plyn

Možná hledáte płyn, plyň nebo płyń.

čeština

výslovnost

• IPA: [plɪn]

dělení

• plyn

etymologie

Do češtiny zavedl Jan Svatopluk Presl na základě polského płyn („kapalina, tekutina“).^[1] Slovo po určitou dobu neslo i původní význam z polštiny, než došlo k jeho zúžení, jak dokládá i Jungmannův Slovník česko-německý, který kromě příkladů odpovídajících dnešnímu významu (Wzduch (povětřj) gest tělo plynné, … – citace z Preslova Wšeobecného rostlinopisu) uvádí rovněž, že plyn je wěc plynutá, mokrá, … nebo Plynné části těla, gako krew.^[2][3][4] Polské płyn vzešlo ze slovesa płynąć („téci, plynout“) a to z praslovanského *plynǫti, odvozeného od *plyti („plout“), jehož kořen *ply- pravděpodobně vznikl prodloužením oslabeného stupně *plъ, jehož příkladem je plť (plným stupněm je *plov-, *plu-).^[5][6][7] To vše vychází z indoevropského *pleu- („plout, téci“), odvozeného od *pel- („téci, lít, pohybovat se“).^[8][9]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	plyn	plyny
genitiv	plynu	plynů
dativ	plynu	plynům
akuzativ	plyn	plyny
vokativ	plyne	plyny
lokál	plynu	plynech
instrumentál	plynem	plyny

význam

1. (ve fyzice) snadno stlačitelná látka nestálého tvaru, jejíž objem je dán objemem nádoby
   • Dusík je za normálních podmínek plyn.
2. plyn (1) sloužící k topení nebo svícení
3. (slangově) pedál pro regulaci výkonu motoru automobilu nebo motocyklu
   • Šlápni na plyn, nesmíme přijet pozdě.

překlady

1. (ve fyzice) snadno stlačitelná látka nestálého tvaru

   • angličtina: gas
   • finština: kaasu
   • francouzština: gaz m
   • italština: gas m
   • korejština: 기체
   • lotyština: gāze
   • němčina: Gas s
   • polština: gaz m
   • portugalština: gás m
   • ruština: газ m
   • řečtina: αέριο s
   • slovenština: plyn m
   • španělština: gas m
   • žemaitština: dojės ž mn.
2. plyn sloužící k topení

   • angličtina: gas
   • francouzština: gaz m
   • italština: gas m
   • korejština: 가스
   • němčina: Gas s
   • polština: gaz m
   • ruština: газ m
   • slovenština: plyn m
3. (slangově) pedál výkonu motoru

   • angličtina: gas
   • francouzština: gaz m
   • italština: gas m, acceleratore m
   • korejština: 악셀레이터, 악셀
   • němčina: Gas s

synonyma

1. —
2. —
3. (v technice) akcelerátor

související

• plynný
• plynový
• plynař
• plynárna
• plynout
• plynovat
• plynojem
• plynoměr
• plynovod
• bioplyn
• svítiplyn

slovní spojení

• bojový plyn
• rajský plyn
• slzný plyn
• výfukový plyn
• zemní plyn

slovenština

výslovnost

• IPA: [plɪn]

etymologie

Přejato z češtiny,^[1] viz výše.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	plyn	plyny
genitiv	plynu	plynov
dativ	plynu	plynom
akuzativ	plyn	plyny
lokál	plyne	plynoch
instrumentál	plynom	plynmi

význam

1. snadno stlačitelná látka nestálého tvaru, jejíž objem je dán objemem nádoby
2. plyn [1], sloužící k topení nebo svícení

synonyma

1. —
2. svietiplyn, zemný plyn

související

• plynúť, plynný
• plynový
• svietiplyn
• plynojem, plynomer, plynovod

poznámky

1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „plyn“, s. 479.
2. JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. 2., nezměněné vyd. Díl III. P–R. Praha : Academia, 1990. Heslo „plyn“, s. 130.
3. JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. 2., nezměněné vyd. Díl III. P–R. Praha : Academia, 1990. Heslo „plynný“, s. 130.
4. LOUCKÁ, Pavla. Plynové světlo. Vesmír, 2005, roč. 84, čís. 10, s. 572. Dostupné online. ISSN 1214-4029.
5. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plyn“, s. 379.
6. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plynouti“, s. 379.
7. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plouti“, s. 378.
8. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plynout“, s. 528.
9. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plout“, s. 527.

externí odkazy

• Článek Plyn ve Wikipedii