ചില ചെറിയ മത്സ്യങ്ങളെ കുറിക്കുന്ന സാധാരണ പേര് From Wikipedia, the free encyclopedia
ലോകത്തിൽ ഏറ്റവുമധികം പിടിക്കപ്പെടുന്ന ഭക്ഷ്യയോഗ്യമായ കടൽ മത്സ്യമാണ് മത്തി. അഥവാ ചാള (Sardine). അഞ്ചുജനുസുകളിലായി 21 ൽക്കൂടുതൽ വിഭാഗത്തിൽപ്പെട്ട മത്സ്യങ്ങളെ ഈ നാമത്തിൽ വിളിക്കുന്നു . ഹെറിംഗ് വിഭാഗത്തിൽ ക്ലൂപ്പൈഡേ (Clupeidae) കുടുംബത്തിൽപ്പെട്ട മൽസ്യങ്ങളാണിവ. മത്സ്യബന്ധനത്തിലൂടെ ലഭിക്കുന്ന മത്സ്യയിനങ്ങളിൽ മൂന്നിലൊന്നുഭാഗവും മത്തിയാണ്.[1] സാധാരണക്കാരുടെ മത്സ്യമെന്ന അർത്ഥത്തിൽ 'പാവപ്പെട്ടവന്റെ മത്സ്യം' എന്നും മത്തി അറിയപ്പെടുന്നു. ഇംഗ്ലീഷിൽ സാർഡൈൻ (Sardine) എന്നതുകൂടാതെ പ്ലിച്ചാർഡ് (pilchard) എന്നപേരിലും ഈ മത്സ്യം അറിയപ്പെടുന്നു. സാർഡിനിയ ദ്വീപിനുസമീപം ഇവയെ കണ്ടെത്തിയതാണ്, ഇവയ്ക്ക് സാർഡൈൻ എന്ന പേരുവരാൻ കാരണം.[2] ലോകത്ത് ഏറ്റവുമധികം മത്തി ലഭിക്കുന്നത് ആഫ്രിക്കൻരാജ്യമായ മൊറോക്കോയുടെ തീരത്താണ്. അറ്റലാന്റിക് സമുദ്രവും പസഫിക് സമുദ്രവും മത്തിയുടെ മുഖ്യ ഉറവിടങ്ങളാണ്.[3] പൊള്ളിച്ചും വറുത്തും അച്ചാർ ആക്കിയും മറ്റും മത്തി വിവിധരൂപത്തിൽ മനുഷ്യർ ഉപയോഗിക്കാറുണ്ട്. ഇവ ക്ലൂപിഡേ (Clupeidae)കുടുംബത്തിലെ ഹെറിംഗ് (herring)വർഗ്ഗത്തിൽപെടുന്നു.[4][5]ജലോപരിതലത്തിൽ കൂട്ടമായിക്കാണപ്പെടുന്ന ഇവയുടെ മുഖ്യഭക്ഷണം ഫ്രജിലേറിയ എന്ന ഉത്പ്ലവജീവിയാണ്.
മത്തി | |
---|---|
ശാസ്ത്രീയ വർഗ്ഗീകരണം | |
കിങ്ഡം: | |
Phylum: | |
Class: | |
Order: | Clupeiformes |
Family: | Clupeidae |
Subfamily: | Clupeinae |
Alliance: | Sardine |
genera | |
|
മെച്ചപ്പെട്ട ഹൃദയാരോഗ്യം നിലനിർത്താൻ സഹായിക്കുന്ന ഒമേഗ-3 ഫാറ്റി ആസിഡിനാൽ സമ്പുഷ്ടമാണ് മത്തി. പതിവായി ഒമേഗ-3 ഫാറ്റി ആസിഡ് അടങ്ങിയ ഭക്ഷണങ്ങൾ കഴിക്കുന്നത് അൽഷൈമേഴ്സ് രോഗം വരാതിരിക്കാൻ സഹായിക്കുമെന്ന് സമീപകാല പഠനങ്ങൾ പറയുന്നു.
[6] ഒമേഗ-3 കൂടാതെ ജീവകം ഡി, കാൽസ്യം, ബി12, മാംസ്യം എന്നിവയും മത്തിയിൽ അടങ്ങിയിട്ടുണ്ട്.[7] പ്രതിദിനം സാധാരണ കഴിക്കുന്ന മത്തിയിൽ നിന്ന് 13 ശതമാനം ജീവകം ബി 12 ലഭിക്കുന്നു.
വാണിജ്യപരമായി പ്രാധാന്യം ഉള്ള മത്തികൾ | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Genus | Common name | Scientific name | Max. length | Common length | Max. mass | Max. age years |
Trophic level |
Fish Base |
FAO | ITIS | IUCN status | |||
cm | in | cm | in | g | oz | |||||||||
Sardina | European pilchard* | Sardina pilchardus (Walbaum, 1792) | 27.5 | 10.8 | 20.0 | 7.9 | 15 | 3.05 | [8] | [9] | [10] | |||
Sardinops | South American pilchard | Sardinops sagax (Jenyns, 1842) | 39.5 | 15.6 | 20.0 | 7.9 | 490 | 17 | 25 | 2.43 | [11] | [12] | [13] | |
Japanese pilchard[note 1] | Sardinops melanostictus (Schlegel, 1846) | [15] | [16] | [17] | ||||||||||
Californian pilchard[note 1] | Sardinops caeruleus (Girard, 1854) | [18] | [19] | [20] | ||||||||||
southern African pilchard[note 1] | Sardinops ocellatus (Pappe, 1854) | [21] | [22] | [23] | ||||||||||
Sardinella | Bali sardinella | Sardinella lemuru (Bleeker, 1853) | 23 | 9.1 | 20 | 7.9 | [24] | [25] | [26] | |||||
Brazilian sardinella | Sardinella brasiliensis (Steindachner, 1879) | 3.10 | [27] | [28] | [29] | |||||||||
Japanese sardinella | Sardinella zunasi (Bleeker, 1854) | 3.12 | [30] | [31] | [32] | |||||||||
Indian oil sardine | Sardinella longiceps (Valenciennes, 1847) | 2.41 | [33] | [34] | [35] | [36] | ||||||||
Goldstripe sardinella | Sardinella gibbosa (Bleeker, 1849) | 2.85 | [37] | [38] | [39] | |||||||||
Round sardinella | Sardinella aurita (Valenciennes, 1847) | 3.40 | [40] | [41] | [42] | |||||||||
Madeiran sardinella | Sardinella maderensis (Lowe, 1839) | 3.20 | [43] | [44] | [45] | |||||||||
Dussumieria | Rainbow Sardine | Dussumieria acuta (Valenciennes, 1847) | 20 | 7.9 | 3.40 | [46] | [47] | [48] |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.