Ferdinand Peroutka

Ferdinand Peroutka (6. února 1895, Praha – 20. dubna 1978, New York) byl český spisovatel, dramatik a publicista.

Výroky

• Známe už zhruba hlavní činy tohoto činorodého humanismu. Je to: mlčet, když se děje něco nehumánního. Nebo dokonce brát bijícího v ochranu proti bitému.
  — Dnešek 10/1947
• Posílali jsme přece do boje lidi, ne nadlidi. Ví Bůh, že všichni by raději bojovali. Ale boj je jen tam, kde je naděje na vítězství. Kde jí není, je to něco jiného než boj, je to harakiri, které ovšem na poli cti má svou cenu, ale harakiri je podnik individuální, ne hromadný, a nelze jej přikazovat.
  — Přítomnost 1938(?)
• ...nechceme, aby boj českého národa proti nacismu vypadal jako komedie, jak by jistě vyhlížel, kdybychom po porážce nacismu si osvojovali jeho kruté a hnusné methody. Český národ to myslil vážně, říkal-li, že si hnusí sám obsah nacismu. Nesmíme dovolit, aby tento čistý obraz byl zakalen počínáním některých jedinců, jimž vzkypěl jed v krvi. Národ musí se tak zřetelně, jak možno, oddělit od této neodpovědné menšiny, jaká všude se konec konců vyskytne. Není hanba, že se vyskytla; až dosud ještě každá revoluce vzbouřila hlubiny; hanba by byla, kdybychom se rozpakovali hanebné činy odsoudit. Národ nebojoval za to, aby násilí jen dostalo jinou barvu; bojoval, aby násilí nebylo.
  — Dnešek 10/1947
• Komunismus – ze své volby – je největším žijícím nepřítelem svobody. V zápase proti sobě stojí systém demokratický a komunistický, ne kapitalistický a socialistický. Neboť demokratický stát přijímá zřízení socialistické nebo zřízení volného podnikání, podle toho, jak rozhodne většina. Z toho, že k demokracii se hlásí zastánci i odpůrci soukromého podnikání, vyplývá, že demokracie není hospodářská, spíše lidská víra... Škodlivá lhostejnost státu byla nahrazena škodlivou všemohoucností státu, a občan ztratil poslední útulek, kam by se skryl před domýšlivým dohlížitelem. Lidskost je odsuzována jako chyba, která je pod úrovní cílevědomého politika.
  — "Demokratický manifest", 1959, New York
• Je nikým nepřipomínaná, snad zamlčovaná episoda ze začátku roku 1945... Představitelé západních demokratických států se scházeli se zástupci sovětskými k poslednímu jednání o podmínkách míru. V té chvíli se veřejně ozval Mr. Bullitt, bývalý americký vyslanec v Rusku. Pravil, že jak vývoj pozoruje, baltické státy, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Československo budou co nevidět ovládnuty sovětským Ruskem, a Rakousko, Jugoslávie, Itálie snad. Zdvihla se vlna rozhořčení. Velký počet representativních intelektuálů a církevních hodnostářů podepsal prohlášení, v němž Bullitt byl obviněn z podloudné, špinavé, slizké propagandy proti spolupráci západní demokracie se sovětským Ruskem. Také Einstein, muž s největší pověstí v té době, podepsal... Uplynul rok, a baltické státy, Polsko, Rumunsko, Maďarsko skutečně byly ovládnuty Ruskem... Intelektuálové, kteří podepsali prohlášení, dále opovrhovali Bullittem a vážili si sebe.
  — "Bude demokracie poražena?", Nový domov 5/1975, Toronto
• Vyhlásí-li se časově neomezená generální stávka, neznamená to v podstatě nic jiného než rozvinouti boj o moc a vyburcovati odpůrce k největším obavám a k největší aktivitě.
  — Budování státu (1936)

Ve výrocích

• Můj dělnický instinkt cítí ve vás škodnou.
  — Antonín Zápotocký
• Peroutka — do koutka!
  — heslo komunistických manifestací
• Pro levici je Ferdinand Peroutka zjevem obtížným, neboť ji kritisuje. Pro pravici nebezpečným, neboť jí ve všem nepohrdá. Jeho mluva je politicky nepříjemná, neboť je ano a ne a hovoří o přítomnosti. Z této libůstky vychází další touha tohoto muže: chodit po zemi a to po nohou а mít raději vrabce v hrsti než holuba na střeše.^[1]
  — Zdeněk Bořek-Dohalský

Reference

1. ↑ Zdeněk Bořek-Dohalský. Občan demokratický. Svět knih (příloha Lidových novin),, prosinec 1931, roč. 39, čís. 5, s. 2. Dostupné online.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Ferdinand Peroutka ve Wikipedii