![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Paradiso_Canto_31.jpg/640px-Paradiso_Canto_31.jpg&w=640&q=50)
Nebe
místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých náboženství dlí Bůh, nadpřirozené bytosti, případně i duše / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jako nebe, nebesa či firmament se označuje místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých náboženství dlí Bůh, nadpřirozené bytosti (andělé), případně i duše lidí, kteří do nebe budou přijati. Nebe se obvykle umísťuje nahoře, nad oblohu. V Novém zákoně se píše o Ježíšově nebeském království, kam budou lidé vzkříšeni po konci světa. V Apoštolském vyznání víry je uvedeno vzkříšení celých lidí, tedy s duší i tělem.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Paradiso_Canto_31.jpg/640px-Paradiso_Canto_31.jpg)
Opakem nebe je peklo, místo zavržení a utrpení.
Bible však slovem nebe označuje i vše, co je nad zemí, a jeho stvořením celá začíná:
„ | Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. | “ |
— Gn 1, 1 (Kral, ČEP) |
Nebe je někdy, především v křesťanském kontextu, označováno jako firmament. Toto slovo vychází z latinského firmamentum „pevný, tvrdý (objekt)”, které je kalkem z řeckého steréōma (στερέωμᾰ) stejného významu. To je zase překladem hebrejského ráqía (רָקִ֫יעַ), pravděpodobně ve významu „rozloha, plocha“, či specifičtěji něco co vzniká natáhnutím (jako stan) nebo vytepáním (jako kovový plech). V syrštině však totéž slovo znamená „učinit pevným, učinit tvrdým“, což vedlo k mylnému překladu.[1]