V roce 1862 se z německy orientovaného čtenářského sdružení Casino v Kroměříži odtrhla část členů, kteří utvořili vlastní český čtenářský spolek, který dostal později jméno Občanská beseda. V čele tohoto klubu stál mecenáš JUDr. Jan Kozánek, členem výkonného výboru byl další kroměřížský politik JUDr. Vilibald Mildschuh. Později se ve spolku založila pěvecko-hudební sekce, která se v březnu 1863 proměnila ve spolek Moravan. Začínal pouze jako mužský pěvecký sbor. V roce 1871 byl v Kroměříži založen ženský pěvecký sbor Vlastimila. Sbor Vlastimila se k Moravanu později připojil. Působí dosud. Minulost spolku je spojena s významnými jmény jako byl Antonín Dvořák či Leoš Janáček.
Rudolf Thurn-Taxis vedl spolek od roku 1877Ferdinand Vach vedl spolek od roku 1887
1863: první veřejné vystoupení na pohřbu učitele a národního buditele Františka Mirovíta Lorence[1]
1865: proběhlo svěcení Mánesova praporu spolku Moravan. Tuto událost připomíná pamětní deska umístěná na kroměřížském Velkém náměstí.
1882: protektorem a mecenášem sboru JUDr. Emil Kozánek. Udával směr styky především s Antonínem Dvořákem, kterého poznal již za dob svých pražských studií. Byla založena hudební škola Moravanu.[3]
1904: Uvedení skladby „Svatební košile“, dále nacvičil díla Smetanova, Fibichova, Bendlova, Novákova, Jeremiášova, Janáčkova (oratorium Amarus v r. 1900 za autorova řízení), Palestrinova a ruských skladatelů.
1905–1919: Po odchodu Vacha stojí v čele Rauscher, Fritz a Šula, až do konce 1. světové války.
1919–1949: éra Eugena Třasoně, Vachova žáka a nástupce. Díla z klasiky i moderny. Hrál se Emil Axman, Josef Bohuslav Foerster, Jaroslav Křička, Josef Suk, Leoš Janáček. Mnozí ze skladatelů uvedených v předchozím výčtu se stali čestnými členy spolku Moravan. Někteří dokonce přijížděli do Kroměříže řídit provedení svých skladeb. V této době Moravan uvedl také skladby z archivu kroměřížského zámku jako skladby Michnovy, Vejvanovského a Simona a Scto Bartholomaea. Po Třasoňově smrti se ujal vedení Moravanu Vachův synovec Vladimír Vach.
1949-1963: Vladimír Vach řídil sbor do roku 1963. Po něm se ujali vedení sboru P. Procházka a J. Hýl.
1977: do čela Moravanu se postavila Magdalena Horká, po ní nastoupili Jiří Kučera a Filip Macek. Ve sboru zpívá kolem dvaceti zpěváků různého věku.
1996–2012: stál v čele Moravanu sbormistr a dirigent Antonín Hudeček. Spojení se smíšeným pěveckým sborem Občanská beseda Kyselovice. Sloučená tělesa provádějí kromě jiného také skladby méně známých moravských skladatelů (Stanislav Vrbík, Stanislav Kyselák, František Perna či Josef Schreier). Navázána trojstranná spolupráce s pěveckým sborem Slavoš Beroun a Súchovským speváckým zborom ze Suché nad Parnou (Slovensko). Počíná tradice vystupování v hanáckých krojích, např. při DožínkáchZlínského kraje, zájezdových vystoupeních na Slovensku nebo Zemědělské výstavě v Kroměříži. V této době čítá sbor kolem pětatřiceti členů.
2011: na domě významných kroměřížských pěvců, manželů Drápalových byla umístěna pamětní deska
2013: provedení Jubilejního koncertu ke 150. výročí založení sboru v sále Kina Nadsklepí v Kroměříži
2014–2015: Pěvecký sbor Moravan Kroměříž vystupuje několikrát ročně na veřejnosti, ať už jsou to pravidelné vánoční koncerty, Noc kostelů, dožínky, festivaly a další příležitosti. V letech 2014-2015 byl počet evidovaných členů 45.
HILGARTNER, Josef (uspořádal). Kroměřížský Moravan 1937 - 1947. Ilustrace František Vrobel. 1. vyd. Kroměříž: J. Gusek, 1948. 104s.
BALÓDY, Milan (bakalářská práce). Smíšený pěvecký sbor Moravan v Kroměříži v letech 1862-1918. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. 87s. Dostupné online.
multimediální obsah na Commons
