mosazný svícen ve Starobrněnské bazilice From Wikipedia, the free encyclopedia
Brněnský sedmiramenný svícen je lité dílo nacházející se ve Starobrněnském klášteře, které pochází nejspíše z konce 15. století či počátku 16. století.[1] Svícen je mimo zvony jedním z nejstarších litých uměleckých děl v Brně[2] a mimo fragment Milánského svícnu jediným svého druhu v Česku.
| Sedmiramenný svícen v Brně | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Vznik | 15. století |
| Vlastnosti | |
| Medium | mosaz |
| Šířka | 2 m |
| Výška | 3,3 m |
| Umístění | |
| Umístění | bazilika Nanebevzetí Panny Marie |
| Status | |
| Památkový status | movitá kulturní památka část kulturní památky České republiky |
| Kód památky | 23059/7-23 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky ) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svícen má zužující se válcovitý dřík s kruhovou podstavou, na jehož spodní části je šest prstenců. Z podstavy dříku vybíhají tři zvířecí hlavy, celý svícen stojí na osmibokém kameni s profilovanou horní hranou, do níž jsou zvířecí hlavy zapuštěny. Dřík je dále rozdělen šesti výraznými prstenci, ve střední části navíc tenkými prstenci mezi nimi. Z třetího až pátého prstence vybíhají osově souměrně ze strany ramena, jejichž zahnutí připomíná tvar oslího hřbetu. Ramena s osmibokým průřezem jsou rovněž rozdělena prstenci, vnější ramena čtyřmi, prostřední třemi a vnitřní jen dvěma. Délka ramen se směrem ke středu zkracuje, takže jejich konce jsou v jedné rovině. Konce ramen jsou zakončeny miskami, přičemž prostřední je větší, a mezi sebou propojeny pruty s prolamovanými oblouky.[3] Na svícnu se nenachází žádné nápisy či značky.
Celková šířka svícnu je 2 m, výška činí 3,3 m.[3][4][2] Kamenný podstavec má průměr 95 cm,[2] malé misky mají průměr 22 cm[3][4] a velká miska uprostřed má průměr 30 cm.[3][4]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Původ a datace svícnu není jasná. V prvním článku o svícnu je jeho vznik umístěn do první poloviny 15. století.[5] V současnosti převládá názor, že vznikl na konci 15. či začátku 16. století.[1] Není známo kdo mohl svícen objednat. August Prokop uvádí tradici, podle které je svícen darem markraběte Jana Jindřicha augustiniánům a pochází tak z jeho doby.[4][1] Někdy se uvádí, že svícen daroval bratr Jana Jindřicha král Karel IV., který nově založenému klášteru sv. Tomáše daroval roku 1356 obraz madony.[6] Svícen byl po zrušení kláštera u kostela sv. Tomáše přesunut na Staré Brno.[7]
Svícen byl pravděpodobně umístěn v chóru kostela,[3] nejspíše před oltářem, později stál před středním pilířem kruchty[8][pozn. 1][9][3][10] a následně byl přesunut k jihozápadní zdi transeptu poblíž sakristie, kde stojí dosud.[pozn. 2]
Svícen svým počtem ramen následuje biblický vzor zlatého sedmiramenného svícnu z Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Podobné svícny se objevují v kostelích od raného středověku až do konce 16. století.[1] Tvar svícnu je jednoduchý a jeho zdobení střídmé, což narušují zvířecí hlavy na postavě.[3] Na základě celkového tvaru, tupých profilů a prolamovaných oblouků datuje profesor architektury Hanns Petschnigg svícen do 15. století.[3][11] Lüer a Creutz zařadili svícen do 14. století společně se svícny z Frankfurtu nad Odrou (1375),[12] Lüneburgu (1400), Gandersheimu (před 1433)[13] či Halberstadtu (1475), nejspíše bez znalosti jejich datace, a brněnský svícen označují za jihoněmecký.[14] Peter Bloch na základě vzhledu datuje svícen do konce 15. století, což přebírá i Bohumil Samek.[15][16][17][18] Bloch tak činí na základě zařazení brněnského svícnu do početné severoněmecké skupiny gotických svícnů, avšak nelze jej přesněji zařadit jelikož se vymyká.[19]
