Oxid chloričitý
chemická sloučenina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Oxid chloričitý je chemická sloučenina se sumárním vzorcem ClO2. Tento žlutý plyn krystalizuje při teplotě −59 °C do podoby oranžových krystalů. Jako jeden z oxidů chloru je účinným a užitečným oxidačním činidlem používaným při úpravě vody a při bělení. Oxid chloričitý je jediný známý oxid halogenu, kde je halogen v sudém oxidačním čísle. Molekula ClO2 obsahuje jeden nepárový elektron, jedná se tedy o volný radikál s paramagnetickými vlastnostmi.
Oxid chloričitý | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid chloričitý |
Anglický název | Chlorine dioxide |
Německý název | Chlordioxid |
Sumární vzorec | ClO2 |
Vzhled | Oranžový plyn |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10049-04-4 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-162-8 |
Indexové číslo | 017-026-00-3 |
PubChem | 24870 |
Číslo RTECS | FO3000000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 67,452 g/mol |
Teplota tání | −59,5 °C |
Teplota varu | 11 °C |
Hustota | 1,64 g/cm3 (0 °C, kapalina) 0,003 04 g/cm3 (11 °C, plyn) |
Rozpustnost ve vodě | 6,16 g/100 ml (4 °C) 2 000 cm³/100 ml (4 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v diethyletheru |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v tetrachlormethanu a ethanu |
Tlak páry | 1,01 kPa (-64,5 °C) 10,1 kPa (-32,5 °C) 25,3 kPa (-17,2 °C) 50,6 kPa (--4,2 °C) |
Struktura | |
Dipólový moment | 5,95 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 102,6 kJ/mol |
Entalpie varu ΔHv | 390 J/g |
Standardní molární entropie S° | 256,9 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 120,6 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,623 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H270 H330 H314 H400 EUH006 |
R-věty | R6, R8, R26, R34, R50 |
S-věty | S1/2, S23, S26, S28, S36/37/39, S38, S45, S61 |
NFPA 704 | ![]() 0
3
4
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plynný oxid chloričitý se zvláště za nízkých teplot dobře rozpouští ve vodě (přibližně 10krát více než chlor), přičemž prakticky nedochází k jeho hydrolýze. Při teplotě 25 °C a normálním tlaku je po dosažení rovnováhy jeho koncentrace ve vodě přibližně 23krát větší než v plynné fázi nad roztokem. Ve vodných roztocích oxid chloričitý existuje jako rozpuštěný plyn, je však velmi těkavý a může být snadno odstraněn provzdušňováním nebo intenzivním třepáním. Vodné roztoky podléhají fotolytickému rozkladu. Rozklad urychlují ionty přechodných kovů. Pokud jsou roztoky ClO2 skladovány v temnu a chladu, mohou si zachovat svou koncentraci po dobu několika dnů až měsíců. V přítomnosti chloridových iontů však dochází k rozkladu oxidu chloričitého i v temnu.[2]