Modlitba pro Martu
píseň Marty Kubišové z roku 1968 From Wikipedia, the free encyclopedia
„Modlitba pro Martu“ je píseň české zpěvačky Marty Kubišové z roku 1968, jejími autory jsou skladatel Jindřich Brabec a textař Petr Rada. Skladba původně vznikla pro televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. a vzhledem k době jejího zveřejnění v době invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se i díky nadčasovému textu stala symbolem českého odporu vůči okupaci. Píseň byla následně vydána také jako singl a v roce 1969 byla zařazena na debutové album Marty Kubišové Songy a balady. Roku 1989, po 19 letech zákazu činnosti a veřejného vystupování, který Kubišová dostala, byla „Modlitba pro Martu“ také jedním ze symbolů sametové revoluce.
| Modlitba pro Martu | |
|---|---|
.jpg) Etiketa singlu „Modlitba pro Martu“ z roku 1968 | |
| Singl od Marty Kubišové | |
| Z alba | Songy a balady |
| Strana B | Zlej sen (Karel Černoch) |
| Vydáno | říjen 1968 |
| Nahráno | srpen/prosinec 1968 |
| Formát | 7" deska (SP) |
| Délka | 2:27 (první verze) 3:04 (album) 4:19 (TV a singl) |
| Jazyk | čeština |
| Vydavatelství | Supraphon |
| Autor | Jindřich Brabec Petr Rada |
| První verš | Ať mír dál zůstává s touto krajinou |
Historie
Vznik písně
.jpg)
Od roku 1967 točil režisér Jaromír Vašta podle scénáře Jaroslava Dietla hudební televizní seriál Píseň pro Rudolfa III., v němž vystupovali v rámci jeho děje populární popoví zpěváci se svými písněmi.[1] Od sedmého dílu měla být koncepce seriálu částečně upravena: místo vybraných známých hitů měly být součástí příběhů pouze nově napsané písně od jedné autorské dvojice.[2]
V případě sedmé epizody s názvem „Hrabě Monte Christo“, která měla mít premiéru na podzim 1968, se tvůrci seriálu rozhodli, že angažují autory písně, jež zvítězí na festivalu Bratislavská lyra 1968.[3] Ten se konal v červnu toho roku[4] a vyhrála na něm skladba „Cesta“ od skladatele Jindřicha Brabce a textaře Petra Rady, zazpívaná Martou Kubišovou.[5] Brabec tedy začal na nových osmi písních podle pokynů ve scénáři pracovat a melodie následně předával Radovi k otextování. Díl měl podle Dietla končit vážnou skladbou Marty Kubišové (která v seriálu pravidelně účinkovala), jakýmsi „poselstvím anděla smíru“.[6] Měla mít slavnostnější a honosnější charakter.[7] Rada si tuto píseň nechal na konec a chtěl v ní využít motiv z Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské („Věřím i já v Bohu, že po přejití vichřic hněvu […] vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!“[8]).[6]
Dne 21. srpna proběhla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Scenárista Jaroslav Dietl v okamžité reakci na tuto událost napsal hned druhý den krátký scénář pro scénku, kterou označil jako šestý díl seriálu s názvem „Rudolf III. na dvoře Leonida I.“.[9] Režisér Vašta se s kameramanem Janem Eisnerem i samotným Dietlem vydali tento improvizovaný díl, ve kterém účinkovali Iva Janžurová, Jiří Hrzán a Marta Kubišová, ještě 22. srpna natočit.[10] Jednalo se o hudební seriál, Vašta tedy chtěl mít v epizodě nějakou píseň. Pro záběry z auta, vezoucího Kubišovou skrze Prahu s množstvím sovětských tanků a jiné vojenské techniky, využili již existující píseň „Cesta“, další skladba jim ale scházela.[3] Autoři i s Kubišovou tedy zamířili do zvukového studia Československé televize Petynka na Břevnově (v objektu usedlosti Šlajferka[11]), kde se setkali s Jindřichem Brabcem, jehož auto získalo po cestě přes Prahu několik průstřelů.[7][10][12]
