Člověk

Ve výrocích

• Člověk bez vizí neuskuteční žádnou velkou naději, ani nepodnikne nic většího.^[1]
  — Woodrow Wilson
• Člověk činí vnější svět vniterným, tj. učí se, a vniterný vnějším, tj. jedná; uče se a jednaje dostupuje vrcholu vzdělanosti čistě lidské.^[2]
  — Friedrich Fröbel
• Člověk je chudákem teprve tehdy, když už nic nechce.^[3]
  — Erich Maria Remarque
• Člověk, který ví, že je hlupák, není velký hlupák.^[4]
  — Lao-c’
• Člověk má mít všechno v souladu – tvář, duši i oblečení.^[3]
  — Anton Pavlovič Čechov
• Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne.^[5]
  — Franz Kafka
• Člověk, nevšímající sobě v životě jiného, než co má význam pro hmotný jeho prospěch, zanedbávaje v sobě přednosti srdce, v nichž přec hlavně tkví naše lidskost, pozbýval by jich jedné po druhé, až by se octnul v řadě živočichů pouze důmyslných.^[6]
  — Karolina Světlá
• Člověk neztrácí vždy, když se něčeho odříká.^[7]
  — Johann Wolfgang Goethe
• Člověk prostě není Bůh a hra na něj se mu krutě mstí.^[8]
  — Václav Havel
• Člověk sám nemá přátele, jen jeho úspěch je má.^[9]
  — Napoleon Bonaparte
• Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí.^[10]
  — Miroslav Horníček
• Člověk se nikdy nezbaví toho, o čem se mlčí.^[11]
  — Karel Čapek
• Člověk se plně projeví teprve když změří své síly s nějakou překážkou.^[3]
  — Antoine de Saint-Exupéry
• Hledám to, co hledá každý člověk – mír a klid.^[12]
  — Dante Alighieri
• Charakter člověka je jeho osudem.^[13]
  — Hérakleitos
• Jak duchaplný dovede být člověk druhý den ráno.^[3]
  — Irving Stone
• Jsem člověk a nic lidského mi není cizí.^[14]
  — Publius Terentius Afer
• Každý člověk má právo mít kolem svého pozemku plot, ke svému bytu dveře, ke svému kontu PIN kód.^[15]
  — Ewa Farna (odpověď na otázku o soukromí)
• Láska jest dar Boží, jimž člověk jest Bohu vzácen.^[16]
  — Jan Hus
• Měl by se stydět, kdo se po mnoho let nepřetržitě namáhá a cvičí, aby se z něho stal buď dobrý gramatik, nebo řečník, nebo zeměměřič, nebo lékař, avšak po celou tu dlouhou dobu se ani trochu nesnaží, aby se z něho stal dobrý člověk.^[17]
  — Galénos z Pergamu
• Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.^[18]
  — Jan Hus
• Mravnost je poměr člověka k člověku.^[19]
  — Tomáš Garrigue Masaryk
• Myslím, že člověk si má z věcí, na které je krátký, dělat srandu. To je jediná obrana.^[20]
  — Vlastimil Brodský
• Pábitel je každý člověk, který je taky navštíven inspirací a říká věty, o kterých rozumní lidé říkají, že jsou nerozumné, dělá věci, které slušní lidé nedělají, pábení je tedy usilování o zakázané.^[21]
  — Bohumil Hrabal
• Ponížení je to nejhorší, čeho se může člověk od člověka dočkat. Ponížení, ač nejsem soudce ani moralista, pokládám téměř za rovnocenné vraždě.^[22]
  — Arnošt Lustig
• Sotva lze popřít, že ty nejobecnější základy nejvyšší nervové činnosti jsou u vyšších živočichů a u lidí stejné. Mechanismus podmíněných reflexů je u člověka stejný jako u psa.^[23]
  — Ivan Petrovič Pavlov
• Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk.
  Varianta: Svět sám je v neustálě přestavbě, tím spíš člověk.^[24]
  — Lao-c’
• Žádný moudrý člověk si nikdy nepřál být mladším.
  No wise man ever wished to be younger.^[25]
  — Jonathan Swift

