Černice (Horní Jiřetín)
část města Horní Jiřetín v okrese Most From Wikipedia, the free encyclopedia
Černice (německy Tschernitz) je místní část města Horní Jiřetín v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházejí se v nadmořské výšce 248 metrů, asi 1,5 km severovýchodním směrem od Horního Jiřetína. Do osady zajíždějí autobusy MHD č. 14 a 28.
| Černice | |
|---|---|
 Hlavní ulice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Horní Jiřetín |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′ s. š., 13°31′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 232 (2021)[1] |
| Katastrální území | Černice u Horního Jiřetína (7,0613 km²) |
| Nadmořská výška | 248 m n. m. |
| PSČ | 435 43 |
| Počet domů | 87 (2011)[2] |
  Černice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 43028 |
| Kód k. ú. | 643025 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ názvu vesnice je nejasný. Mohl by být odvozen z přídavného jména černá ve smyslu Černá voda, ale žádný takový potok není v Čechách znám. Jinou možností je odvození názvu ze jména osoby.[3] V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Cyrnin (1250), Czirnezin (1325),[4] Czrnicz (1409), Cžernicze (1516), Ssirymicz (1549), Czirnicze (1555), czirnicze (1561), „ves Cžjrniczy celou“ (1599) a Cžernicz (1787).[3]
První písemná zmínka o Černicích pochází až z roku 1250.[4] Před rokem 1848 byly Černice součástí lobkovického panství Nové Sedlo – Jezeří. Po roce 1850 se Černice staly osadou obce Nové Sedlo nad Bílinou (tehdy Novosedly) v okrese Chomutov, později byly osadou obce Albrechtice. Ve třicátých letech 20. století se osamostatnily. V roce 1960 se Černice staly součástí okresu Most a od tohoto roku se rovněž staly osadou Horního Jiřetína.
V 16. století tu působila zděná kamenečná huť, vybavená několika pecemi, z nichž každá byla vybavena šesti olověnými pánvemi. Huť zpracovávala kamenečné břidlice z místního naleziště a spolupracovala s podobným podnikem v nedalekých Kundraticích. V pecích se topilo uhlím z povrchového lomu mezi Kundraticemi a Podhůřím.[5] Roku 1680 (a snad už od roku 1647) hutě provozovali Lobkovicové, za nichž byl otevřen nový lom a otevřena odvodňovací štola, která odváděla vodu z dobývek na úbočí vrchu Kapucín do Černického potoka. Výroba kamence zde byla ukončena nejspíše krátce po polovině osmnáctého století. Poslední zmínka o ní je z roku 1751.[6] V 70. letech 19. století přišli z Německa bratři Dollfussové a postavili chemickou továrnu na výrobu a export dřevoplynu, dřevného octa, kyseliny sírové a dalších chemikálií.[nenalezeno v uvedeném zdroji][7]
V současnosti je osada známá spolu s městem Horním Jiřetínem především v diskusi ohledně tzv. územních limitů těžby hnědého uhlí. V případě posunutí jejich hranic by byla ohrožena existence obou sídel.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 536 obyvatel (z toho 271 mužů), z nichž bylo 71 Čechoslováků, 464 Němců a jeden člověk jiné národnosti. Kromě 46 lidí bez vyznání byli členy římskokatolické církve.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 624 obyvatel: 84 Čechoslováků, 523 Němců a osm cizinců. S výjimkou osmi evangelíků a 61 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 258 | 356 | 346 | 379 | 463 | 536 | 624 | 516 | 505 | 385 | 350 | 249 | 239 | 235 |
| Domy | 44 | 55 | 52 | 63 | 67 | 76 | 102 | 104 | 96 | 90 | 91 | 89 | 87 | 87 |
- Zámek Jezeří
- Vrch Kapucín (743 m), necelé dva kilometry severozápadně od osady je geologickou lokalitou se skalními výchozy ortorul
- Asi 1,5 km západně od vesnice se nachází drobné zbytky hradu na Josefině skále založeného ve druhé polovině 13. století.[12]
- Pozůstatky zaniklého hradu Hausberk chráněného jako kulturní památka
- Mezi Černicemi a Horním Jiřetínem se na pravé straně přeložky Šramnického a Černického potoka nachází odvaly a dvě jezírka, která jsou zatopenými lomy po těžbě kamenečných břidlic.[6]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
