From Wikipedia, the free encyclopedia
Fotografie přírody zahrnuje širokou škálu fotografie snímané venku a obsahuje snímky přírodních prvků jako krajina, divoká příroda, rostliny a detailní záběry přírodních scén a textur. Fotografie přírody klade větší důraz na estetickou hodnotu snímku, než klade například žurnalistická fotografie nebo dokumentární fotografie.
Fotografie tohoto typu jsou publikovány ve vědeckých, cestovatelských a kulturních časopisech jako jsou například National Geographic Magazine a Audubon Magazine a v mnoha dalších specializovaných časopisech jako například Outdoor Photographer nebo Nature's Best Photography. V České republice se krajinářské fotografii věnuje také časopis Photolife.
Kompozice fotografie krajiny vychází z malířství a rozděluje snímek do tří plánů. V prvním plánu se nachází zajímavé nebo výrazné popředí, detail nebo prvek, který zajímavě otevírá pohled do krajiny. První plán navozuje hloubku prostoru. Do druhého plánu fotograf umísťuje hlavní prvky snímku. Jedná se o nejobsažnější část snímku. Fotograf může využít vzdušnou nebo barevnou perspektivu, zobrazení perspektivy pomocí sbíhajících se linií, zobrazení diagonály, rozdílné velikosti různě vzdálených objektů nebo křivky "S" tekoucí vody nebo silnice. Snímek uzavírá třetí plán vzdálenějším obzorem (hory, lesy). Nejméně je působivé umístění horizontu uprostřed snímku. Posunutím horizontu na horní okraj snímku (vysoký horizont) potlačíme vzdálenější objekty a zvýrazníme blízké objekty a popředí. Umístění horizontu v dolní části snímku (nízký horizont) zdůrazňuje prostor a dálky. Přítomnost a charakter mraků musí odpovídat a dokreslovat náladu snímku.
Přítomnost (nebo absence) barvy je i není pro fotografii přírody podstatná. Ansel Adams (1902 - 1984) je známý svými vynikajícími černobílými snímky krajin, které i dnes obstojí z hlediska kvality. Galen Rowell vychvaluje fotografické filmy Fuji Velvia pro jejich pestrost, syté barvy a říká "Kdo by chtěl dělat zasmušilé obrázky stejně jako před sto lety?" [1]
Krajina se snímá obvykle objektivem s maximální hloubkou ostrosti (s clonou 11 - 22) a ze stativu. Mnoho fotografů stále používá střední nebo velký formát filmu, aby zaznamenali co nejvíce detailů.
Makrofotografie je fotografování detailů zblízka s měřítkem zobrazení přibližně od 1:2 až do měřítka 30:1. Jako měřítko zobrazení se označuje poměr velikosti předmětu a jeho obrazu na filmu nebo snímači.
Fotografie krajiny je jeden z nejstarších fotografických žánrů. Záběr krajiny by měl být pořízen za takového osvětlení, který zdůrazní estetické kvality prvků v krajině. Snímek může mít vhodnou stafáž. K fotografii krajiny má blízko krajinné umění (tzv. land-art), které uplatňuje přechod z ateliérů do přírody. I tento druh umění má svůj předobraz v historii. Od visutých zahrad královny Semiramidy, přes parky s keřovými bludišti, skrze přísně vymezené francouzské zahrady, k čínským nebo japonským klášterním zahradám. U nás byl průkopníkem Ladislav Novák, dnes ho následuje Jan Šimek a Jan Pohribný.
Fotografování divoké přírody je zaměřeno například na zachycení zajímavých zvířat v akci, například při boji, lovu nebo v pohybu.
Robert John Welch (1859–1936) byl irský fotograf, který se zajímal o přírodopis, zejména o měkkýše. V roce 1923 mu jako uznání jeho práce udělila univerzita Queen's University Belfast čestný titul Master of Science.
N. A. Naseer (* 10. června 1962
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
