rod rostlin From Wikipedia, the free encyclopedia
Máta (Mentha) je rod aromatických bylin mokrých nebo vlhkých míst s typickými chlupatými čtyřhrannými lodyhami s klasnatými květenstvími. Rod je v čeledi hluchavkovitých řazen do podčeledi Nepetoideae.
 Máta | |
|---|---|
 Máta dlouholistá (Mentha longifolia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Rod | máta (Mentha) L., 1753 |
| Druhy vyskytující se v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Je rozšířena v Eurasii, na severozápadě Afriky, v obou Amerikách, v Austrálii i na Novém Zélandu, a to mimo tropické oblasti.[1][2]
Je to vytrvalá rostlina s hranatými lodyhami o výšce 0,2 až 1,2 m, které vyrůstají z podzemních či nadzemních plazivých oddenků s převážně chlupatými výběžky. Lodyha, lysá s drobnými papilami nebo častěji porostlá jednoduchými či větvenými chlupy, bývá přímá nebo od báze vystoupavá, převážně rozvětvená a pravidelně olistěná vstřícně vyrůstajícími křižmostojnými listy z obou stran převážně chlupatými. Listy bez palistů jsou přisedlé nebo na krátkých řapících, jejich kopinaté až vejčité čepele jsou celistvé a po obvodu drobně zubaté, někdy jsou kučeravé. Listeny mívají tvar i velikost lodyžních listů nebo jsou mnohem menší, nenápadné, čárkovité či kopinaté. Buňky lodyh i listů máty jsou prosyceny esenciálními oleji, (hlavně mentolem), které po rozemnutí výrazně voní. Silice jsou uloženy v buňkách obvykle na koncích žláznatých trichomů nebo v drobných papilách.
Drobné přisedlé nebo stopkaté tetracyklické květy jsou agregovány do více či méně hustých lichoklasů, které mohou být prodloužené nebo silně zkrácené. Často vyrůstají v horní části lodyhy v paždí listů v oddálených nebo hlávkovitě nakupených lichopřeslenech. Oboupohlavné (nebo řídce jen samičí) květy mívají převážně pravidelný, trubkovitý nebo zvonkovitý kalich dělený do pěti trojúhelníkovitých cípů, jeho trubka s 10 až 13 žilkami je obvykle v ústi holá a po povrchu roztroušeně chlupatá. Srostlolupenná trubkovitá koruna je tvořena čtyřmi plátky (dva horní jsou srostlé v jeden), mívá nejčastěji barvu fialovou až růžovou (ojediněle i bílou) a její trubka se ke konci zužuje. Z koruny vystupují čtyři prašníky na dlouhých tyčinkách. Dvoupouzdrý, lysý, svrchní semeník tvořený dvěma plodolisty je rozdělen nepravou přihrádkou na čtyři oddíly obsahující po jednom vajíčku, z prohlubně v jeho horní části vyrůstá čnělka s bliznou se dvěma nestejně dlouhými rameny. Opyluje je létající hmyz, který v květech hledá nektar.
Plodem jsou tmavé tvrdky vejčitého nebo elipsoidního tvaru, hladké nebo s drsným síťkovitým povrchem, které obsahují po 1 až 4 semenech bez endospermu.[1][2][3][4][5]
Ve volné přírodě se máta množí pohlavně (semeny), ale častěji nepohlavně (vegetativně), přičemž obvykle vytváří na stanovištích polykormony. Při pěstování v zahradnických podnicích se množí pouze vegetativně, při množení ze semene nejsou v důsledku možné hybridizace zaručeny vlastnosti nových rostlin. Vegetativně se může rozmnožovat podzemními oddenky a jejích výběžky nebo nadzemními šlahouny, další možností je řízkování vrcholovými řízky.[1][3]
Rostliny rodu máta obsahují hlavně silice, třísloviny, flavonoidy a fenoly. Jsou považovány za rostliny léčivé, kořeninové i aromatické. Mají prospěšné účinky na lidský organismus (hlavně mentol) a používají se k léčebným kúrám i pro výrobu mastí. Pro příjemné a osvěžující aroma se užívají hlavně v syrovém stavu jako ochucovadla do salátů, omáček i želé. Vydestilované aromatické složky slouží pro výrobu vonných látek používaných v kosmetice a potravinářství.[1][2]
Máta se používá k léčbě revmatismu, žlučníkových kamenů, při bolestech nervů, nevolnostech, a průjmech; též by měla být nápomocna při zvonění v uších.[zdroj?] Máta by se však neměla užívat během těhotenství.
Jednotlivé druhy rodu máta se vyznačují nápadnou morfologickou proměnlivostí, která je příčinou nejasností při popisování jednotlivých taxonů. Mezi odborníky v taxonomii nevládne shoda, je rozeznáváno mezi 20 až 30 druhy. Dále se jednotlivé druhy kříží a vzniká hodně hybridů mnohdy podobných některému rodiči; hybridy se rozmnožují převážně vegetativně.
V přírodě České republiky vyrůstají, mimo rostliny ojediněle pěstované v zahradách, tyto druhy:
a tyto hybridy:
Mimo výše uvedených druhů rostoucích v přírodě ČR jsou podle posledních výzkumů v dalších zemích dále rozeznány tyto druhy:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
