From Wikipedia, the free encyclopedia
Angóla, héra tee niko Tavakuairetã Angóla (peroñe'ẽme, República de Angola),[8] ha'e peteĩ tetã hekosãsóva ojajuhúva Áfrika vorekue yvyvoguápe ha oñohembe'ýva Namíviare ñemby gotyo, Sámbia ñemby kuarahyresẽ ngotyo, Kóngo Jekopytyjoja Retã yvate gotyo ha Tavakuairetã Kóngo yvate kuarahyreike gotyo, paraguasu Atlántiko rembe'y katu ojejuhu kuarahyreike gotyo. Itavusu hína Luánda ha ko tetã okápe yvate gotyo ojejuhu yvy vorekue hérava Kavínda.[9]
Angola | ||||
---|---|---|---|---|
Tetã oĩva Áfrika Joajúpe[1] | ||||
| ||||
Tetã ñe'ẽ akã: Virtus Unita Fortior (Latinañe'ẽ: «Tekoporã ijoajúva imbareteve») | ||||
Tetã Momorãhéi: Angola Avante (portugués: 'Angóla, tenonde gotyo') | ||||
Tavusu (ha táva tuichavéva) | Luánda | |||
Ñe'ẽ tee | Peroñe'ẽ | |||
• Cooficiales | Kikongo, Chokwe, Umbundu, Kimbundu, Nganguela, Kwanyama ha Angóla ñe'ẽnguéra | |||
Tetãygua réra | Angoleño, -ña[2] | |||
Tekuái reko | Mburuvicharape | |||
• Mburuvicha | João Lourenço | |||
• Omyengoviáva | Esperança da Costa | |||
Tetã Amandaje | Asamblea Nacional de Angola | |||
Sãso • Ñemosãso • Tetarã Retã • Tavakuairetã |
Poytugágui 25 jasyrundy 1974 11 jasypateĩ 1975 25 jasypoapy 1992 | |||
Yvy apekue | Ñemoĩha 23.º | |||
• Opaite | 1 246 700 km²[3] | |||
• Y (%) | 0[4] | |||
Tembe'y | 5369 km[4] | |||
Y rembe'y | 1600 km[4] | |||
Yvyty yvatevéva | Morro do Moco | |||
Ava hetakue | Ñemoĩha 42.º | |||
• Estimación | 36684212 hab. (2023)[5] | |||
• Typy'ũ (est.) | 28,5 hab./km² | |||
PIB (PPA) | Ñemoĩha 64.º | |||
• Opaite (2017) | 193.935 millones dólares[6] | |||
• Per cápita | 6.881 dólares[6] | |||
PIB (nominal) | Ñemoĩha 63.º | |||
• Opaite (2019) | 92 191 millones dólar[6] | |||
• Per cápita | 3.793 dólar[6] | |||
IDH (2021) | 0,586[7] (148.º) – Medio[7] | |||
Viru | Kwanza (AOA) | |||
Ára | UTC -1 a + 1 | |||
ISO Jehero | 024 / AGO / AO | |||
Tetã renda tee Ñandutíme |
.ao | |||
Tetã pumbyry papapy |
+244 | |||
Tetã puhoe papapy |
D2A-D3Z | |||
COI Jehero | ANG | |||
Opaite Tetã Yvýgui | ||||
[editar datos en Wikidata] |
Umíva Poytuga pegua omopu'ã va'ekue hekoharã Angóla rembe'y paraguasúpe sa'ary XVI guive ha upépe oiko umi Angóla ypykuévandi. Sa'ary XIX pukukuévo, umi Poytugagua ipu'akave Angólape ha oikepa tetã mbytépe, upéicha ojapo hikuái ikolónia, jepémo ndaikatúi ipu'akaite ohenonde'a peve umi Mbundakuérare ary 1920 jave ha omoinge rire ka'irãime imburuvichavete Mwene Mbandu Kapova I.
Angóla oñemosãso Poytuga poguýgui ára 11 jasypateĩ 1975,[10] oiko rire ñorairõ mbuku vaíva (ojepysóva 1961 guive amo 1975 peve).[11] Jepémo, isãsopa rire, ko tetã ojehecha jey ñorairõ guasúpe oikokuévo Angóla retãygua ñorairõ, oñepyrũ ary 1975 ha opa 2002 jave,[12] ombojetu'u va'ekue ko ñorairõme umi ipiretĩva Yvyáfrika apartheid pegua oporomboykéva ipiresa'ýre ha upe dictador Mobutu Sese Seko tetã Sáire pegua. Angóla yvy guýpe henyhẽmba kuarepotígui ha itakyrágui, imba'ehetave arykuéra 1990 guive, tuichaitépe opa rire ñorairõ guasu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.