![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Japanese_cruiser_Oyodo_in_1944.jpg/640px-Japanese_cruiser_Oyodo_in_1944.jpg&w=640&q=50)
Ójodo (1942)
lehký křižník / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ójodo (japonsky 大淀) byl lehký křižník japonského císařského námořnictva. Postaven byl v letech 1941 až 1943 podle projektu C-42 z let 1938 až 1939 na vlajkovou loď eskadry ponorek (潜水戦隊 sensui sentai). V této roli měl nést až šest průzkumných hydroplánů E15K1 Šiun (Norm), pro které byl vyhrazen prostor na zádi, zatímco veškerá hlavní výzbroj byla soustředěna na přídi. Vzhledem k problematickému vývoji a výkonům E15K1 byl v březnu 1944 přestavěn na vlajkovou loď Spojeného loďstva. Zúčastnil se bojů druhé světové války v Pacifiku, kde byl nejprve v dubnu 1943 přiřazen ke 3. kantai (艦隊 ~ loďstvo) jako doprovod letadlových lodí. Po přestavbě se v říjnu 1944 zúčastnil bitvy u mysu Engaño, v prosinci ostřeloval americké předmostí u San Jose na Mindoru (operace Rei-gó) a v rámci operace Kita-gó v únoru 1945 se zúčastnil posledního úspěšného transportu strategických surovin ze Singapuru do Japonska. Po sérii útoků amerických palubních letounů na oblast Vnitřního moře se 28. července 1945 převrátil a potopil na mělčině.
![]() Ójodo v roce 1944. Dělová věž č. 1 je vytočená na pravobok | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | lehký křižník |
Třída | Ójodo (jediná jednotka) |
Číslo trupu | 136[1] |
Jméno podle | Ójodo — řeka v prefektuře Kagošima |
Objednána | 6. prosince 1939 v Kure[1] |
Zahájení stavby | 14. února 1941 |
Spuštěna na vodu | 2. dubna 1942 |
Uvedena do služby | 28. února 1943 |
Osud | Dne 28. července 1945 potopen americkými palubními letouny u Etadžimy |
Cena | 31 160 000 jenů (schváleno 1939)[1] |
Předchůdce | třída Agano |
Následovník | – |
Takticko-technická data | |
Výtlak | Projektovaný: 9980 t (9822,3 T) 2/3 při zkouškách 10 987 t (10 813,5 T) plný 7631 t (7510,5 T) lehký[1] Reálný 17. února 1943: 10 417 t 2/3 při zkouškách 11 433 t plný 8002 t lehký[1] |
Délka | 180,0 m mezi svislicemi 189,0 m na vodorysce projektovaný 189,73 m na vodorysce při 2/3 výtlaku 192,0 m celkem[1] |
Šířka | 16,6 m na vodorysce i max.[1] |
Ponor | 5,95 m při 2/3 projektovaném výtlaku 6,10 m při 2/3 zkouškovém výtlaku[1] |
Pohon | 6 kotlů Ro-gó Kanpon šiki 4 sestavy parních turbín Kampon 4 třílisté lodní vrtule o průměru 3,6 m[1] 110 000 k na hřídeli (80 904,8 kW)[p 1] při 340 otáčkách/minutu[1] |
Palivo | 2445 t topného oleje (projektováno)[1] |
Rychlost | 35 uzlů (projektovaná; ~ 64,82 km/h)[1] |
Dosah | 8700 námořních mil při 18 uzlech projektovaný 10 315 námořních mil při 18 uzlech skutečný[1] (~ 16 112,4 resp. 19 103,4 km při 33,3 km/h) |
Posádka | 782 projektovaný (48 důstojníků a 734 mužstvo) 776 po dokončení (53 důstojníků a 723 mužstvo)[1] 911 (61 důstojníků a 850 mužstvo) od března 1945[2] |
Pancíř | 60 mm hlavní boční pás 30 až 75 mm vnitřní boční pás kolem muničních skladů 30 mm (horizontální střed) a 28 mm (šikmé boky) střední paluba nad kotelnami a strojovnami 50 mm dolní paluba nad muničními sklady (v zadní části pod můstkem pouze 28 mm) 20 až 40 mm kormidelna (stěny a strop) 20 až 35mm barbety celkem cca 987 t pancíře[3] |
Výzbroj | Po dokončení: 6× 155mm/60 typu 3. roku (2×III) 8× 100mm/65 typu 98 (4×II) 18× 25mm/60 typu 96 (6×III)[1] 2 skluzavky hlubinných pum (6 hlubinných pum typu 95; od října 1944: 16× typ 2)[4] Posilování protiletadlové výzbroje: Březen 1944: 47× 25mm/60 typu 96 (12×III a 11×I) Počátek října 1944: 53× 25mm/60 typu 96 (12×III a 17×I) Konec října 1944: 57× 25mm/60 typu 96 (12×III a 21×I)[5] |
Elektronika | Po dokončení: sonar 93-gó 3-gata[4] Od dubna 1943 navíc: radar 21-gó[4] Od března 1944 navíc: radar 22-gó radar 13-gó[4] |
Letadla | Po dokončení: 1× 44m katapult 2-šiki 1-gó 10-gata 6× hydroplán E15K1 (plánováno)[6] Po přestavbě (od dubna 1945): 1× 19,4m katapult Kure šiki 2-gó 5-gata 2× hydroplán E13A1[6] |