ostuda

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈˀɔstʊda]

dělení

• os-tu-da

varianty

• (v obecném jazyce) vostuda

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ostuda	ostudy
genitiv	ostudy	ostud
dativ	ostudě	ostudám
akuzativ	ostudu	ostudy
vokativ	ostudo	ostudy
lokál	ostudě	ostudách
instrumentál	ostudou	ostudami

význam

1. situace, kdy na člověka většina společnosti či jeho okolí pohlíží s opovržením, posměchem nebo útrpností; ztráta cti
   • Josef Holoušek se zhroutil na židli. „Ale doktore,“ stenal, „víte, že jsem byl vždycky slušný chlap; jak — jak já k tomu přijdu — abych takhle —“ „Nono,“ těšil ho právník, „vždyť nejste dnešní. Každá ostuda trvá jen týden, a když je moc veliká, tak deset dní. Z toho si nic nedělejte.“^[1]
   • Hus sepsal o zázracích latinskou rozpravu, ve které výslovně popřel, že by někde měli krev Kristovu, vousy Kristovy, mléko Panny Marie, nebo jiné podobné ostatky, a varoval věřící, aby jen tak zhola zázrakům nevěřili. „Podobným způsobem“, píše Palacký, „zjednáno jest i to, že v Čechách nepovstala také místa zázračná.“ Jinými slovy: Hus zachránil Čechy od veliké ostudy a věřící od odírání.^[2]
2. událost, vyvolávající ostudu (1)
   • „Jenom mne po humnech veďte, však já s vámi pudu, nedělejte mi ve městě veřejnou ostudu!“^[3]
   • Ale v noci se rozvíjel ten druhý život, utkaný z bolesti a rozpaků; život člověka, kterému se nic nezdařilo; (…), tragického vrtáka, kterého každý nenávidí a klame, slabocha, který to prohrál a který se potácí od ostudy k ostudě.^[4]
   • Pan děkan opravdu ztrácel hru. „Všecko prohrál!“ „Taková ostuda!“ „Ale jak se to mohlo stát?“ „Stárne, stárne! Už i kontra prohrál!“ potřásal habrůvský velebníček hlavou, dohlížeje na sklenky.^[5]
3. (hanlivě, v obecném jazyce) člověk, který je zdrojem ostudy (1) pro druhé, např. pro svoji rodinu
   • „Och — v tom je zlý! Když počítá, nikdo nesmí ho vytrhovati; to hned vynadá, jako mně onehda. Osopil se na mne: ‚Drž hubu, ty stará ostudo!…‘“^[6]

překlady

1. hanba

   • angličtina: disgrace, infamy
   • němčina: Schande ž
2. ostudný čin

   • angličtina: scandal
   • němčina: Schande ž
3. —

synonyma

1. hanba, potupa, blamáž
2. znemožnění, hanba, skandál, (hovorově, v obecném jazyce) trapas
3. —

související

• ostudný
• stud
• zostudit
• ostouzet

fráze a idiomy

• dělat ostudu
• mít z ostudy kabát
• být pro ostudu

poznámky

1. Karel Čapek: Skandální aféra Josefa Holouška
2. Josef Jiří Král: Jan Hus
3. Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra/Zpěv III.
4. Karel Čapek: Povídky z druhé kapsy/Muž, který nemohl spát
5. Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi/Květen/Vizitace
6. Karel Klostermann: Skláři

externí odkazy

• Téma Ostuda ve Wikicitátech