V době zahájení okupace Československa měl Petr Rada dokončenou asi třetinu textu závěrečné písně pro díl „Hrabě Monte Christo“,[6] která obsahovala Brabcovu pomalou a důstojnou melodii.[13] O dva dny později mu volali pracovníci studia Petynka se žádostí o nějakou píseň proti okupaci, kterou by mohli s přítomnou kapelou i zpěváky nahrát. Rada žádnou skladbu k dispozici neměl, ale zanedlouho mu z Petynky telefonoval Brabec, který po něm chtěl pro okupační díl Rudolfa III. onu závěrečnou skladbu, původně určenou pro díl „Hrabě Monte Christo“.[6] Petr Rada tedy píseň v archaizujícím stylu, v návaznosti na Komenského citát,[13] urychleně dokončil a protože sovětští vojáci blokovali mosty přes Vltavu, nadiktoval její text po telefonu.[6] Marta Kubišová první verzi písně, pojmenované původně jako „Modlitba“,[14] 23. srpna 1968 na Petynce s přítomnými hudebníky nahrála.[12][13] Autoři seriálu i herci poté s písní zamířili do improvizovaného studia Československé televize ve Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku A. S. Popova na sídlišti Novodvorská,[3][15] odkud toho dne večer epizodu i s „Modlitbou“ odvysílali.[3][16] Další den se píseň objevila ve vysílání Československého rozhlasu.[17]
Po vojenské invazi
Píseň si v září 1968 moderátor Vladimír Škutina vybral jako znělku televizního publicistického pořadu Jsme s vámi, buďte s námi. Režíroval jej Jaromír Vašta a dočkal se dvou dílů; před třetím byl zrušen.[6][12][18][19][20] Dne 21. září 1968 pozval prezident Ludvík Svoboda na Pražský hrad vybrané zpěváky, herce i skladatele. Marta Kubišová tam s klavírním doprovodem Jaroslava Jakoubka zazpívala „Modlitbu“.[12][21]
Dne 28. srpna 1968 nahrála Marta Kubišová v Československé televizi pro sedmý díl seriálu Píseň pro Rudolfa III. orchestrální verzi písně, kterou 16. září převzal také Supraphon. Skladba byla, stejně jako další písně z pořadu, vydána (již pod názvem „Modlitba pro Martu“) jako singl na 7" gramofonové desce,[22] který vyšel v říjnu 1968[23] s písní Karla Černocha „Zlej sen“ na B straně.[24] Tato verze byla následně také hrána Československým rozhlasem.[13] Ve vysílání Československé televize se sedmý díl seriálu Píseň pro Rudolfa III. s názvem „Hrabě Monte Christo“, který končil filmovým klipem a orchestrální verzí „Modlitby“, objevil 23. listopadu 1968.[25] Dne 10. prosince 1968 nahrála Kubišová ve studiu Supraphonu v Dejvicích verzi se střídmějším orchestrálním aranžmá, jež byla určena pro její připravované debutové album Songy a balady.[13] Zvuk televizní/singlové verze byl využit také ve druhém filmovém klipu „Modlitby“, jenž byl 1. ledna 1969 prezentován v televizním pořadu Gramohit 68.[26][27] Již během první poloviny roku 1969 docházelo k pokusům o cenzurní zásahy, aby píseň na koncertech nezněla.[28] Debutové album Marty Kubišové Songy a balady, jehož první stranu uzavírala „Modlitba pro Martu“, vyšlo v červenci 1969.[13]
Zákaz činnosti
V době již nastupující normalizace dostala Marta Kubišová v únoru 1970, na základě falešných pornografických fotografií, faktický zákaz vystupování a jiné veřejné činnosti. Její jméno se přestalo objevovat v médiích a její písně, včetně „Modlitby“, už rozhlas hrát nemohl. I přes to vydavatelství Supraphon ještě během první poloviny roku 1970 pokračovalo ve vydávání nahrávek Marty Kubišové i skupiny Golden Kids, které byla členem. Supraphon také stihl v této době vydat reedici rozebraného debutového sólového alba Songy a balady, která ale byla oproti původní verzi z cenzurních důvodů upravena: písně „Modlitba pro Martu“ a „Ne“ byly nahrazena skladbami „Zlý dlouhý půst“ (z repertoáru Golden Kids) a „Kdo ti radu dá“. Následně však jméno Marty Kubišové, jakožto osoby silně spjaté se srpnem 1968, zcela zmizelo z veřejného prostoru.[29][30][31]
Rovněž na autory písně, skladatele Jindřicha Brabce a textaře Petra Radu, měl aparát komunistického režimu spadeno. Brabec dostal kvůli autorství skladby na jaře 1971 výpověď z Československého rozhlasu, kde působil jako redaktor a hudební dramaturg, a dalších 14 let se musel živit v rámci svobodného povolání.[32] Na Radu začala v roce 1977 vyvíjet nátlak Státní bezpečnost, aby s ní spolupracoval; ten ale ještě toho roku emigroval do Austrálie, kde žil do roku 1990, kdy se vrátil do Československa.[33]
První verze „Modlitby“ z 23. srpna 1968 vyšla poprvé v roce 1973 na exilovém kompilačním albu Písničky roku 1968, které bylo vydáno ve Švýcarsku vydavatelstvím Artes.[34] V květnu 1978 nahrála Marta Kubišová v bytě Jaroslava Hutky pro švédské vydavatelství Oktober pět moravských lidových písní a krátkou a cappella verzi „Modlitby“. Tyto snímky, pořízené švédskými novináři, vyšly téhož roku ve Švédsku na albu Lämna vårt land i fred (Zakázaní zpěváci druhé kultury), obsahující nahrávky zakázaných českých zpěváků.[35][36][37]
Sametová revoluce a píseň po roce 1989
Po téměř 20 letech života v ústraní, práci v občanském povolání i působením v disentu, se na sklonku komunistického režimu mohla Kubišová v letech 1988 a 1989 příležitostně objevit na veřejnosti.[38][39] V době sametové revoluce zazpívala na manifestaci dne 21. listopadu 1989 z balkonu budovy Melantrichu na pražském Václavském náměstí nejen československou hymnu, ale i „Modlitbu“,[40] což byl spontánní nápad přítomného hudebního publicisty Jiřího Černého.[41] Kubišová si píseň zopakovala z balkonu Melantrichu také 22., 23. a 24. listopadu, a následně i 25. listopadu 1989 při demonstraci na Letné.[42][43] Zazpívala ji i na Koncertu pro všechny slušný lidi 3. prosince ve Sportovní hale[44] a na posledním velkém shromáždění roku 1989, které se odehrálo 10. prosince opět na Václavském náměstí u Melantrichu.[45]
Albová verze písně vyšla jako singl na 7" SP desce v prosinci 1989 (na B straně byla skladba „Hej, Jude“).[31][46][47] Dne 21. srpna 1991 měl na ČTV premiéru krátký dokumentární film Modlitba pro Martu popisující vznik písně a další okolnosti.[48] Původní verze skladby z 23. srpna 1968 zůstala zachována u režiséra Jaromíra Vašty[12] a v roce 1996 byla poprvé vydána v Česku; objevila se jako bonus v reedici alba Songy a balady.[31] Na běžných koncertech měla Kubišová „Modlitbu“ v programu, v posledních letech jako druhý přídavek.[49]
.jpg)
Pro kompilační album Protestsongy 1966–2017 nahrála Marta Kubišová v září 2017 společně s Bárou Basikovou, Blankou Šrůmovou, Naďou Válovou, Terezou Černochovou, Natálií Kocábovou a Hanou Hegerovou ve studiu Sono Records v Unhošti novou verzi „Modlitby pro Martu“, pro kterou byly využity původní orchestrální základy z roku 1968 pro seriál Píseň pro Rudolfa III.[49][50] Zároveň vznikl z nahrávání videoklip, který režíroval Fero Fenič.[51] K 30. výročí sametové revoluce natočila Kubišová roku 2019 sama další verzi „Modlitby“ i s videoklipem v režii Petra Větrovského,[52] která toho roku vyšla i na kompilaci Depeše.[53] Píseň „Modlitba pro Martu“ také zazněla v novém podání Marty Kubišové a dětského sboru v celovečerním filmu Havel z roku 2020.[54]
