řecký ostrov From Wikipedia, the free encyclopedia
Chios (druhý pád Chiu, řecky: Χίος) je ostrov na severovýchodě Egejského moře blízko pobřeží Malé Asie patřící Řecku. Mezi řeckými ostrovy je pátý největší. Spolu s okolními malými neobydlenými ostrůvky tvoří stejnojmennou obec. Spolu s ostrovy Inousses a Psara je součástí stejnojmenné regionální jednotky v kraji Severní Egeis. V hlavním městě Chios žije téměř polovina obyvatel ostrova.
Chios | |
---|---|
Χίος (řecky) | |
Lokalizace | Egejské moře |
Stát | Řecko |
• kraj | Severní Egeis |
• regionální jednotka | Chios |
• obec | Chios |
• obecní jednotka | 8 |
• komunita | 58 |
• sídla | 123 (134)[1] |
Topografie | |
Rozloha | 842,5 km² |
Zeměpisné souřadnice | 38°24′ s. š., 26°1′ v. d. |
Nejvyšší vrchol | Agios Ilias (1297 m n. m.) |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 51 390 (2011[2]) |
Hustota zalidnění | 61 obyv./km² |
Největší sídlo | Chios |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V obci žilo v roce 2011 51 390[2] obyvatel. Obec Chios se člení na osm obecních jednotek, které se dále skládají z komunit a ty z jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek a komunit.
Jeho rozloha činí 842 km² a délka jeho pobřeží je 213 km. Vzdálenost k tureckému pobřeží je mezi 7 km až 13 km. Souostroví Inousses leží asi dva kilometry od severovýchodního pobřeží. Ostrov Psara je asi 20 km západně od severozápadního pobřeží. Ostrov Lesbos je 48 km severně a ostrov Ikaria 58 km jižně. Maximální délka ostrova je 51 km od mysu Masticho (Ακρωτήριο Μάστιχο) na jihu k mysu Epanochoro (Ακρωτήριο Επανωχώρω) na severu. Šířka od východu k západu ostrova se pohybuje mezi asi 29 km na severu ostrova k téměř 13 km ve středu ostrova.
Pobřeží Chiosu se vyznačuje několika velkými a otevřenými zátokami. Severní pobřeží je strmé, severovýchodní nabízí dva chráněné přístavy. Hlavní přístav a většina kotvišť na ostrově leží podél východního pobřeží, kde jsou chráněny pobřežím Malé Asie. Na jihovýchodě se nachází zátoka Megas Limionas (Όρμος Μέγα Λιμιώνα) a zátoka Kalamoti (Όρμος Καλαμοτής). Západně od mysu Masticho (Ακρωτήριο Μάστιχο) je mys Oura (Ακρωτήριο Ουρά), jižní cíp ostrova. Pobřeží je zde více členěno četnými malými přístavními zátokami a mysy.
Nejvyšší hora Agios Ilias (Άγιο Ηλία) v severním horském masivu Pelineon (Πελινναίο) má nadmořskou výšku 1297 m. Na Chiosu nejsou žádné řeky.
Ostrov má typické středomořské klima. Severní nebo severozápadní větry udržují v létě příjemné teploty, které nepřekračují 28 nebo 29 °C. Zima je mírná.
V roce 201 př. n. l. se u ostrova odehrála námořní bitva, ve které Rhoďané a jejich spojenci porazili makedonské loďstvo. 23. července 1319 tu řádová flota johanitů zničila flotu západoanatolského Ajdanského bejliku (knížectví) v námořní bitvě - viz Bitva u ostrova Chios (1319). Do roku 1566 patřil Chios Janovské republice.
V roce 1770 se u ostrova strhla námořní bitva mezi Turky a Rusy. Rusové protivníka naprosto zdecimovali a smlouvou z Küçük Kaynarca si vynutili značné turecké ústupky v oblasti Černého moře, mimo jiné i svobodný průjezd Bosporem pro lodě plavící se pod ruskou vlajkou.
Během řecké války za nezávislost bylo v dubnu 1822 ze 100 000 obyvatel Chiosu okolo 90 000 ostrovanů povražděno nebo zotročeno osmanskými Turky.[3]
Ostrov Chios je známý jako významný producent mastichy, pryskyřice řečíku lentišku.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.