Národní shromáždění Československé socialistické republiky
zákonodárný orgán ČSSR / From Wikipedia, the free encyclopedia
Národní shromáždění Československé socialistické republiky (NS ČSSR) bylo od 11. července 1960 do 31. prosince 1968 celostátním zákonodárným sborem a formálně nejvyšším orgánem státní moci v Československé socialistické republice (ČSSR). Ústavní zakotvení se nacházelo v hlavě třetí Ústavy ČSSR.[2] NS ČSSR mělo 300 poslanců volených z dikce Ústavy na dobu čtyř let, ústavní zákony však tuto dobu prodloužily. Do působnosti NS ČSSR patřilo zejména volit prezidenta republiky a Nejvyšší soud a navrhovat prezidentovi, aby odvolal vládu, její členy nebo generálního prokurátora. Jako nejvyšší zastupitelský sbor se zabýval podněty národních výborů, jednal o jejich činnosti a usnášel se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce.
Národní shromáždění Československé socialistické republiky | |
---|---|
Základní informace | |
Typ | jednokomorový |
Sídlo | budova Pražské burzy peněžní a zbožní[1], Praha, ČSSR |
NS ČSSR vzniklo účinností Ústavy ČSSR 11. července 1960 z dosavadního Národního shromáždění republiky Československé. Účinností ústavního zákona o československé federaci se NS ČSSR stalo Sněmovnou lidu Federálního shromáždění.[3]
Faktická úloha Národního shromáždění byla velmi malá, neboť bylo ve výkonu svých kompetencí vázáno předchozím souhlasem vedení Komunistické strany Československa (KSČ).[4] KSČ současně rozhodovala a předem schvalovala všechna důležitá usnesení NS ČSSR, významné legislativní záměry a projekty.[4]