płyn

Možná hledáte plyn, plyň nebo płyń.

polština

výslovnost

• IPA: [ˈpwɨn]

dělení

• płyn

etymologie

Odvozeno ze slovesa płynąć („téci, plynout“) a to z praslovanského *plynǫti, odvozeného od *plyti („plout“), jehož kořen *ply- pravděpodobně vznikl prodloužením oslabeného stupně *plъ, jehož příkladem je plť (plným stupněm je *plov-, *plu-).^[1][2][3] To vše vychází z indoevropského *pleu- („plout, téci“), odvozeného od *pel- („téci, lít, pohybovat se“).^[4][5]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	płyn	płyny
genitiv	płynu	płynów
dativ	płynowi	płynom
akuzativ	płyn	płyny
instrumentál	płynie	płyny
lokál	płynie	płynach
vokativ	płynem	płynami

význam

1. kapalina, tekutina

synonyma

1. ciecz

poznámky

1. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plyn“, s. 379.
2. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plynouti“, s. 379.
3. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plouti“, s. 378.
4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plynout“, s. 528.
5. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plout“, s. 527.