejich zveřejnění. Vedení fakulty i univerzity se od zprávy distancovalo, policie ji označila za problematickou.[186]
Policie se v 9 dnech následujících po útoku zabývala celkem 90 případy jeho schvalování nebo vyhrožování jeho napodobením apod. Ze skutků prokazatelně souvisejících s tímto konkrétním útokem se jednalo v 28 případech o schvalování trestného činu, v 11 o nebezpečné vyhrožování, v 7 o násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a v 6 případech o šíření poplašné zprávy, většinou ve spojitosti s vystupováním na sociálních sítích. Tři osoby policie převezla k psychiatrickému vyšetření.[187][188] K 8. lednu 2024 pak mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík uvedl, že policie řešila stovky dalších hlášení, přičemž 156 z nich bylo relevantních a v 88 bylo zahájeno trestní řízení. Obviněn byl např. muž vyhrožující vystřílením obce na Jindřichohradecku.[64][189]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
