Šestá křížová výprava
From Wikipedia, the free encyclopedia
Šestá křížová výprava (v němčině známa jako Kreuzzug Friedrichs II., tj. křížová výprava Fridricha II.) bylo vojenské tažení římsko-německého císaře Fridricha II. Štaufského, uskutečněné v letech 1228–1229. Ke křížové výpravě se císař zavázal již roku 1215, ale do Egypta k páté křížové výpravě se osobně nakonec nedostavil. Vnitropolitické záležitosti a spory s papeži jej zdržovaly na Sicílii, až nakonec roku 1225 přislíbil papeži Honoriu III., že do dvou let vytáhne na Východ.
Šestá křížová výprava | |||
---|---|---|---|
konflikt: Křížové výpravy | |||
Císař Friedrich II. spolu s Ludvíkem IV. Durynským na křížové výpravě, mozaika z komnaty ve Wartburgu o životě Alžběty Uherské | |||
Trvání | 1228–1229 | ||
Místo | Kypr, Palestina | ||
Výsledek | úspěšné vyjednání předání Jeruzaléma a dalších území do křižáckých rukou | ||
Změny území | Jeruzalém, Nazaret, Sidón, Jaffa a Betlém vráceny křižákům | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Německé loďstvo v srpnu 1227 skutečně ze Sicílie vyrazilo, ale Fridrich se kvůli nemoci po cestě zdržel, za což jej Řehoř IX., který Fridricha podezříval, že výpravu chce opět odložit, exkomunikoval. Fridrich papežův verdikt ignoroval a když se uzdravil, pokračoval v cestě do Palestiny. Císařova exkomunikace však měla na výpravu neblahé následky; obrovská německá armáda, která dorazila do Palestiny, posléze odmítla následovat exkomunikovaného císaře. Rovněž palestinští baroni, templáři a johanité se od Fridricha odvrátili. Pouze Řád německých rytířů zůstal císaři věrný.
Fridrichovým protějškem se stal egyptský sultán al-Kámil. Fridrich, který se kvůli exkomunikaci nacházel ve složitém postavení vůči domácím baronům, nechtěl v Palestině vést dlouhou válku a dal přednost diplomacii. Al-Kámil měl napjaté vztahy se svými příbuznými, kteří vládli Sýrii, a proto byl jednání přístupný. Fridrichovi se nakonec podařilo pro Jeruzalémské království získat rozsáhlá území v palestinském vnitrozemí (včetně samotného Jeruzaléma. Fridrich se tam sám korunoval jeruzalémským králem a ještě vyjednal desetileté příměří. Jeho úspěchy však nenašly odezvu ani u papeže, ani u křižáckých baronů. Fridrich opustil Palestinu roku 1229, křižácké Zámoří upadlo do chaosu občanských válek a když vypršelo příměří vyjednané Fridrichem, muslimové rychle galilejské vnitrozemí dobyli zpět. Padl také Jeruzalém a křižákům už se nepodařilo dobýt ho zpět.