Inhalační anestetika dělíme na anestetické plyny a prchavá anestetika. Zavádějí se do dýchacích cest aplic nemocného. Odtud přestupují přes alveolokapilární membránu do krve, která je distribuuje kmozku adalším orgánům. Rychlost nástupu anestezie závisí kromě fyzikálních achemických vlastností anestetika ina ventilačních, difuzních aperfuzních podmínkách plic (na větrání arozvodu směsi, stavu alveolokapilární membrány aprokrvení plic). Po ukončení přívodu anestetik jsou tato částečně vnezměněné formě vylučována plícemi (vydýchána), částečně procházejí biotransformací vjátrech ajejich metabolity jsou vylučovány ledvinami, částečně ižlučí.
oxid dusný (N2O, rajský plyn) – je nejpoužívanějším plynným anestetikem. Jedná se obezbarvý plyn nasládlé chuti. Láhve, vnichž je částečně vkapalném skupenství skladován, mají modrý pruh. Plyn má slabé anestetické avýraznější analgetické vlastnosti, nedráždí dýchací cesty. Je součástí nosné směsi pro prchavá anestetika. Dlouhodobé působení může vyvolat dřeňový útlum aporuchy imunity.
cyklopropan – je potentním inhalačním anestetikem, ale pro svoji vysokou výbušnost byl prakticky opuštěn.
kyslík (O2) – je nezbytnou součástí dýchací směsi. Je přechováván vtlakových lahvích sbílým pruhem při tlaku 15–20MPa.
helium (He) – je vzácný inertní plyn. Někdy bývá přidáván do dýchacích směsí ke zlepšení průtokových poměrů při obstrukční či spastické bronchopulmonální chorobě („ředí“ dýchací směs).
Prchavá (volatilní) anestetika
Jedná se opáry těkavých kapalin, které jsou zaváděny do dýchacích směsí. Pro přesné dávkování par těkavých anestetik byly vyvinuty speciální odpařovače:
kvalitativní (pro každé anestetikum zvláštní odpařovač)
termokompenzované (dávají konstantní koncentraci par při změnách okolní teploty)
Současná prchavá anestetika, která mají malou bezpečnostní šíři, tj. rozdíl mezi MAC (minimální alveolární koncentrace anestetika) asmrtelnou koncentrací LC, nelze bez takto konstruovaných odpařovačů bezpečně podávat.
Zdříve užívaných prchavých anestetik je možno uvést chlorethan, ethylen, divinylether, chloroform, trichlorethylen amethoxyfluran. Vzemích tzv. třetího světa se používá diethylether (býval ceněn pro svoji velkou bezpečnostní šíři apro svalovou relaxaci, kterou navozoval).
halotan (CF3CHClBr) – byl dlouhodobě nejrozšířenějším prchavým anestetikem, které se v současné době pro své nežádoucí účinky již dále nevyrábí. Byl syntetizován vroce 1951 aod roku 1955 je klinicky používán. Nedráždí dýchací cesty asnižuje jejich sekreci, poměrně příjemně voní amá bronchodilatační účinky. Snižuje srdeční frekvenci asílu stahu. Způsobuje žilní amírné tepenné rozšíření průsvitu. Výsledkem je pokles krevního tlaku. Po opakovaném podání byla popsána poškození jater (profesionální poškození samotných anesteziologů).
enfluran (CHFCl-CF2-O-CHF2) aisofluran (CF3-CHCl-O-CHF2) – jsou isomery. Jedná se ostabilní sloučeniny séterovou vazbou.
sevofluran ((CF3)2CH-O-CH2F) – v současné době čím dál více používaný jako základní anestetikum. Limitací použití je hlavně vyšší cena.
desfluran (CF3-CHF-O-CHF2) – liší se od isofluranu jen záměnou fluoru za chlor.
Anestetikum se zavádí do žíly, odkud je krví zaneseno do cílového orgánu – mozku. Rychlý nástup anestezie je dán vysokým prokrvením mozkové tkáně. Rychlé probouzení je pak důsledkem přerozdělení anestetika nejdříve do tkáně svalové asekundárně ido tkáně tukové (tzv. primární asekundární odliv). Nejčastěji jsou nitrožilní anestetika užívána kvedení anestezie pro krátké operační či léčebné výkony.
thiopental – Je nejpoužívanějším anestetickým barbiturátem na celém světě. Dodává se ve formě prachu. Ten se před užitím zředí do 2,5% roztoku, jehož doba skladování je maximálně 24hodin. Má silné hypnotické účinky amalý analgetický efekt, je také silným antikonvulsivem, snižuje dýchání asnižuje srdeční sílu stahu, čímž navozuje pokles krevního tlaku. Absolutním zákazem jeho podání (kontraindikací) je porfyrie. Thiopental je široce užíván zejména knitrožilnímu úvodu do celkové anestezie.
