stařec

See also: starec

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech stařec, from Proto-Slavic *starьcь. By surface analysis, starý +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstar̝ɛt͡s]

Noun

stařec m anim (female equivalent stařena)

1. old man

   Synonyms: stařík, děd, dědek, dědeček, kmet

   Antonyms: mladík, stařena

Declension

	singular	plural
nominative	stařec	starci
genitive	starce	starců
dative	starcovi, starci	starcům
accusative	starce	starce
vocative	starče	starci
locative	starcovi, starci	starcích
instrumental	starcem	starci

Declension of stařec (soft masculine animate reducible irreg-stem)

Related terms

• stařecký
• stařena
• stařenka
• stařík

 

Further reading

• “stařec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “stařec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “stařec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *starьcь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈstar̝ɛt͡s/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈstar̝ɛt͡s/

Noun

stařec m pers

1. old man
2. superior

Declension

	singular	dual	plural
nominative	stařec	starcě	starci, starcové
genitive	starcě	starcú	starcóv
dative	starcu, starcovi	starcoma	starcóm
accusative	starcě	starcě	starcě
vocative	starcu	starcě	starci, starcové
locative	starcu, starcovi	starcú	starcích
instrumental	starcem	starcoma	starci

Declension of stařec (soft o-stem irreg-stem)

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• starý

 

Descendants

• Czech: stařec

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “stařec”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění