palestinský fotograf From Wikipedia, the free encyclopedia
Khalil Raad (1854–1957) byl fotograf, známý jako „první arabský fotograf v Palestině“.[1] Mezi jeho díla patří přes 1230 skleněných desek, desítky pohlednic a dosud nepublikované negativy, které dokumentují politické události a každodenní život v Palestině, Sýrii a Libanonu v průběhu padesáti let.
| Khalil Raad | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1854 Bhamdoun |
| Úmrtí | 1957 (ve věku 102–103 let) Bhamdoun |
| Povolání | fotograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raad se narodil v roce 1854 v libanonském Bhamdounu. Jeho otec Anis uprchl z rodinné vesnice Sibnay poté, co konvertoval od maronitské víry k protestantismu. V roce 1860, během sektářských sporů postihujících horské oblasti byl Raadův otec zabit. Po jeho smrti ho Raadova matka vzala i s jeho sestrou Sarah do Jeruzaléma, kde bydleli u příbuzných.[1]
Raad nejprve studoval fotografii u Karapeta Grigorjana (commons.), arménsko – palestinského absolventa fotografické dílny, kterou založil Issay Garabedian, arménský patriarcha Jeruzaléma.[2][1] Raad v devadesátých letech otevřel své vlastní studio v ulici Jaffa, v historické části města, hned naproti ateliéru svého bývalého učitele a začal mu přímo konkurovat.[1] Vztahy mezi těmito dvěma rodinami začaly být napjaté. Poté, co Garabedův syn John v roce 1913 převzal kontrolu nad ateliérem a oženil se s Raadovou neteří Najlou, spory skončily a obě studia začala spolupracovat.[1][3] Jeho manželka pak byla známá jako „nevěsta míru“.
Raad se oženil v roce 1919 s Annie Mullerovou, švýcarskou státní příslušnicí, která pracovala jako asistentka Kellera, fotografa, se kterým Raad studoval ve Švýcarsku v předvečer první světové války. S Mullerovou se vrátil do Palestiny , aby žili v obci Talbija nedaleko Jeruzaléma, kde Raad kandidoval na starostu a byl ve volbách zvolen.[1]
Raad pokračoval ve své fotografické práci na téma: politické události, každodenní život a velké archeologické vykopávky prováděné v Palestině.[1] Jeho fotografické studio bylo v roce 1948 zničeno během židovských útoků na město a rodina byla nucena se odstěhovat, nejdříve na několik měsíců do Hebronu a poté do Raadovy rodné vesnice, Bhamdounu.[1][3] Poté, co ho biskup Ilya Karam pozval do řeckého pravoslavného patriarchátu, Raad tam pobýval od konce roku 1948 až do své smrti v roce 1957.[1]
Raadovy fotografie dokumentovaly politické události a každodenní život v Palestině, Sýrii a Libanonu v průběhu padesáti let.[1] Zhotovil přes 1230 skleněných desek, které z jeho ateliéru během arabsko-izraelské války v roce 1948 zachránil mladý italský přítel, který v noci několikrát překročil Zemi nikoho. Také v jeho studiovém archivu byla řada negativů, z nichž některé ještě nebyly vytištěny. Celý archiv byl věnován Institutu palestinských studií a mnoho fotografií bylo publikováno v díle Before their Diaspora[4] v časopise Journal of Palestine Studies.[1]
Sbírka pohlednic, které nesou Raadovu signaturu, je v majetku Středovýchodního centra Oxfordské univerzity. Sbírka obsahuje také čtyřicet tisků portrétů osmanských vojáků v Palestině z první světové války. Tyto fotografie byly zjevně určeny k propagandě osmanských ozbrojených sil, jak uvádí Badr al-Hajj.[1] Ruth Raad, Khalilova dcera, uvedla, že její otec byl přítelem vojenského guvernéra Sýrie pod osmanskou vládou Džamála Paši, který usnadnil Raadův přístup na egyptsko- palestinskou frontu.[1]
Raad také vyráběl pohlednice pro turisty. Moderní učenci, jako Annelies Moors, se staví kriticky k prezentaci palestinských Arabů a upozorňuje, že „časté používání biblické konotace, které popisuje jejich životy jako statické,“ tedy, které vyhovují orientalismu charakterizující západní pohlednici vylíčení těch druhých„[Pozn. 2][5]
Akademici, kteří podporovali palestinský národní boj, jako například Bader Al Haj, Walid Khalidi a Elias Sanbar, Khalila Raada kritizovali za jeho fotografie ukazující život v zemi, kritizovali jej, že pomáhá „sionistické“ propagandě. Anneliese Moors, nizozemská výzkumnice, uvedla v reakci na akademiky, kteří podpořili palestinský národní boj, byla přesvědčena, že některé Raadovy fotografie měly konotace z Bible nebo Nového zákona, což dodávalo legitimitu postavám na fotografiích a jejich životům. Moors i izraelská kurátorka Rona Sela však zdůrazňují, že Raad nejprve fotografoval pro komerční a turistické účely. Aby vysvětlila svůj názor, Rona Sela uvedla, že Raad „postrádal politické povědomí“ a přizpůsobil se vzorům, které vypadaly jako „koloniální“ stereotyp, což mělo přímý účinek z písma Křesťanů a Židů. Kromě několika politických shromáždění fotograf během aktivní fotografické éry ve své práci konflikt mezi Araby a Židy nespecifikoval.
,_1933.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
