střela

Možná hledáte Střela nebo strela.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈstr̝̊ɛla]

dělení

• stře-la

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	střela	střely
genitiv	střely	střel
dativ	střele	střelám
akuzativ	střelu	střely
vokativ	střelo	střely
lokál	střele	střelách
instrumentál	střelou	střelami

význam

1. ze střelné zbraně vystřelená a k cíli letící část náboje nebo celý náboj
   • Střely z praku létaly do všech stran.
   • Pak ale přiletěla lesklá a horká střela, uprostřed mýho čela našla si mrcha cíl^[1]
   • trajektorie střely
2. náboj nebo šíp před vystřelením
   • střely v toulci
3. (ve vojenství) naváděná samohybná zbraň, výbušný systém poháněný raketovým motorem
   • balistická střela
4. (ve sportu) (v míčových hrách a v hokeji) prudká rána míčem nebo pukem směrem k brance

překlady

1. projektil

   • angličtina: shot
   • francouzština: coup m
   • italština: proiettile m
   • latina: sagitta ž
   • němčina: Schuss m
   • polština: pocisk m
   • slovenština: strela ž
   • srbština (cyrilice): метак m
   • srbština (latinka): metak m
2. náboj

   • polština: pocisk m
3. zbraň

   • angličtina: missile
   • francouzština: missile m
4. rána k brance

   • angličtina: shot
   • francouzština: coup m
   • němčina: Schuss m
   • polština: strzał m

synonyma

1. projektil, šíp, kulka
2. náboj, šíp
3. rána, (slangově, expresivně) pecka, bomba, šlupka, šlupa, šleha, ďaha, dělovka, řacha, perda, šupa, petarda, prda, puma, pumelice, pumelenice, petelice, žíně, detonace, morda, drba, herda, šajba, dělo, hyba^[2]

související

• střelba
• střelec
• střelka
• střílet
• střílna
• vystřelit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-03-11]. Heslo střela.

1. Jiří Suchý: Jó to jsem ještě žil, 1967
2. UTĚŠENÝ, Slavomír. Ďaha, žaha, dyha, duna, šuma aj.. Naše řeč, 1978, roč. 61, čís. 3, s. 154. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy

• Rozcestník Střela ve Wikipedii