izraelský král From Wikipedia, the free encyclopedia
Šalomoun (hebrejsky שְׁלֹמֹה, Šelomo či Šlomo, doslova „Pokoj jeho“),[3][4] přepisováno též jako Šalamoun, byl králem jednotného Izraelského království. Vládl přibližně v letech 970–931 př. n. l. (Další možné datum úmrtí se udává v r. 933 př. n. l.). David Gans uvádí jako datum počátku jeho vlády rok 2924 od stvoření světa, což odpovídá roku 838 nebo 837 před naším letopočtem.[5] Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu, po jeho smrti se však v důsledku rozporů mezi jeho syny rozdělilo na dvě části: na severní Izraelské království a jižní Judské království. Šalomoun také nechal v Jeruzalémě vystavět chrám, který byl až do jeho zničení roku 586 př. n. l. střediskem židovské víry. Šalomounovu vládu popisuje biblická 1. kniha královská a 2. Paralipomenon.
| Šalomoun | |
|---|---|
 | |
| Narození | 990 př. n. l. Palestina |
| Úmrtí | 931 př. n. l. (ve věku 58–59 let) Jeruzalém |
| Místo pohřbení | Jeruzalém |
| Národnost | Synové Izraele |
| Povolání | panovník, vládce a proroci islámu |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Naamah faraonova dcera |
| Partner(ka) | Královna ze Sáby |
| Děti | Rechabeám[1] Menelik I. Basmat Tafat |
| Rodiče | David a Batšeba |
| Rod | Davidův rod |
| Příbuzní | Nathan, Adonijáš a Amnon (sourozenci) Abijám[1], Zaham, Jeush[2] a Shemariah[2] (vnoučata) |
| Funkce | izraelský král (970–931 př. n. l.) prorok (islám) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle biblického vyprávění byl Šalomoun známý pro svou moudrost, kterou obdivovala i královna ze Sáby. V židovské tradici je mu jako pravzoru moudrosti[6] připisováno autorství tří biblických knih: knihy Přísloví, knihy Kazatel a Písně písní, ačkoli moderní kritika poukazuje na to, že kniha Přísloví vznikala od dob Šalomounových i v průběhu následujících století[7] a datum vzniku Písně písní v pátém nebo čtvrtém století př. n. l. i o století mladší knihy Kazatel činí z přípisu Šalomounovu autorství literární fikci.[8] O Šalomounově moudrosti svědčí nejen rozkvět země, obchodu a rozvoj sídelního města Jeruzaléma, ale i skutečnost, že za 40 let jeho vlády nepoznala země válku.
Známé je Šalomounovo rozhodnutí při sporu mezi dvěma ženami o dítě:[9] Dvěma ženám se současně narodily děti, jedno však zemřelo. Jeho matka si tajně přivlastnila dítě druhé ženy a ta potom žádala vrácení. Celý spor se dostal až ke králi, kde obě ženy trvaly na svém. Šalomoun tehdy přikázal: „Rozetněte dítě vedví a dejte každé ženě po půlce!“ Jedna z žen chladně souhlasila, druhá úpěnlivě prosila, ať dítě nechají žít a ať ho dají raději její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal, která z žen je pravou matkou, a rozhodl jí dítě vrátit. Odtud také pochází sousloví šalamounské rozhodnutí.
Totožný příběh je již sepsán ve 4. stol. př. n. l. v buddhistických příbězích Džataky pod číslem 546, tzv. Mahómmaggadžátaka (Jak Bódhisatta překonal všechny mudrce).[10][11]
Toto je však jen jedna stránka vyobrazení Šalomouna. Šalomoun je sice skutečně vylíčen jako moudrý, spravedlivý a zbožný král, na druhou stranu biblický text obsahuje také popis Šalomounova drsného boje o moc.[12] Bible sice líčí jeho úspěchy v diplomacii, obchodu a výstavbě Jeruzaléma (včetně chrámu), avšak ukazuje, že to bylo za cenu nucených prací poddaných, přejímání cizích vzorů a kultury a že měl dokonce také harém. Šalomounova doba tak sice byla dobou vzestupu, avšak vnitřně se již izraelská společnost počínala rozkládat[13] – po jeho smrti se království rozdělilo na Severoizraelské a Judské království.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
