Homér
starořecký epický básnik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury. Jeho jméno podle Wolfganga Schadewaldta znamenalo „záruka či rukojmí“, [1] podle starověkého historika Efora od jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν (ho mé horón) – „nevidící“, jako „Slepý“. Krom obou eposů se mu také připisují tzv. Homérské hymny, směšnohrdinský epos Batrachomyomachia (Válka žab a myší) parodující Ilias, lyrické básně na oslavu antických božstev, epigramy a další zlomky.
Homér | |
---|---|
Homérova podoba v představě helénistického sochaře | |
Rodné jméno | Ὅμηρος |
Úmrtí | Ios |
Povolání | básník, autor a spisovatel |
Národnost | řecká |
Období | pravděpodobně počátek osmého století př. n. l. |
Žánr | epos |
Témata | řecká literatura |
Významná díla | Ilias, Odysseia, Homérské hymny, Žabomyší válka |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Homérská otázka je už od starověku řešený spor o Homérově autorství obou eposů, jeho životě i o tom, zda je postavou historickou nebo jen legendární. Dnes se obvykle předpokládá, že díla vycházejí ze starší ústní tradice a jejich podoba pochází z raného archaického období (cca 8. století př. n. l.) a Odysseia je mladší než Ilias. Básně jsou psány archaickým, tzv. homérským jazykem ve verších zvaných daktylský hexametr a jejich obsah se váže k trojské válce, která se hypoteticky datuje do začátku temného období (12. století př. n. l.). Proto se také hovoří o homérském období, homérském náboženství apod.