V dílech

• […] aby se nám mohlo zdát ve snu o stromě obsypaném květy, musí nejdříve někde stát strom. A aby mohl být člověk šťastný, musí se nejprve stát člověkem.^[26]
  — Antoine de Saint-Exupéry, Citadela
• Co je člověk,
  když žije jenom proto, aby spal
  a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc.
  Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet,
  nazírat věci minulé i příští,
  zajisté nechtěl, aby božský rozum
  v nás zahníval a tlel.^[27]
  — William Shakespeare, Hamlet
• Co udělají dvě kozy, potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes vodu? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? Přírodou je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat člověk k člověku a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, přel a vedl boj.^[28]
  — Martin Luther, Hovory u stolu
• Člověk je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí.^[29]
  — Plótínos, Enneadés
• Člověk je zvíře, které nutně potřebuje výchovu.^[30]
  — Immanuel Kant, Refl. zur Anthropologie
• Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastní-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. … Člověk je základní cestou, po níž církev jde … , je také cestou pro každého člověka.^[31]
  — Jan Pavel II., Redemptor hominis
• Člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí.^[32]
  — Karel Čapek, Povětroň
• Člověk: živočich, který může slibovat.^[33]
  — Friedrich Nietzsche, Genealogie der Moral
• Člověku, který si zlomil nohu, můžeme jeho neštěstí ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.^[34]
  — Immanuel Kant, Anthropologie
• Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji.^[35][36]
  — Tomáš Garrigue Masaryk, Hovory s T. G. Masarykem
• Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.^[37]
  — Immanuel Kant, Kritika praktického rozumu
• Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.^[38]
  — Jan Werich, Předscény
• Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru.^[39]
  — Aristotelés, Etika Nikomachova
• Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
  1. Co mohu vědět?
  2. Co mám činit?
  3. V co mohu doufat?
  4. Co je člověk?^[40]
  — Immanuel Kant, Logik
• Prostřednictvím člověka se nemožné tlačí na realitu.^[41]
  — Paul Valéry, Œuvres
• Smrt jednoho člověka je katastrofa, sto tisíc mrtvých je statistika.^{[pozn. 1]}
  Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik!^[42]
  — Kurt Tucholsky, Lerne lachen ohne zu Weinen
• Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.^[43]
  Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы.
  — Anatolij Naumovič Rybakov, Děti Arbatu (výrok postavy Stalina)^{[pozn. 2]}
• V něm, totiž v člověku, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost.^[44]
  — Joannes Eriugena, Perifyseon
• Žijeme pár let, ale mrtvi jsme celé miliardy, vlastně věčně. Člověk je vlastně věčně mrtev.^[45]
  — Ladislav Fuks, Vévodkyně a kuchařka

