český překladatel, romanopisec a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Miloš Urban (* 4. října 1967 Sokolov, vlastním jménem (do osmi let věku[1]) Miloš Svačina[2]) je český spisovatel, překladatel a redaktor.
Miloš Urban | |
---|---|
Miloš Urban (2019) | |
Rodné jméno | Miloš Svačina |
Narození | 4. října 1967 (57 let) Sokolov |
Povolání | překladatel, spisovatel a redaktor |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | literární činnost, překladatelská činnost a editace |
Významná díla | Sedmikostelí Lord Mord Hastrman |
Ocenění | Magnesia Litera (2002) |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pochází z dvojčat.
Vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na Filozofické fakultě UK v Praze (1986–1992), v letech 1992–2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 v nakladatelství Argo, kde rok zastával funkci šéfredaktora.
Vydal 13 románů, několik novel a sbírku povídek; jeho knihy byly přeloženy do němčiny, španělštiny, nizozemštiny, maďarštiny, ruštiny a italštiny. Napsal také divadelní hry (Trochu lásky a Nože a růže) a několik povídek otištěných v různých časopisech (např. Host) a v povídkových knihách nakladatelství Listen.
V rozmezí let 2002 až 2006 napsal 10 povídek. Polovina z nich byla publikována v knihách z edice Česká povídka nakladatelství Listen. Běloruska, ve které vystupují i postavy z Urbanových románů Stín katedrály a Santiniho jazyk, vyšla ve výboru Schůzky s tajemstvím (2003), povídka Pražské Jezulátko, která byla napsána anglicky a do češtiny ji převedla Lenka Urbanová, vyšla v knize Panna nebo netvor (2004), Rozhovor se ženou středního věku v Možná mi porozumíš (2004), Smrtečka v Už tě nemiluju (2005) a Štědrá noc baronky z Erbannu (Variace pro temnou strunu) ve knize Zabij mě líp (2005). Povídka Občina vyšla v 8. čísle časopisu Host v roce 2002, povídka Faun 24. května 2002 v Magazínu Hospodářských novin a o dva roky později také knižně v Antologii nové české literatury 1995-2004 (eds.: Radim Kopáč a Karolína Jirkalová, Fra, 2004). Rozhlasová stanice Český rozhlas Plzeň a Český rozhlas 3 - Vltava vysílala povídku Vlasy. Jmenovaných osm povídek bylo doplněno dalšími dvěma (Žádný něžnosti a To strašný kouzlo podzimu) a po autorských úpravách dohromady vydáno v souboru Mrtvý holky (Argo, 2007), který vyšel ve třech různých podobách (neilustrované a ilustrované vydání a 100 kusů speciálních bibliofilských výtisků).
O Vánocích 2009 vyšla v Magazínu Hospodářských novin jeho nová povídka Proces jedné proměny, která je mj. inspirována díly Franze Kafky Proces a Proměna či plagiátorskou aférou kolem Milana Kindla.[4] V Revue Labyrint 27–28/2010 vyšla povídka Ve hře. V roce 2012 vyšla jako elektronická kniha povídka Host u tabule,[5] která byla poté zfilmována v rámci seriálu Škoda lásky.[6] Je zastoupen také ve sbírce povídek Praha noir (2016). V roce 2020 napsal a pro Český rozhlas namluvil krátkou povídku Vězni v čase.[7] V roce 2022 vyšla na webu Českého rozhlasu namluvená povídka Pod přilbou.[8]
Román Sedmikostelí vyšel v německém (2 vydání), nizozemském, maďarském, ruském, slovinském, bulharském a španělském překladu, maďarsky vyšly též romány Hastrman a Stín katedrály. Lord Mord vyšel anglicky v Londýně. Povídka Faun byla přeložena do nizozemštiny, povídka Občina do ruštiny.
Režisér Jiří Strach pro televizi zfilmoval Santiniho jazyk a plánuje natočit Sedmikostelí. Ondřej Havelka natočil Hastrmana, uvedeného do kin v dubnu 2018. V rámci seriálu Škoda lásky byla natočena povídka Host u tabule.[6]
Český rozhlas zpracoval ve formě četby například romány Sedmikostelí, Boletus arcanus a Santiniho jazyk. Povídku To strašný kouzlo podzimu ze sbírky Mrtvý holky zdramatizoval Vít Vencl a pro rozhlas zrežírovala Natália Deáková. Urban napsal také několik scénářů pro rozhlasový projekt Minutové hry.[9]
Za dramatizace povídky To strašný kouzlo podzimu získal Český rozhlas cenu na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Grand Prix Nova v Bukurešti. [10]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.