Verb
stříkat impf (perfective stříknout or postříkat)
- to splatter, to splash (to disperse a fluid suddenly)
- to splatter (to cause something to splatter)
Conjugation
More information Infinitive, Active adjective ...
| Infinitive |
stříkat, stříkati |
Active adjective |
stříkající |
|---|
| Verbal noun |
— |
Passive adjective |
— |
Close
More information Present forms, indicative ...
| Present forms | indicative | imperative |
|---|
| singular | plural | singular | plural |
| 1st person |
stříkám | stříkáme | — | stříkejme |
| 2nd person |
stříkáš | stříkáte | stříkej | stříkejte |
| 3rd person |
stříká | stříkají | — | — |
Close
More information Participles, Past participles ...
| Participles | Past participles | Passive participles |
|---|
| singular | plural | singular | plural |
| masculine animate |
stříkal | stříkali | stříkán | stříkáni |
| masculine inanimate |
stříkaly | stříkány |
| feminine |
stříkala | stříkána |
| neuter |
stříkalo | stříkala | stříkáno | stříkána |
Close
More information Transgressives, present ...
| Transgressives |
present |
past |
|---|
| masculine singular |
stříkaje | — |
| feminine + neuter singular |
stříkajíc | — |
| plural |
stříkajíce | — |
Close
Conjugation
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stříkat. |
Further reading
- “stříkati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “stříkati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “stříkat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)