Talmud

• Poskytni každému člověku blahodárnou možnost pochybovat.^[46]
  — Talmud

Lidová slovesnost

• Člověk bez obezřetnosti je jako loď bez kotvy.
  — velšské přísloví
• Člověk by neměl otevírat obchod s kyselou tváří.
  — japonské přísloví
• Člověk člověku je v životě přístřeším.
  — irské přísloví
• Člověk denně opravuje své vlasy. Proč ne také své srdce?
  — čínské přísloví
• Člověk varovaný je již napůl zachráněný.
  Uomo avvisato, mezzo salvato
  — italské přísloví
• Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.
  — čínské přísloví
• Chamtivý člověk má daleko k přátelům, lenivý kůň má daleko všude.
  — mongolské přísloví
• Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
  — biblické přísloví, (Přísloví 27,19)
• Jestli můžete člověka naučiti dobrému a nečiníte toho – ztrácíte bratra.^[47]
  — čínské přísloví
• K čemu je palác, kde sova přebývá? Lepší je chatrč, kde člověk žije.
  — filipínské přísloví
• Každý člověk je zrozen pro druhého.
  — africké přísloví
• Kdo řekl a udělal,
  je člověk;
  kdo neřekl a udělal,
  lev;
  kdo řekl a neudělal,
  osel.^[48]
  — kurdské přísloví
• Když při tom člověk není, umyjí mu hlavu.
  — holandské přísloví
• Kůň dobývá slávu kopyty, člověk jazykem.
  — afghánské přísloví
• Kůň je jednou hříbětem, člověk je dvakrát dítětem.
  — srbské přísloví
• Mrtvý člověk neválčí.
  Uomo morto non fa più guerra
  — italské přísloví
• Není to víno, co činí člověka opilým – je to on sám.^[49]
  — čínské přísloví
• Netopýr schne sluncem, lakomý, zlý člověk sám sebou.^[50]
  — mongolské přísloví
• Omyly moudrého člověka se podobají zatmění slunce. Když se mýlí, všichni to vidí, a vidí také, jak se napravuje.^[51]
  — čínské přísloví
• Při prvním poháru člověk pije víno, při druhém poháru víno pije víno, při třetím poháru víno pije člověka.
  — japonské přísloví
• Přímý člověk je jako přímý bambus – také se s ním zřídkakdy setkáme.
  — japonské přísloví
• Starostlivost je jako cenný poklad, který člověk ukazuje jenom těm, které miluje.
  — africké přísloví

Česká přísloví

• Chybami se člověk učí.
  — české přísloví
• Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
  — české přísloví
• Práce šlechtí člověka.
  — české přísloví
• Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.
  — české přísloví
• Ryba hledá kde je hloub, člověk kde líp.
  — české přísloví
• Šaty dělaj' člověka.
  — české přísloví

Poznámky

1. ↑ Varianta „Když zemře jeden člověk, je to tragédie, když zemře milion lidí, je to statistika.“ bývá připisována J. V. Stalinovi, ale bez přesvědčivých dokladů, viz.
2. ↑ Nejde o výrok historického J. V. Stalina. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova Děti Arbatu (1987). Ve svých vzpomínkách (Roman-vospominanije, 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok“ vymyslel, viz.

