Studénka
město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Studénka (německy Stauding[4]) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Známost si vysloužila jako sídlo podniku Vagónka Studénka (od roku 2006 MSV Metal Studénka) a jako rodiště kardinála Tomáška. Žije zde přibližně 9 300[1] obyvatel. Škola se jmenuje podle Františka kardinála Tomáška, předtím Tomáše Garrigue Masaryka.
Studénka | |
---|---|
Nový zámek | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Studénka |
Obec s rozšířenou působností | Bílovec (správní obvod) |
Okres | Nový Jičín |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko + Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′24″ s. š., 18°4′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 9 309 (2024)[1] |
Rozloha | 30,92 km²[2] |
Nadmořská výška | 239 m n. m. |
PSČ | 742 13 |
Počet domů | 1 637 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 14 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | nám. Republiky 762 Butovice 742 13 Studénka 3 podatelna@mesto-studenka.cz |
Starosta | Libor Slavík |
Oficiální web: www | |
Studénka | |
Další údaje | |
Kód obce | 599921 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město se člení na tři katastrální území se třemi místními částmi:
Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Pustějov a od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 také Albrechtičky.[5]
První písemná zmínka pochází z roku 1436. Za Pražmů z Bílkova byla ves připojena k bíloveckému panství. Po Bílé hoře byla Studénka zkonfiskována a prodána Václavovi z Vrbna a tím připojena k fulneckému panství. Poté ještě patřila k Bravantickému statku.
Od roku 1850 patřila Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k okresu Bílovec a od roku 1960 je součástí okresu Nový Jičín. Významnou se pro Studénku stala železnice: roku 1881 byla postavena trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. Kolem roku 1900 byla založena továrna na výrobu železničních vozů.
Z obcí, které dnes tvoří Studénku, byly do roku 1945 Butovice a Nová Horka převážně etnicky německé, zatímco samotná Studénka byla česká. V letech 1938–1945 patřilo území dnešní Studénky k nacistické Třetí říši v rámci Říšské župy Sudety. Po druhé světové válce bylo obyvatelstvo německé národnosti vysídleno. K 1. lednu 1959 byly spojeny obce Butovice a Studénka. Pod názvem Studénka jsou od té doby městem.
Územím města prochází krátký úsek dálnice D1. Z blízkého exitu Butovice vede silnice II/464 v úseku D1 – Butovice – Nová Horka – Příbor. Silnice III. třídy na území města jsou:
Železniční stanice Studénka je rychlíkovou stanicí a přestupním uzlem na železniční trati Přerov–Bohumín. Zastavují zde některé spoje Českých drah a celkem 10 spojů soukromého dopravce LEO Express. Od prosince 2019 zde zastavují také rychlíky RegioJetu ve směru na Brno. Z koridorové trati 270 zde odbočují dvě regionální tratě. Trať Studénka-Bílovec je krátká, nachází se na ní zastávka Studénka město, trať končí už v sousedním Bílovci, . Trať Studénka-Veřovice je naopak významná regionální spojnice mezi turisty vyhledávanými městy (Příbor, Kopřivnice, Štramberk) a další významnou tratí Ostrava - Valašské Meziříčí.
Samotná stanice Studénka byla v roce 2003 při budování koridoru od základů přestavěna. Vedle staré vedlejší budovy, několik let sloužící jako provizorní staniční budova, byla na místě stržené historické nádražní budovy postavena zcela nová. Poté i ostrovní nástupiště a místo nevyhovujícího nadchodu na vzdálené Bílovecké nástupiště byl vybudován podchod pod celou šíří kolejiště.
Dne 8. srpna 2008 došlo ve Studénce k tragickému železničnímu neštěstí, když vlak EuroCity Comenius narazil do silničního nadjezdu, který se několik sekund předtím zřítil na trať.[6] Podle záznamu rychlosti z lokomotivy jel vlak v okamžiku aktivace rychlobrzdy rychlostí 134 km/h a k nárazu došlo v rychlosti 90 km/h.[7] Na místě zemřelo 6 lidí a 67 bylo zraněno a odvezeno do okolních nemocnic, kde svým zraněním podlehly další dvě osoby.[8] Na místě byl dne 6. 8. 2011 odhalen pomník obětem neštěstí.[9]
22. července 2015 se na blízkém přejezdu stala další železniční nehoda. Vlak SC 512 Pendolino jedoucí na trase Bohumín – Františkovy Lázně se srazil s kamionem, který uvízl mezi spuštěnými závorami. Zemřeli 3 cestující a 17 dalších bylo zraněno.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.