český diplomat, novinář a překladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Luboš Dobrovský (3. února 1932 Kolín – 30. ledna 2020 Praha[1][2]) byl český novinář, disident a politik, překladatel z ruštiny a polštiny, v letech 1990–1992 československý ministr obrany, v letech 1992 až 1996 kancléř prezidenta Václava Havla a v letech 1996–2000 český velvyslanec v Ruské federaci. Otec podnikatele Jana Dobrovského.
| Luboš Dobrovský | |
|---|---|
.jpg) Luboš Dobrovský (2017) | |
| Ministr obrany ČSFR | |
| Ve funkci: 18. října 1990 – 2. července 1992 | |
| Předseda vlády | Marián Čalfa |
| Předchůdce | Miroslav Vacek |
| Nástupce | Imrich Andrejčák |
| 12. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky | |
| Ve funkci: 1. srpna 1992 – únor 1996 | |
| Prezident | Václav Havel |
| Předchůdce | Karel Schwarzenberg |
| Nástupce | Ivan Medek |
| 2. velvyslanec ČR v Rusku | |
| Ve funkci: únor 1996 – 2000 | |
| Předchůdce | Rudolf Slánský ml. |
| Nástupce | Jaroslav Bašta |
| Náměstek ministra zahraničních věcí ČSFR | |
| Ve funkci: červen 1990 – říjen 1990 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (1966–1970) Občanské fórum Občanské hnutí |
| Rodné jméno | Luboš Hammerschlag |
| Narození | 3. února 1932 Kolín  Československo |
| Úmrtí | 30. ledna 2020 (ve věku 87 let) Praha Česko |
| Děti | syn Jan Dobrovský a Pavel Dobrovský |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Profese | novinář, překladatel, politik |
| Ocenění | Řád TGM _BAR.svg){kind=small} III. třída (2002)Cena Rudolfa Medka (2009) Cena Ferdinanda Peroutky (2015) |
| Podpis |  |
| Commons | Luboš Dobrovský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako Luboš Hammerschlag v rodině židovského původu, což si později StB pečlivě zjistila.[3] Studoval vojenské a pak civilní gymnázium v Moravské Třebové, později rusistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mezi jeho spolužáky byl také Jiří Dienstbier, s nímž později úzce spolupracoval. V letech 1959 až 1968 byl redaktorem zahraniční redakce Československého rozhlasu a v letech 1967–1968 dopisovatelem v Moskvě. V roce 1967 vstoupil do KSČ, odkud vystoupil v roce 1970. V srpnu 1968 se podílel na podzemním vysíláni rozhlasu a pak do roku 1989 pracoval v dělnických profesích.[4]
Roku 1958 začal publikovat v literárním časopisu Plamen, dále publikoval v Literárních novinách, v časopisech Reportér, Politika a dalších. Později redigoval samizdatový časopis Kritický sborník a od roku 1987 samizdatové Lidové noviny.[5]
V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a roku 1976 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Na přelomu let 1989 a 1990 byl mluvčím Občanského fóra, od ledna do června 1990 působil jako náměstek Federálního ministra zahraničních věcí. Od října 1990 do června 1992 byl ministrem obrany České a Slovenské federativní republiky. Poté byl do února 1996 vedoucím Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. V letech 1996 až 2000 byl českým velvyslancem v Ruské federaci.[7]
V březnu 2014 v reakci na anexi Krymu podepsal výzvu Sobotkově vládě, která požadovala tvrdší postup vůči Rusku a ruským občanům, včetně příslušníků ruské menšiny v Čechách, konkrétně „okamžité zastavení vydávání víz občanům Ruské federace, zrušení možnosti obdržení dvojího občanství pro občany Ruské federace od 1. ledna 2015, zmrazení kont ruských občanů v ČR s cílem prověřit legálnost těchto vkladů, zastavení vstupu ruského byznysu a kapitálu do ČR“.[8]
Zabýval se překlady z ruštiny a polštiny, zejména beletrie, ale v 70. a 80. letech 20. století také politologických textů. Překlady v době komunistického režimu nemohl vydávat pod vlastním jménem.
Databáze Obce překladatelů uvádí:[7]
III. stupně.Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