Gotické svícny podle něj vykazují několik charakteristik: oproti stromovitým románským svícnům je tvar kompaktnější; materiálem není již bronz, ale mosaz; části dříku a ramen nebývají propojeny zdobenými uzly, ale prstenci; tvar ramen vychází spíše z tvaru oslího hřbetu; misky na svíčky jsou až na výjimky v rovině a noha je oproti románským příkladům s draky a větvovím tvořena jednoduššími tvary – různě profilovaným nebo stupňovaným talířem.[19] Samostatnou skupinou jsou svícny s konzistentní talířovitou nohou, která stojí na lvech – většinou třech nebo čtyřech, v případě brněnského či kolobřežského svícnu je talíř propojen se lvy navíc pomocí malých zvířecích hlav. U brněnského svícnu však lvi chybí.[19][pozn. 3]
Dana Stehlíková v katalogovém hesle ke svícnu shledává, že není možné jednoznačně rozhodnout jestli jde o import vlámského, porýnského nebo saského vzoru či o brněnskou napodobeninu a uvádí „dosavadní datování“ do 15. či začátku 16. století.[pozn. 4] Stehlíková rovněž polemizuje nad tím, jestli svícen není mladší kopií originálu, který mohl být roztaven pro válečné účely, jelikož na svícnu chybí jakékoliv nápisy či značky.[20] Aleš Flídr konstatuje, že se svícen stylově řadí do pozdního středověku a navrhuje, že může jít o import z dolního Porýní či o brněnskou práci.[21]
Podobné gotické svícny jsou v Kolobřehu (1327),[22] Möllnu (1436),[23] Werbenu (1487),[24] Perlebergu (1475),[25] Halberstadtu (1475),[26] Lundu (2. pol. 15. st), Hamelnu (1490),[27] Magdeburgu (1494).[28][pozn. 5] Stockholmu (konec 15. st.),[29] Tallinu (1519)[30] a Fürstenwaldu (1538).[31]
.jpg)
.jpg)
_-_leuchter.jpg)
.jpg)
Účel svícnu není znám, podle Petera Blocha měly obecně sedmiramenné svícny v kostelích dvojí význam.[32] Sedmiramenné svícny se začaly v kostelích objevovat v době vlády Karla Velikého, jenž Cáchy považoval za druhý Jeruzalém a svoji palácovou kapli za druhý Šalamounův chrám, v němž umístěný trůn napodoboval Šalamounův trůn.[32] Tímto se Karel Veliký pomyslně pasoval na nového Šalamouna a vládce křesťanstva.[15] Součástí odkazu na Šalamounův chrám byly rovněž sedmiramenné svícny, jenž se podle pramenů měly nacházet v chrámu v Aniane společně s archou úmluvy ve formě dutého oltáře a v chrámu ve Fuldě s archou ve formě relikviáře.[32][33] Tato karolinská tradice zakládá na prvotním významu svícnu, připomínajícím menoru, který měl společně s archou úmluvy představovat Šalamounův chrám, prototyp všech chrámů víry. Zároveň svícen a archa souvisí s představou ecclessie (znamenající zároveň Církev i kostel) jako nového Chrámu, většího a dokonalejšího. Druhý význam získaly svícny ve dvanáctém století, kdy měly formu stromu, čímž měly představovat strom Jesseho podle Izajášovy vize. Svícen by v tomto případě představoval samotný strom a sedm svící by odkazovalo na sedm darů ducha svatého.[32]
Z jakého kovu je svícen odlit není v literatuře jednoznačné. Starší literatura převážně uvádí, že je svícen mosazný,[9][3][34][35][15] některé neodborné či současné prameny uvádí bronz.[10][36][37][17][16][1][2][21] Jednoznačná materiálová analýza však dosud nebyla publikována.
Svícen je částečně zobrazen na medaili Lumíra Šindeláře Perla Moravy – dar Karlův (1978) za postavou Svatotomské madony.[38]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
