vědět

čeština

výslovnost

• IPA: [vjɛɟɛt]
•  vědět^{? • info}

dělení

• vě-dět

varianty

• (nářečně) vědít, vedět, vedít, věděť, vědíť, vidět^[1]

sloveso

• nedokonavé
• nepravidelné
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vím	víš	ví	víme	víte	vědí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	věz	vězme	vězte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	věděl	věděla	vědělo	věděli	věděly	věděla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	věda	vědouc	vědouce

význam

1. mít vědomost, být seznámen
   • Medvědi nevědí, že turisti nemaj' zbraně.
   • „Vím, že nic nevím,“ řekl prý Sókratés.

překlady

1. mít vědomost

   • angličtina: know
   • baskičtina: jakin
   • běloruština: ведаць
   • finština: tietää
   • francouzština: savoir
   • hebrejština: יָדַע
   • chorvatština: znati
   • italština: sapere
   • latina: scire
   • lotyština: zināt
   • maďarština: tud
   • němčina: wissen
   • polština: wiedzieć
   • ruština: знать
   • řečtina: ξέρω
   • slovenština: vedieť
   • srbština (cyrilice): знати
   • starořečtina: οἶδα, inf. εἰδέναι
   • španělština: saber
   • švédština: veta

synonyma

1. znát

antonyma

1. nevědět

související

• dozvědět se
• věda
• vědec
• vědomost
• vědění
• vědoucí
• vědma
• viď
• vševěd

fráze a idiomy

• dát někomu vědět
• vědět si rady
• nevědět která bije

poznámky

1. Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „vědět“, s. 507, 508.