Eugen Dostál

Eugen Dostál (23. prosince 1889, Příbor^[1] – 27. ledna 1943, Brno^[2]) byl český historik umění, výtvarný kritik a vysokoškolský pedagog.

Prof. PhDr. JUDr. Eugen Dostál
Eugen Dostál
Narození	23. prosince 1889 Příbor Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. ledna 1943 (ve věku 53 let) Brno Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Povolání	pedagog, historik umění, učitel, právník, konzervátor a literární publicista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Od roku 1908 studoval na Vídeňské univerzitě práva a od roku 1910 také dějiny umění na Ústavu pro rakouský dějezpyt ("Institut für Österreichische Geschichtsforschnung", prof. Franz Wickhoff, Alois Riegl). Roku 1914 obhájil rigorózní práci Die gotische Architektur in Rom. Od roku 1919 do roku 1926 působil jako zemský konzervátor při Státním památkovém úřadu pro Moravu a Slezsko v Brně.

Od roku 1921 byl soukromým docentem, 1923 řádným docentem,^[3] 1927 mimořádným profesorem, 1928 řádným profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně. Byl zakladatelem Semináře dějin umění (1927-1943), děkanem (1937-1938) a proděkanem (1938-1939) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 1938-1942 působil jako externí profesor dějin umění na bratislavské univerzitě.

Byl výtvarným referentem Lidových novin, Moravské orlice, Moravských novin a Radiojournalu Brno (1929-1940), aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění.

Rodinný život

Dne 2. července 1940 se v Brně oženil s Olgou Heberovou (1906–1980).^[4]

Dílo

Zabýval se zprvu italskou gotickou architekturou, českými iluminovanými rukopisy 14. století a gotickými madonami. Je autorem monografie o Václavu Hollarovi. Roku 1932 objevil v kapli Matky Boží poblíž hradu Veveří v nepůvodním rokokovém rámu vzácný raně gotický obraz Madony. O svém nálezu publikoval článek v německém deníku Prager Presse.^[5]

Sepsal katalog kroměřížské arcibiskupské obrazárny a publikoval stať o Tizianově obrazu Apollo a Marsyas.^[6] Později se věnoval také modernímu umění (Bohumil Kubišta, Antoš Frolka, Jaroslav Veris) a publikoval medailony historiků umění Karla Boromejského Mádla,^[7] Vojtěcha Birnbauma^[8] a Karla Chytila.^[9]

Bibliografie

• Problémy gotiky italské, Brno 1923
• Václav Hollar, Praha 1924
• Příspěvek k dějinám českého iluminátorského umění na sklonku XIV. století, Brno 1928
• Umělecké památky Brna, Praha 1928
• Katalog arcibiskupské obrazárny v Kroměříži, Kroměříž 1930 (s. Antonínem Breitenbacherem)
• Dílo Jaroslava Verise, Praha 1937