Čáp bílý
druh ptáka rodu Ciconia / From Wikipedia, the free encyclopedia
Čáp bílý (Ciconia ciconia) je velký druh ptáka z čeledi čápovitých (Ciconiidae), který je v Evropě široce znám díky stavění velkých hnízd na lidských stavbách jako jsou opuštěné komíny, střechy budov, kostelní věže nebo sloupy vysokého napětí. Čáp bílý se dělí na dva poddruhy. Subsp. ciconia hnízdí v Evropě včetně Česka, severozápadní Africe a Západní Asii, a zimuje v Africe, v menší míře i na jihu Evropy nebo západní Asii. Oproti tomu subsp. asiatica hnízdí ve střední Asii a zimuje na jihu Asie. Celková populace se odhaduje na cca 700 tisíc dospělých čápů, z čehož jen minimum (přes 2 tisíce) představují čápi středoasijského poddruhu asiatica. V Česku žije kolem 3000 čápů. Populace českých čápů je stabilní, světová populace je dokonce na vzestupu, nicméně místní populace mohou vykazovat klesavé trendy. Čápi jsou ohroženi hlavně nárazy do drátů elektrického napětí, dále např. úbytkem biotopu či nelegálním lovem. V minulosti čápi vymizeli z řady zemí včetně Spojeného království, Švýcarska, Švédska nebo Belgie. Do některých z těchto zemí se ale vrací díky reintrodukčním programům.
Čáp bílý | |
---|---|
Dospělý jedinec čápa bílého | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | čápi (Ciconiiformes) |
Čeleď | čápovití (Ciconiidae) |
Rod | čáp (Ciconia) |
Binomické jméno | |
Ciconia ciconia (Linnaeus, 1758) | |
Rozšíření čápa bílého s vyznačenými hnízdišti (zeleně), zimovišti (modře) a tahovými cestami (červeně) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Opeření čápů je převážně bílé, letky jsou černé a dlouhý špičatý zobák spolu s tenkýma dlouhýma nohama jsou nápadně červené. Délka těla dosahuje 95–110 cm a rozpětí křídel 180–218 cm. Čáp je potravní oportunista a složení jeho potravy se liší v závislosti na oblasti výskytu. Do jeho jídelníčku patří menší savci (hraboši, krtci), hmyz, žáby a žížaly, méně také plazi, plži, ryby, měkkýši, ptačí vejce i ptáčata jiných druhů ptáků nebo mršiny. Kořist vyhlíží za pomalé rozvážné chůze, na hlodavce někdy nehybně čeká u nor. K jeho hlavním predátorům patří velké druhy dravců, ve střední a východní Evropě je to hlavně orel mořský.
Čápi tvoří monogamní páry, které se rozmnožují každý rok. Staví si velká hnízda z klestí, jež se většinou nacházejí na lidských stavbách, méně na stromech nebo skalních římsách. Hnízdí jednou ročně od dubna do srpna. Snůška čítá nejčastěji 3–5, výjimečněji 1–7 bílých vajec o rozměrech 73×53 mm. Inkubuje samec i samice po dobu cca 33 dní. K prvnímu letu čápat dochází mezi 54.–70. dnem, úplné osamostatnění nastává za další 1–3 týdny. Může se dožít více než 39 let. Jediným hlasovým projevem čápů je syčení, mnohem typičtější je klapání zobáky, které čápi často používají na hnízdištích.
Zejména díky tomu, že čápi hnízdí v blízkosti lidských sídlišť, se již od pradávna objevují ve folklóru a pověstech. Snad nejznámější evropskou pověrou je, že čápi nosí děti. Česká pranostika konstatuje, že „na svatého Řehoře čáp letí za moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře“. Čáp bílý je národním ptákem Litvy, Polska a Běloruska a objevuje se ve znaku Haagu i řady jiných evropských měst. Pták široce pronikl rovněž do literatury a je ztvárněn na četných uměleckých dílech.