Imidazolové látky
etomidát – je alternativou kthiopentalu, vhodný zejména pro vyšší věkové kategorie skardiologickými komplikacemi.
Alkylované fenoly
propofol – je také alternativou kthiopentalu, navíc nemá kumulační efekt (nehromadí se vtkáních).
propanidid – byl opuštěn pro vysoký výskyt vedlejších účinků.
Fencyklidiny
ketamin – jako jediné nitrožilní anestetikum zvyšuje krevní tlak, je vhodné pro úvod do celkové anestezie ušokových stavů. Dále se aplikuje urizikových nemocných, vdětské anesteziologii, při opakovaných operacích popálených akanalgezii na místě dopravních nehod. Anestezie pomocí ketaminu je nazývána disociativní anestezií, protože netlumí celou CNS, ale pouze brání korovému zpracování bolesti, tedy rozděluje (disociuje) mozkovou kůru od podkoří.
Další podávaná léčiva
Znitrožilních látek jsou pro účely celkové doplňované anestezie používána idalší farmaka se sedativním nebo analgetickým účinkem, například:
analgetika – jsou látky přírodní či syntetické svýrazným protibolestivým účinkem. Jedná se omorfin, což je přírodní alkaloid, který se využívá při pooperačních analgeziích. Od něj byla odvozena další opiátová analgetika (pethidin, kodein). Pro peroperační analgezii (vprůběhu operace) jsou využívána syntetická anestetika fentanyl, alfentanil, remifentanil asufentanil. Pro pooperační analgezii jsou indikovány buprenorfin, pentazocin analbuphin. Účinek analgetik je možné zrušit antidotemnaloxonem.
benzodiazepiny – jsou látky s výrazným anxiolytickým účinkem (proti úzkosti) avedlejším efektem sedativním ahypnotickým. Navíc vyvolávají amnézii (zapomínání). Jsou používány před, při ipo operaci. Patří sem diazepam amidazolam, jejich antidotem je flumazenil.
neuroleptika – jsou látky, které vyvolávají stav potlačené spontánní pohyblivosti, nezájmu ookolí, potlačení afektivity aemocionality. Zachovávají centrální amíšní reflexy, stejně jako intelektuální funkce. Vdůsledku jejich působení se lze setkat stzv. Ondinovým syndromem, tj. stavem, kdy nemocný při vědomí zapomene dýchat. Řadíme sem droperidol ahaloperidol. Pro kombinaci analgetika fentanylu aneuroleptika droperidolu je zaveden termín neuroleptanestezie.
fenothiaziny – podobají se neuroleptikům, mají sedativní účinek. Hlavními zástupci jsou chlorpromazin apromethazin. Nejčastější použití je ve fázi předoperační.
Svalová relaxancia
Jsou podávána kzajištění operačního výkonu ausnadnění umělé plicní ventilace během operace. Dle mechanismu účinku je dělíme na:
depolarizující – vyvolávají trvalou depolarizaci nervosvalové ploténky obsazením acetylcholinového receptoru. Nejvíce se používá suxamethonium, jehož účinek je krátký. Nemá antidotum.
nedepolarizující (kompetitivni inhibitory) – obsazují acetycholinový receptor, aniž depolarizují nervosvalovou ploténku. Nevyvolávají tedy na rozdíl od předešlé skupiny fascikulace (krátkodobé svalové záškuby). Antidotem je neostigmin. Patří sem tubokurarin, vekuronium, pipecuronium, allkuronium, pancuronium aatrakurium.
Nitrosvalová anestezie
Vsoučasnosti je aplikována pouze vrámci disociativní anestezie ketaminem, většinou pro krátké výkony udětí apopálených.
Rektální anestezie
Je používána zřídka. Téměř výlučně se sní setkáváme udětských pacientů, nebo pro základní utlumení při diagnostických vyšetřeních (RTG, CT, MR) aradioterapii.
Perorální anestezie
Byla zkoušena pomocí ketaminu. Pro děti byla vyrobena např. fentanylová lízátka.
Literatura
Tvrdek, Miroslav et al.: Úvod do obecné chirurgie. Praha: Karolinum 1994. ISBN80-7066-840-7