Přijetí
Text písně sice v původním smyslu neodrážel aktuální situaci ze srpna 1968, protože se vztahoval spíše k celému pražskému jaru a vyjadřoval naději, víru a touhu po svobodě.[55] Díky svému nadčasovému poselství ale mohl být chápán i jako přímá reakce na invazi vojsk do Československa.[56] Proto již od svého prvního vysílání 23. srpna 1968 přijali „Modlitbu“ českoslovenští občané jako protestní píseň proti vojenskému vpádu,[57] a její šíření rozhlasem a televizí i její hymnická podoba tomu napomáhaly. Skladba se zároveň stala výrazem společenského postoje Marty Kubišové, podobně jako další dvě její písně z let 1968–1969, „Tajga blues '69“ a „Hej, Jude“.[55] „Modlitba pro Martu“ se spolu s písní „Bratříčku, zavírej vrátka“ od Karla Kryla stala symbolem odporu proti okupaci roku 1968.[58][59]
V hitparádě Houpačka se píseň objevila v říjnu 1968 (48. domácí Houpačka) na devátém místě,[60] Druhé místo obsadila „Modlitba pro Martu“ v anketě Zlatý slavík 1968 v kategorii písní.[61] V žebříčku nejprodávanějších singlů Supraphonu debutovala v říjnu 1968 na prvním místě[23] a první příčku si udržela i v listopadu.[62] V prosinci klesla na druhé místo[63] a s žebříčkem se rozloučila v první polovině února 1969 na sedmé příčce.[64] Celkem bylo prodáno asi 80 tisíc kusů singlů.[18]
Když Marta Kubišová v listopadu 1989 během sametové revoluce několikrát zazpívala píseň „Modlitba pro Martu“ na veřejných demonstracích, stala se tato skladba zpěvačky, která téměř 20 let nesměla vystupovat, rovněž symbolem pádu komunistického režimu v Československu.[65][66] Na konci roku 1989 a v průběhu první poloviny roku 1990 obsazovala „Modlitba pro Martu“ přední příčky různých anket a žebříčků. Skladba debutovala v prosinci 1989 v rozhlasové hitparádě Formule Pop (4. kolo) na osmnáctém místě,[67] od 5. do 10. kola se (až na jednu výjimku) pohybovala v první desítce. Nejlepšího umístění dosáhla v 5. kole, kdy byla třetí.[68] V žebříčku prodejnosti SP desek Supraphonu držel singl „Modlitba pro Martu“/„Hej, Jude“ od ledna do dubna 1990 první příčku. V diskožebříčku Supraphonu byla „Modlitba“ v lednu 1990 třetí a v únoru toho roku první.[69][70][71][72] Na předních příčkách se umístila i v celoročních anketách Diskoslavík '89 a Rock 1989, ve kterých obsadila v kategoriích Píseň roku třetí, respektive čtvrté místo.[73][74]
V anketě Českého rozhlasu Hit století obsadila v roce 2000 „Modlitba pro Martu“ šestou příčku.[75] Roku 2007 vyhrála „Modlitba“ s výraznou převahou na zpravodajském portálu iDNES.cz anketu písní, které čtenářům nejvíce utkvěly z listopadu 1989 v paměti.[76] Zvítězila také v anketě 100 hitů republiky, kterou v roce 2018 uspořádal Český rozhlas.[77]
Jako symbol srpna 1968 i listopadu 1989 je píseň „Modlitba pro Martu“ v Česku hrána na pravidelných vystoupeních k připomenutí těchto historických událostí.[78][79][80]
Obsazení
První verze
- Marta Kubišová – zpěv
- Milan Dvořák – varhany
- Angelo Michajlov – klavír
- Karel Černoch – bicí
Televizní a singlová verze
- Marta Kubišová – zpěv
- Sbor Lubomíra Pánka
- Taneční orchestr Československého rozhlasu, řídí Václav Hybš
Albová verze
- Marta Kubišová – zpěv
- Orchestr Golden Kids, řídí Josef Vobruba
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.