![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Flag_of_Switzerland_%2528Pantone%2529.svg/langcs-640px-Flag_of_Switzerland_%2528Pantone%2529.svg.png&w=640&q=50)
Švýcarsko
stát ve střední Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Švýcarsko,[pozn. 3] plným názvem Švýcarská konfederace,[pozn. 4] je vnitrozemský stát ležící na rozhraní západní, střední a jižní Evropy. Na severu sousedí s Německem a na východě s Rakouskem a Lichtenštejnskem, na jihu s Itálií a na západě s Francií. Švýcarsko má rozlohu 41 285 km² a geograficky se dělí na Švýcarskou plošinu, Alpy a pohoří Jura; Alpy sice zabírají větší část země, ale většina z necelých 9 milionů obyvatel země žije na Švýcarské plošině, kde se nacházejí největší města a hospodářská centra včetně Curychu, Ženevy a Basileje.[4]
Švýcarská konfederace Schweizerische Eidgenossenschaft Confédération suisse Confederazione Svizzera Confederaziun svizra Confoederatio Helvetica | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Schweizerpsalm (Švýcarský žalm) | |||
Motto Unus pro omnibus, omnes pro uno (Jeden za všechny, všichni za jednoho) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | žádné (de iure)[1] Bern (de facto)[pozn. 1] | ||
Rozloha | 41 285 km² (132. na světě) z toho 4,3 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Dufourspitze (4634 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +1 | ||
Poloha | 46°47′55″ s. š., 8°13′55″ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 8 902 308 [2] (99. na světě, 2023) | ||
Hustota zalidnění | 207 ob. / km² (48. na světě) | ||
HDI | ▬ 0,962 (velmi vysoký) (1. na světě, 2021) | ||
Jazyk | němčina 63 %[pozn. 2] francouzština 23 % italština 8 % rétorománština 0,5 % angličtina | ||
Náboženství | katolíci 34 % protestanti 23 % bez vyznání 29 % islám 5 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | Federativní stranická direktoriální republika s prvky přímé demokracie | ||
Vznik | 1. srpna 1291 (podle legendy z 19. století) | ||
Spolková rada | Viola Amherdová (prezidentka na rok 2024) Karin Keller-Sutter (viceprezidentka na rok 2024) Guy Parmelin Ignazio Cassis Albert Rösti Elisabeth Baume-Schneider Beat Jans Viktor Rossi, kancléř | ||
Rozhodování a reprezentace | předsedu vlády Švýcarsko nezná, vláda rozhoduje v konsensu nebo hlasováním, její rozhodnutí jsou ale podřízena lidu a parlamentu; reprezentační funkci federálního prezidenta vykonává, vedle svých dalších funkcí, každý rok jiný spolkový radní | ||
Měna | Švýcarský frank (CHF) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 89 537[3] USD (6. na světě, 2023) | ||
Giniho koeficient | 29,7 (2018) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 756 CHE CH | ||
MPZ | CH | ||
Telefonní předvolba | +41 | ||
Národní TLD | .ch | ||
![]() |
Švýcarsko vzniklo ze Staré švýcarské konfederace založené v pozdním středověku po sérii vojenských úspěchů proti Rakousku a Burgundsku; za zakládající dokument země je považována Federální smlouva z roku 1291. Švýcarská nezávislost na Svaté říši římské byla formálně uznána Vestfálským mírem v roce 1648. Od 16. století Švýcarsko zachovává politiku ozbrojené neutrality a od roku 1815 nevedlo žádnou mezinárodní válku. Do Organizace spojených národů vstoupilo teprve v roce 2002, ale vede aktivní zahraniční politiku, která zahrnuje časté zapojení do budování míru.[5]
Ve Švýcarsku vznikl Mezinárodní červený kříž a sídlí zde většina významných mezinárodních institucí včetně Světové obchodní organizace, Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) a Organizace spojených národů. Je zakládajícím členem Evropského sdružení volného obchodu, ale není součástí Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru ani eurozóny; je však součástí jednotného evropského trhu a schengenského prostoru. Švýcarsko je federativní republika složená z 26 kantonů, jejíž federální úřady sídlí v Bernu.[pozn. 1][6][7]
Švýcarsko patří k nejrozvinutějším zemím světa, má nejvyšší nominální bohatství na dospělou osobu[8] a osmý nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele,[9][10] od roku 2021 je na prvním místě v indexu lidského rozvoje a dosahuje vysokých výsledků také v několika mezinárodních ukazatelích, včetně hospodářské konkurenceschopnosti a demokratického vládnutí. Města jako Curych, Ženeva a Basilej patří k nejlepším z hlediska kvality života,[11][12] i když s jedněmi z nejvyšších životních nákladů.[13]
Skládá se ze čtyř hlavních jazykových a kulturních oblasti: Německé, francouzské, italské a retorománskou. Ačkoli většina Švýcarů mluví německy, národní identita je poměrně soudržná, protože má kořeny ve společném historickém pozadí, sdílených hodnotách, jako je federalismus a přímá demokracie,[14] a alpské symbolice.[15][16] Švýcarská identita přesahuje jazyk, etnickou příslušnost a náboženství, což vede k tomu, že Švýcarsko je označováno spíše jako Willensnation ("národ vůle") než jako národní stát.[17] Vzhledem ke své jazykové rozmanitosti je Švýcarsko známé pod několika oficiálními jmény: Schweiz (německy), Suisse (francouzsky); Svizzera (italsky) a Svizra (retorománsky). Na mincích a známkách se místo používaných jazyků používá latinský název Confoederatio Helvetica, často zkracovaný na „Helvetia“.