Kancelář prezidenta republiky (KPR) je organizační složka státu, která zajišťuje výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další činnosti spojené s osobou prezidenta České republiky a výkonem prezidentského úřadu. Původní československá prezidentská kancelář vznikla v roce 1919, po rozpadu Československa na ni v roce 1993 navázala česká prezidentská kancelář. Sídlí na Pražském hradě a v jejím čele je vedoucí (neoficiálně zvaný kancléř), kterým je od února 2024 Milan Vašina.
| Kancelář prezidenta republiky | |
|---|---|
| Vznik | 19. prosince 1919 |
| Právní forma | organizační složka státu |
| Sídlo | První nádvoří Pražského hradu 1, Praha, 119 00, Česko |
| Vedoucí | Milan Vašina |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | 9hjaihw |
| IČO | 48136000 (VR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kromě Kanceláře prezidenta republiky, zabývající se civilní oblastí, existuje také Vojenská kancelář prezidenta republiky.
Kancelář presidenta republiky, jak byla dobově označována, byla v Československu zřízena 19. prosince 1919 na základě zákona č. 654/1919 Sb. Od počátku měla civilní a vojenské oddělení a v jejím čele stál přednosta.[1] Prvním přednostou Kanceláře se stal Přemysl Šámal, který funkci kancléře Tomáše Garrigua Masaryka vykonával již od února toho roku.[2] Prezidentská kancelář existovala i během protektorátu a převzali ji také komunisté. Její působnost byla upravena zákonem č. 176/1968, účinným od 1. ledna 1969, odkdy ji vedl státní tajemník prezidenta republiky.[3] Titul osoby, která Kancelář vede, však byl zákonem č. 12/1970 změněn od 22. prosince 1970 na běžného „vedoucího“.[4] Ke změnám došlo 15. března 1976 na základě zákonného opatření č. 16/1976 Sb., dle kterého nesla prezidentská kancelář název Kancelář presidenta Československé socialistické republiky.[5] Od 15. dubna 1991 měla název Kancelář prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a podle zákona č. 135/1991 Sb. fungovala i po rozpadu Československa do 7. dubna 1993.[6]
Česká Kancelář prezidenta republiky (KPR) byla jako právnická osoba a rozpočtová organizace se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu České republiky zřízena zákonem č. 114/1993 Sb., který vstoupil v účinnost 8. dubna 1993. Tento předpis také definoval Vojenskou kancelář prezidenta republiky (VKPR), dosud uváděnou jako součást civilní Kanceláře, jako samostatný vojenský útvar Armády České republiky.[7] Od roku 1999 je VKPR útvarem ozbrojených sil České republiky.[8] KPR se roku 2001 stala také organizační složkou státu.[9]
_Südflügel.jpg)
Kancelář prezidenta republiky je organizační složkou státu a rozpočtovou organizací se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu České republiky.[10] Zaměstnanci KPR jsou v běžném pracovním poměru a nespadají pod státní službu.[11]
Kancelář zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky, které stanovují zákony, s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky. Dále hospodaří s nemovitým majetkem, tvořeným areálem Pražského hradu a zámkem Lány, a movitými věcmi, které souvisí s těmito nemovitostmi či činností samotné KPR. K hospodaření s nemovitostmi má Kancelář pravomoc zřizovat příspěvkové organizace.[10] V roce 1993 byly zřízeny dvě takové organizace, a to Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány.[12][13]
Kancelář prezidenta republiky sídlí na Pražském hradě v prostorách Nového královského paláce. V jejím čele stojí vedoucí Kanceláře,[10] neformálně zvaný kancléř,[14] který je jmenován a odvoláván prezidentem republiky.[10]
Součástí Kanceláře prezidenta republiky jsou dva specializované archivy, Archiv Kanceláře prezidenta republiky a Archiv Pražského hradu.[15]
V letech 1919–1968 přednosta, 1969–1970 státní tajemník prezidenta republiky, od roku 1970 vedoucí.
| Jméno | Portrét | Ve funkci od | Ve funkci do | Prezident |
|---|---|---|---|---|
| Přemysl Šámal |  |
11. února 1919[2] | 30. listopadu 1938[16] | Tomáš Garrigue Masaryk (1918–1935) Edvard Beneš (1935–1938) |
| Jiří Havelka | 1. prosince 1938[17] | 25. dubna 1941[17] | Emil Hácha (1938–1939 / 1939–1945) | |
| August Adolf Popelka | .jpg) |
1941[18] | 1945[18] | |
| Jaromír Smutný |  |
1940 (v exilu)[19] 1945[19] |
1945 (v exilu)[19] 31. prosince 1948[19] |
Edvard Beneš (1940–1945 v exilu / 1945–1948) Klement Gottwald (1948–1953) |
| Bohumil Červíček | 1. ledna 1949[20] | 30. září 1953[20] | Klement Gottwald (1948–1953) Antonín Zápotocký (1953–1957) | |
| Ladislav Novák | 1953[21] | 27. října 1968[22] | Antonín Zápotocký (1953–1957) Antonín Novotný (1957–1968) Ludvík Svoboda (1968–1975) | |
| Ján Pudlák | 28. října 1968[23] | 4. října 1976[24] | Ludvík Svoboda (1968–1975) Gustáv Husák (1975–1989) | |
| Josef Haman | 5. října 1976[24] | 31. března 1978[25] | Gustáv Husák (1975–1989) | |
| František Šalda | 1. dubna 1978[25] | 29. prosince 1989[26] | ||
| Josef Lžičař | 29. prosince 1989[27] | 29. června 1990[27] | Václav Havel (1989–1992 / 1993–2003) | |
| Karel Schwarzenberg |  |
11. července 1990[28] | 1. července 1992[28] | |
| Luboš Dobrovský | .jpg) |
1. srpna 1992[29] | únor 1996[30] | |
| Ivan Medek |  |
1. března 1996[31] | 31. prosince 1998[32] | |
| Ivo Mathé |  |
1. ledna 1999[33] | březen 2003[34] | |
| Jiří Weigl | .JPG) |
10. března 2003[35] | březen 2013[36] | Václav Klaus (2003–2013) |
| Vratislav Mynář |  |
14. března 2013[37] | 9. března 2023[38] | Miloš Zeman (2013–2023) |
| Jana Vohralíková |  |
9. března 2023[39] | 15. února 2024[40] | Petr Pavel (od 2023) |
| Milan Vašina | 15. února 2024[41] | dosud |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
