oblý

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbliː]

dělení

• ob-lý

etymologie

Ze staroslověnského oblь stejně jako polské obły, to pak z předpony ob- a praslovanského *uel- (točit se), viz české vlna, valit.^[1]

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	oblý	oblý	oblá	oblé	oblí	oblé	oblé	oblá
genitiv	oblého	oblého	oblé	oblého	oblých	oblých	oblých	oblých
dativ	oblému	oblému	oblé	oblému	oblým	oblým	oblým	oblým
akuzativ	oblého	oblý	oblou	oblé	oblé	oblé	oblé	oblá
vokativ	oblý	oblý	oblá	oblé	oblí	oblé	oblé	oblá
lokál	oblém	oblém	oblé	oblém	oblých	oblých	oblých	oblých
instrumentál	oblým	oblým	oblou	oblým	oblými	oblými	oblými	oblými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	oblý
komparativ	oblejší
superlativ	nejoblejší

význam

1. zaokrouhlený, zakulacený, bez ostrých hran
   • Ten kámen byl tak krásný, tyrkysové barvy a oblých tvarů.
2. příjemný, přijatelný
   • Její oblý humor doprovázel přívětivý smích.

překlady

1. zakulacený

   • angličtina: rounded
   • francouzština: rond
   • němčina: rundlich
   • polština: obły, zaokrąglony
   • ruština: округлый
   • slovenština: oblý
2. —

synonyma

1. zaokrouhlený, zakulacený, oválný
2. –

antonyma

1. hranatý, špičatý, ostrý
2. –

související

• obloučký
• oble
• Oblík
• oblouk

poznámky

1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „oblý“, s. 420.