Reference

1. ↑ BUZAN, Tony. Síla duchovní inteligence. Překlad Hana Krejčí. 1. vyd. Praha : Columbus, 2002. 141 s. ISBN 80-7249-131-8.  
2. ↑ NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických. [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 16. (česky) 
3. 1 2 3 4 Kaleidoskop, op. cit., str. 13.
4. ↑ Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. S. 45.
5. ↑ Citáty a postřehy. Výběr Reader’s Digest, červenec 2004, s. 21. ISSN 1210-7077.
6. ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 38.  
7. ↑ Abeceda moudrosti. S. 54.
8. ↑ KABÁTOVÁ, Šárka. Havlovy slavné výroky: blbá nálada, pravda a láska. lidovky.cz [online]. 2011-12-19 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. (čeština)
9. ↑ Kaleidoskop, op. cit., str. 231.
10. ↑ ČAPEK, Václav. Václav Čapek: Citáty slavných (1). Pozitivní noviny [online]. 2010-09-30 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. (čeština)
11. ↑ Nový prostor. 14. listopadu 2022. S. 37.
12. ↑ EXLEY, Helen. Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den. Překlad Zuzana Pavlová. Praha : Slovart, 2018. 368 s. ISBN 978-80-7529-518-7. S. 5.  
13. ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 23.  
14. ↑ KRATOCHVÍL, Miloš V. Život Jana Amose. Praha : Československý spisovatel, 1988. S. 86.  
15. ↑ Moment, kdy by mě přestala bavit hudba, zatím nenastal. Rozhovor Evy Fraňkové. ČD pro vás (reklamním magazín národního dopravce), roč. 11, 2019, č. 2, s. 10.
16. ↑ Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových. Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s. 141.
17. ↑ citováno dle Na každý den 1986. Kalich 1985, s.71, pro den 26. července
18. ↑ Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s. 54.
19. ↑ http://www.staletekoreny.cz/tomas-garrigue-masaryk
20. ↑ Kalendárium. ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2011-03-21]. Dostupné online.
21. ↑ Kaleidoskop, op. cit., str. 23.
22. ↑ Reader´s Digest Výběr 03/2009, s. 35.
23. ↑ Kalendárium. ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2011-03-22]. Dostupné online.
24. ↑ Abeceda moudrosti. S. 335.
25. ↑ heraldmailmedia.com [cit. 2022-11-26] (anglicky)
26. ↑ Štěstí : Antoine de Saint–Exupéry : Nejkrásnější citáty. Překlad Zdeněk Dan. 2. vyd. Praha : Euromedia Group, 2016. 48 s. ISBN 978-80-7549-170-1.  
27. ↑ SHAKESPEARE, William. Hamlet. Překlad Martin Hilský. Praha : Knižní klub, 2002. Kapitola III,4,33.  
28. ↑ Hovory u stolu, cit. dle Na každý den 1986, Kalich 1985, s. 77.
29. ↑ Plotin. Enneadés III,2,8,9nn.
30. ↑ Immanuel Kant. Refl. zur Anthropologie, AA XV.621.
31. ↑ Jan Pavel II., Redemptor hominis, č. 10 a 13.
32. ↑ ČAPEK, Karel. Hordubal ; Povětroň ; Obyčejný život. Praha : Československý spisovatel, 1985. Kapitola XII.  
33. ↑ Friedrich Nietzsche. Genealogie der Moral, 2.1.
34. ↑ Immanuel Kant. Refl. zur Anthropologie, AA VII.239.
35. ↑ KOPP, Milan; BUMBA, Jan. Velikonoce nabízejí i možnost sebereflexe. irozhlas.cz [online]. 2012-04-06 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. (čeština)
36. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s TGM. 1. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1990. 592 s. Spisy, sv. 20. Dostupné online. Kapitola Metafyzika, SUB SPECIE AETERNI.  
37. ↑ KANT, Immanuel. Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
38. ↑ WERICH, Jan; HORNÍČEK, Miroslav. Předscény. Praha : Supraphon, 1990. 4 s. Mono 11 1179-1 802 H. (česky) 
39. ↑ Aristotelés. Etika Nikomachova 1141a23.
40. ↑ KANT, Immanuel. Logik, AA IX.25.
41. ↑ Paul Valéry.Œuvres II (1941), éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775.
42. ↑ TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.]– dostupné též online
43. ↑ RYBAKOV, Anatolij Naumovič. Děti Arbatu. Překlad Vlasta Tafelová. 586. vyd. Praha : Lidové nakladatelství, 1989. ISBN 80-7022-030-9.  
44. ↑ Joannes Eriugena. Perifyseon, 5,20.
45. ↑ FUKS, Ladislav. Vévodkyně a kuchařka. 3. vyd. Praha : Odeon, 2006. 749 s. ISBN 80-207-1207-0.  
46. ↑ citováno podle „Na každý den 2020“. Praha: Kalich 2019, s.83 a podle http://peutel.blogy.rvp.cz/2013/01/28/zasmejte-se-chytre/
47. ↑ Kalendář VZP 2003
48. ↑ Myšlenky do kapsy II. 1. vyd. Olomouc : Fin, 1993. 254 s. ISBN 80-85572-51-6.  
49. ↑ Magazín Mladé fronty 3/1987, s. 37.
50. ↑ Myšlenky do kapsy. [Díl] 4. 1. vyd. Olomouc : Fin, 1994. 239 s. ISBN 80-85572-87-7.  
51. ↑ Magazín Mladé fronty 3/1986, s. 49.

Související

• Homo sapiens
• Lidé
• Človíček
• Člověčenství

Názvy děl

• Dobrý člověk ještě žije
• Jak člověk myslí
• Povoláním člověk

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Člověk moudrý ve Wikipedii
• Slovníkové heslo člověk ve Wikislovníku
• Kategorie People ve Wikimedia Commons